Zápřednice jedovatá: Kousnutí dost bolí, ale nebezpečné není
Českem se v posledních letech šíří náš nejjedovatější pavouk. Jedná se o zápřednici jedovatou. Ale není důvod mít strach, i když její kousnutí je dost bolestivé!
Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je největší evropský druh zápřednice a jeden z nejjedovatějších pavouků v Česku. Přestože její jméno zní nebezpečně, ve skutečnosti nejde o živočicha, kterého by se lidé měli obávat. Sama na člověka nikdy nezaútočí a kousne jen tehdy, když se cítí ohrožená.
Jak zápřednice jedovatá vypadá
Tohoto pavouka poznáte podle oranžovočerveného zbarvení hlavohrudi a části kusadel – konce kusadel má černé. Má dlouhé, štíhlé, světlezelené nohy s černými či šedými skvrnami na chodidlech.
Samice a samci mají odlišně zbarvené zadečky: samice má zadeček nevýrazný, šedavý nebo nazelenalý, sameček naopak má na šedém zadečku dva výrazně žluté pruhy.
Bez končetin měří samice 10–15 mm a samci 7,5–12 mm. Samci jsou nejen menší, ale také štíhlejší než samice.
Kde se můžete setkat se zápřednicí jedovatou?
Tento teplomilný pavouček patří do naší přírody odedávna. Podle odborníků z České arachnologické společnosti (ČAS) před několika lety zápřednice jedovatá běžně žila především v nejteplejších částech republiky, jako jsou Polabí, střední a středozápadní Čechy nebo jižní Morava. Postupně ale rozšiřuje své působiště a v posledních letech se objevuje dokonce i v Krušných horách nebo Krkonoších. Pavouka potkáte nejčastěji na vysokých, málo udržovaných loukách a ve starých sadech, na stráních a podél cest.
Zápřednice náleží mezi pavouky, kteří nespřádají sítě, ale vytvářejí pavučinové zámotky na vrcholcích travin a lučních květin, například na lipnicích nebo šťovíku.
Charakteristické hedvábné zámotky bývají nápadné, veliké asi jako holubí vajíčko. Přes den je využívají k odpočinku, jako úkryt při svlékání, ale také do nich kladou svá vajíčka a starají se v nich o mláďata v počátečních fázích vývoje.
Aktivní jsou zápřednice především v noci, kdy ze svých zámotků vylézají na lov. Samci pak opouštějí své úkryty i při vyhledávání samiček.
Mohlo by vás taky zajímat: Ploštice: Mít v zahradě černo-červené ruměnice je výhra
Kdy nejčastěji potkáte zápřednici jedovatou?
S mláďaty zápřednice jedovaté, tedy s nymfami, se můžete setkat už od května, kdy se začínají pohybovat po vegetaci. Dospělé jedince uvidíte v přírodě nejčastěji od začátku července do října. V tomto období zápřednice dospívají. Samci hledají samice, páří se a mají mladé, takže jsou aktivnější – a taky nejagresivnější.
Kousnutí od zápřednice je dost bolestivé. Zdroj: Profimedia.cz
Je kousnutí zápřednice bolestivé?
Jedovatí jsou téměř všichni pavouci, se kterými se na území Česka můžete setkat. Velká většina těchto pavouků ale nedokáže propíchnout lidskou kůži. V případě zápřednice se jedná o poměrně velkého pavouka se dvěma dlouhými kusadly, která hravě zvládnou kůži probodnout. Brání se tak při ohrožení kokonu s vajíčky či v případě, že ji zmáčknete. Podobně jako ostatní pavouci sama na člověka neútočí, jen cítí-li se v ohrožení.
Vězte, že to kousnutí je dost bolestivé!
Přečtěte si také: Slunéčko sedmitečné má cenu zlata. Mšice zničí lépe než postřik.
Příznaky a reakce na kousnutí
Zápřednice jedovatá patří mezi nejjedovatější pavouky v Česku. Pro člověka ale zápřednice není nebezpečná, i když reakce na kousnutí může být velmi nepříjemná. „Při kousnutí dochází k lokálním otokům, zarudnutí, k bolesti, může se zvyšovat teplota a tkáň může být citlivější,“ popsal pro CNN Prima NEWS příznaky kousnutí zápřednicí jedovatou arachnolog Milan Řezáč.
„Příznaky kousnutí samy odezní během několika hodin nebo do druhého dne, otok a bolestivost místa kousnutí mohou přetrvat o něco déle. Uvědomme si, že na bodnutí včelou, vosou či sršní u nás, bohužel, každoročně někdo zemře. Na kousnutí naším domácím pavoukem u nás ještě nikdo nikdy nezemřel“, uvádějí odborníci ČAS na svých webových stránkách. Kousnutí může být nebezpečné pro malé děti a citlivé jedince.
V Česku se šíří zápřednice jedovatá:
Zdroje: cs.wikipedia.org; arachnology.cz/; CNN Prima NEWS
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
