26. srpna 2014 05:30
Markéta ZídkováZvelebený bratislavský vnitroblok může inspirovat i v Česku
Příběh zvelebeného bratislavského vnitrobloku je jako budovatelský film převedený do života. Kéž by inspiroval i obyvatele českých měst.
Vnitroblok mezi Šancovou, Björnsonovou a Povraznickou ulicí v Bratislavě zázračně prokoukl. Rumiště z odpadků, plevele a prachu na přívětivé prostranství se zahrádkou, dětským hřištěm a posezením proměnili sami obyvatelé přilehlých domů.
Černé ovci domluvili
Peter Lukas a Kristína Halásová s rodinou nehodlali situaci snášet, založili občanské sdružení Vnútroblok Slávia a zmobilizovali většinu obyvatel k pomoci. Osobně obešli všechny vchody, kde sháněli zájemce a promlouvali s domovníky, kteří dál šířili jejich myšlenku. Následně pořádali brigády. Jakmile lidi viděli uklizený prostor a první květiny, začali nabízet svou pomoc anebo alespoň děkovali za bohulibou iniciativu. Z 283 bytů je už 180 členských.
Aby neuklízeli marně, museli opatřit branami všechny otevřené vjezdy a prosadit jejich uzamykání. Přesvědčit k tomu všechny obyvatele bylo těžké. Iniciátorům sdružení se osvědčilo problémovým nespokojencům, kteří bojkotovali jakékoli rozhodnutí, věnovat čas a vysvětlit jim své záměry na individuální schůzce. Zabral argument, že zabezpečený vnitroblok rozptýlí strach z krádeží či vykrádání aut, což zvýší i hodnotu bytů. Povedlo se a v bezpečí jsou nejen auta. Ve vnitrobloku, který dříve vyhledávali bezdomovci, si už mohou hrát i děti. „Těší nás, že můžeme inspirovat lidi a ukázat, že s brbláním ani čekáním na pomoc to už v dnešní době nejde,“ popisuje svou filozofii šéf sdružení Peter Lukas.
Všichni dohromady udělají moc
S tím se ovšem sdružení nespokojilo, ale rozhodlo se vybudovat dětské hřiště a posezení. Aby mohlo uskutečnit své projekty, muselo si sdružení pronajmout část pozemku od města, starosta s tím však pomohl a vzhledem k přízni městské části je dobrá vyhlídka na to, že jim smlouvu nevypoví. Velmi obtížné bylo získat granty, jakmile se to ale podařilo, členové přispěli i vlastními prostředky a svépomocí zřídili dětské hřiště a trávník s posezením. Využívají při tom toho, že sdružují lidi různých profesí, z nichž každý má nějaké příhodné kontakty. Nemají sice stavaře, ale žijí mezi nimi advokáti, architekti, herci i poslanci. Logo sdružení navrhla grafička ze sousedství, další obyvatel rozumí výsadbě stromů, a tak se o ně stará. Místní architekt zas vypracoval projekt celkové revitalizace.
Tím, jak se na pozemku setkávají při zalévání nebo sekání, se i poznávají, a tak ke schůzím a brigádám přibyly i společenské akce. Na dvoře už byl program k MDD s občerstvením a soutěžemi anebo grilování. Přestože to se občas protáhne dlouho do noci, s rušením nočního klidu problém není. Do budoucna plánují i promítání na jednu větší zeď.
„Když jsme začínali, byli jsme vlastně úplně cizí lidi. Dnes už jsme parta složená z lidí ze všech sousedících domů. Někteří sousedé spolu dokonce odjeli na společnou dovolenou,“ popisuje semknutou komunitu Peter Lukas.
(dah)
Mohlo by vás zajímat: