Trvalky

24. dubna 2024 07:00

Lenka Valjentová

Naučte se pěstovat srdíčka. Na jaře kvetoucí romantická srdcovka je zajímavá trvalka

Máte svou srdcovku? Srdcovka nemusí být jen oblíbená činnost či místo, ale také jedna z nejromantičtějších na jaře kvetoucích trvalek. Je dekorativní svými jemně dělenými listy a především neobvyklými květy ve tvaru malých srdíček, většinou růžových. Poradíme, jak oblíbenou srdcovku nádhernou, lidově srdíčka, pěstovat.

Srdcovka nádherná (Lamprocapnos spectabilis, dříve Dicentra spectabilis), lidově srdíčka, pochází z východní Asie, kde tvoří podrost pod stromy. K nám se dostala v 19. století a rychle se rozšířila do zámeckých i venkovských zahrad. Dodnes je velmi oblíbenou trvalkou. Květy srdcovky ve váze vydrží až dva týdny, proto se také výborně hodí k řezu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bohyška je nenáročná trvalka do tmavých koutů zahrady. Daří se jí i na severním balkonu

Jak srdcovka vypadá

Srdcovka je středně vysoká rostlina, dosahuje výšky okolo 80 cm. Listy jsou středně dělené, matné, 20-40 cm dlouhé, výrazně dělené a vykrajované jako listy dřevitých pivoněk. Na dužnatých, lehce přepadavých lodyhách od konce dubna do června vykvétají jako srdíčka tvarované květy růžové (ale i bílé a červené) barvy, jež po rozevření ukáží vnitřní bílé plátky se žlutým znaménkem. Vytváří hrozny srdíček, které jsou dlouhé až 25 cm a kvetou odzadu dopředu. Květy mají zvláštní, jemnou vůni.

  • Kromě klasické růžově kvetoucí srdcovky můžeme vybírat i z poměrně nových kultivarů, jako je bíle kvetoucí srdcovka nádherná ‚Alba‘, srdcovka nádherná ‚Valentine‘ s červenobílými květy nebo zlatolistá srdcovka nádherná ‚Gold Heart‘.

Srdcovka „žije“ jen tři měsíce

Její vegetační doba zahrnuje v podstatě pouhé tři měsíce – duben, květen a červen. Začátkem léta rostlina zatahuje. Šedozelené listy a celé lodyhy krátce po odkvětu sesychají a stahují se pod zem, kde rostlina do příštího jara přečkává v podobě dužnatých kořenů a oddenků.. Proto je dobré si srdcovku v záhonu dobře označit například jmenovkou, abychom ji při další kultivaci půdy nezničili.

NENECHTE SI UJÍT: Pěstujte bergenii! Tahle skromná trvalka je krásná celý rok, i když se o ni moc nestaráte

Pěstování srdcovky nádherné

  • Srdcovka roste v téměř jakékoli běžné zahradní půdě, nejvíc jí svědčí půda mírně vlhká, propustná a humózní, neutrální až mírně zásadité reakce. V těžké jílovité ani příliš suché se jí nedaří.
  • Dobře prospívá v polostínu, ale roste a kvete i na plném slunci, kde však vyžaduje vyšší zálivku. V zemi, jež má tendenci vysychat, bude vždy potřebovat přistínit. Srdcovka je mrazuvzdorná, údajně snese až -40 °C.
  • Vysazujeme ji mělce, aby se jí dobře rostlo a rašilo. Kdybychom ji zapustili příliš hluboko, mohla by uhnívat.
  • Pravidelné hnojení organickým hnojivem na jaře a na konci léta pomáhá podpořit zdravý růst a bohaté kvetení.
  • Srdcovku se nedoporučuje okopávat, protože bychom snadno narušili její kořenový systém.
  • Dužnaté kořeny rostou mělce pod povrchem půdy, velmi prospěšné je proto mulčování – ochrání je před vysycháním a výkyvy teplot po celý rok.

Kam zasadit srdcovku

Vzhledem k tomu, že srdcovky během léta zatahují pod zem, je vhodné je umístit do střední části trvalkového záhonu, aby okolní rostliny zaplnily prázdné místo a kryly její kořeny a v horku přes léto nevysychaly. Srdcovky vysazujeme s trvalkami s podobnými nároky, jako jsou například bohyšky, čechravy, plicníky, kapradiny, kontryhel, pomněnkovce nebo dlužichy. Uplatní se také jako podsadba vyšších okrasných dřevin.

Množení srdcovky

Srdcovky jsou dlouhověké, po odkvětu nebo brzy zjara je množíme vegetativně řízkováním nebo dělením trsů. Musíme však postupovat s citem a opatrně, dužnaté kořeny jsou velmi křehké. Nové sazeničky můžeme získat i generativně, tedy semeny. Výsev je možno provádět ihned po dozrání semen začátkem léta.

Pozor, srdcovka je jedovatá

Rostlina (lodyhy a listy)  je mírně jedovatá. Při manipulaci se srdcovkou je vhodné použít ochranné rukavice, jelikož rostlina obsahuje toxické alkaloidy, které mohou podráždit kůži a u citlivých lidí vyvolat zánět. Po požití způsobují lehkou otravu projevující se nevolností a zvracením.

Zdroje: cs.wikipedia.org, Encyklopedie záhonových květin (Hanneke van Dijjková), A-Z encyklopedie zahradních rostlin (Christopher Brickell)


Přečtěte si také