7 pravidel slušného chování u vánočního stolu aneb štědrovečerní etiketa

Základní pravidla slušného chování u vánočního stolu aneb štědrovečerní etiketa

7 pravidel slušného chování u vánočního stolu aneb štědrovečerní etiketa Zdroj: iStock

Dnes se až tak přísně na pravidla slušného chování u rodinného stolu nehledí, ale stejně nebude na škodu, když si aspoň některé zásady, které je třeba u jídla dodržet, připomeneme. Vánoční čas v kruhu rodiny je na to jako stvořený. Nepochybujeme, že se u štědrovečerního stolu chovat umíte, ale i tak si některá ze základních pravidel neuškodí zopakovat, protože platí stále, nejen o Vánocích. A možná vás i bude zajímat, jak se stolovalo ve středověku.

Vánoce jsou slavnostní rodinná záležitost, zejména pak Štědrý večer. A podle toho by se každý měl chovat. Ke svátečně prostřenému stolu přijďte svátečně naladění, čistí a upravení.

Jistá konzervativnost v oblékání má o Vánocích své opodstatnění. Tím, že si na sebe vezmete honosnější oblečení, než které nosíte běžně, dáváte najevo, že vám na této chvíli, a především lidech kolem stolu opravdu záleží a vážíte si jich. Nejenže tak umocníte slavnostní atmosféru, ale dáte také dobrý příklad dětem a naučíte je dovednostem, které se jim v životě jistě budou hodit.

Nezapomeňte ani na to, že součástí vánočního bontonu je také vhodná konverzace. A rozhodně zapomeňte na všechny hádky a spory!

Jak se chovat u štědrovečerního stolu Zdroj: istock.com

7 pravidel slušného chování u vánočního stolu

Látkový ubrousek si položte do klína, nikdy jej nezastrkávejte za límec jako dětský bryndáček. Zlehka si jím otřete ústa před napitím a po jídle, zůstává však na klíně při všech chodech včetně zákusku. Po jídle ho položte volně na stůl. Naopak papírový ubrousek na kolena nedávejte, po jídle ho lehce zmačkejte a odložte na talíř.
Po celou dobu jídla nechte ruce nad stolem, nebo je lehce položte na okraj – ovšem bez loktů! Hlava je volně skloněna, sousta se donášejí k ústům, nikoli naopak.
Mlaskání, srkání, ochlazování jídla foukáním, hlasité cinkání příborem o talíř, mluvení s plnými ústy a jakákoliv hlučnost jsou u prostřeného stolu nepřípustné a neomluvitelné.
Lžíce se drží palcem nahoru a polévka se nabírá směrem k sobě. Lžíce se nevkládá celá do úst, nýbrž jen její užší část, větší sousta se v polévce krájí lžící, nikdy nožem. Lžíce se po dojedení ukládá do talíře rukojetí vpravo.
Nůž a vidličku držte tak, abyste v ruce svírali horní dvě třetiny rukojeti. Uchopte je jako tužku, zápěstí by se nemělo dotýkat stolu. Nůž se nemá vzdalovat od talíře, vidlička se zvedá k ústům hřbetem nahoru, pokud jí nenabíráte sypké potraviny. Nůž nepatří nejen do polévky, ale ani do úst. Důležité je umístění příboru při přerušení jídla – křížení a při dojedení souběžně.
Slavnostní přípitek s přiťuknutím je tradice. Sklenice držte za stopku a dívejte se přítomným do očí. Ťuká se pouze s vínem a sektem, sklenku s tvrdým alkoholem, koktejlem, aperitivem nebo pivem pouze pozvedněte. Abstinenti a děti si však mohou s nealkoholickými nápoji přiťuknout.
Párátko se nepoužívá ustolu vůbec. Měli byste si ho vzít aodejít. Mezi známými při méně významné příležitosti si můžete zuby opatrně vyčistit, přičemž si ústa zakryjte dlaní.

Jak vypadala středověká hostina

Pravidla slušného chování platila již ve středověku. Už tehdy nebylo vhodné opírat se lokty o stůl, tím méně polehávat na stole.
Nemělo se říhat, srkat, a bylo nepřijatelné otvírat při jídle ústa doširoka.
Kosti se neměly házet na ubrus nebo pod stůl, a když už to bylo nutné, tedy pod své vlastní nohy, aby jiným nepřekážely.
Zbytky a kosti, které zůstaly na stole, shraboval sluha čas od času dřevěným nožem nebo pohrabáčem.
Maso, zelenina a ovoce se jedly rukama.
Jídlo se bralo do tří prstů, ale ty se potom neměly olizovat, ale utřít do ubrusu.
Kaše a polévky se jedly lžící. Ta se nesměla olizovat, ale utírat spodní stranou ubrusu.
Když se jedlo rukama, stolovníci si myli ruce před jídlem i po něm. K tomu účelu nosili sloužící kolem stolu nádoby zvané medenice a ručníky. Voda se na ruce nalévala.