Štědrovečerní stůl našich předků: Kapr ani bramborový salát na něm nebyly
Jak vypadala tradiční staročeská štědrovečerní večeře? Prozradíme, na čem a proč si naši předkové rádi pochutnávali i jak se na vánoční stůl dostaly smažený kapr a bramborový salát.
Ve většině českých, moravských a slezských domácností dnes hraje na štědrovečerní tabuli hlavní roli rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a vánoční cukroví. I když se někde na svátečně prostřených stolech objeví houbový kuba, hrachová polévka nebo třeba muzika ze sušeného ovoce a vánočního koření, dnešní štědrovečerní večeře se od té staročeské dost liší. Kapra nejedli, ale servírovali devět chodů.
Nenechte si ujít: Vánoční tradice a zvyky: Jak věštit z jablka, proč mít seno pod stolem a líbat se pod jmelím
Štědrý den od časů baroka a mnohde až do druhé světové války začínal ráno poslední adventní mší. Přes den se držel půst. Dětem (a nejen jim) se slibovalo, že večer, až vyjde první hvězda, uvidí zlaté prasátko, nebo taky telátko, kohoutka nebo beránka.
Staročeská štědrovečerní večeře
Tradiční štědrovečerní večeře většinou začínala v okamžiku, kdy se na obloze objevila první hvězda.
Nejprve se celá rodina společně pomodlila, poděkovala za všechno dobré, co se stalo v minulém roce, a poprosila o požehnání.
Ke stolu se sedalo podle věku a vážnosti v rodině, první hospodář, pak hospodyně a nakonec postupně jejich děti od nejstaršího po nejmladšího. Stejný byl i postup při nabírání jídla.
Vše, čeho chtěli mít lidé v příštím roce hojnost, muselo být rozprostřeno na čistě umytém štědrovečerním stole: zejména od každého druhu obilí, slané i sladké pečivo z žitné i pšeničné mouky, houby, ořechy, luštěniny, med, česnek, ovoce.
Mohlo by vás zajímat: Staročeské Vánoce. Jak naši předkové slavili Štědrý den?
Večeře měla devět chodů
Slavnostní večeře se tradičně skládala z devatera chodů. Jejich pořadí i variabilita se lišily kraj od kraje, město od města, vesnice od vesnice, rodina od rodiny. Nicméně se obvykle začínalo, dnes se dá říct, předkrmem - kouskem čerstvě upečeného chleba, trochou hrachu, bramborem či na ohni pečenou oplatkou s medem, česnekem nebo různými bylinkami. Jednalo se o symbolický hold potravinám, jež po většinu roku představovaly základní obživu a který měl zajistit pevné zdraví po celý příští rok.
Houby se jedly pro štěstí
Hlavním štědrovečerním chodem v mnoha místech býval kuba, hubník či houbovník, který se těšil velké oblibě a existuje ve spoustě krajových variant. Slaný anebo sladký nákyp ze sušených hub (s česnekem nebo sušenými švestkami) měl celé rodině zajistit štěstí do dalších Vánoc.
Vyplatí se vědět: Uvařte si českou bramboračku. Tradiční vydatná polévka má mnoho podob
Hrách symbolizoval zdraví a blahobyt
Nezbytnou vánoční potravinou byl hrách, který byl symbolem života, zdraví a blahobytu. Hrách se většinou podával s kroupami nebo čočkou a dalšími luštěninami, připravovala se z něj polévka nebo se upravoval na sladko. V Čechách si lidé o Štědrém večeru rádi pochutnávali na sladké kaši z hrachu, jáhel nebo prosa, která se sladila medem a sypala hruškovou pracharandou nebo strouhaným perníkem.
Vyplatí se vědět: Říká se jí vánoční houba, skvěle chutná a roste celou zimu
Někde na štědrovečerním stole nechyběly husté polévky a omáčky, nejčastěji se sušenými houbami. Častou polévkou bývala bramboračka s houbami, ale i česneková, jáhlová, hrachová, zelná, čočková nebo kroupová, v rybníkářských krajích rybí. K polévce se mnohde přikusovaly nemastné vdolky pečené z kynutého těsta z žitné mouky.
Ovoce představovalo svornost rodiny
Na tradičním vánočním stole mělo své pevné místo ovoce, které představovalo svornost rodiny. Bylo buď čerstvé, sušené, vařené nebo jinak upravené. Oblíbená byla staročeská muzika, vařené sušené ovoce s vánočním kořením, někde se přidával také med, povidla a perník. Muzika může mít jak řidší podobu, kdy připomíná kompot, tak i hustou formu omáčky. Tradičními štědrovečerními pamlsky byly jablka a ořechy. Pilo se pivo nebo pálenka, až později čaj nebo punč.
Inspirujte se: Pět domácích receptů na skvělý vánoční punč s alkoholem i bez
Chléb, vánočka a další pečivo
Téměř všude se podávala dodnes oblíbená vánočka, původně nazývaná calta, štědrovka či pletanka. Poměrně často se na otevřeném ohni pekly sladké lívance anebo velké kulaté oplatky, pečené v železných oplatečnicích. Podle místních zvyklostí se připravovaly vdolky, koláče, bábovky, buchty, později různé záviny a samozřejmě čerstvý chléb – měl se péct jen z vlastní mouky a kvásku, aby byla příští rok dobrá úroda.
Podle toho, jak se povedl vánoční chléb, lidé usuzovali, jaký bude příští rok: pokud chléb nevykynul, připálil se, byl nedopečený nebo se roztrhl, bylo zle.
Podle místních zvyklostí se připravovaly vdolky, koláče, bábovky, buchty, později různé záviny a samozřejmě čerstvý chléb – měl se péct jen z vlastní mouky a kvásku, aby byla příští rok dobrá úroda. Podle toho, jak se povedl vánoční chléb, lidé usuzovali, jaký bude příští rok: pokud chléb nevykynul, připálil se, byl nedopečený nebo se roztrhl, bylo zle.
Štědrý večer bez masa a alkoholu
Štědrovečerní večeře nesměla podle církevního postního nařízení obsahovat maso a alkoholické nápoje. Lidé to často ale obcházeli a dělali bohatou hostinu s masem o den dříve, a to zejména na Moravě, kde takové opulentní večeři říkali hojná, tučná nebo obžerná.
Štědrovečerní večeře nesměla podle církevního postního nařízení obsahovat maso a alkoholické nápoje. Zdroj: Muzeum v přírodě Vysočina
Smažený kapr ani bramborový salát mezi staré vánoční tradice nepatří
Kapr, stejně jako bramborový salát, jako štědrovečerní chod nepatří mezi staré vánoční tradice. Recepty na smaženého kapra najdeme sice už v kuchařkách od Rettigové a Sandtnerové, každopádně ne jako vyloženě štědrovečerní specialitu.
„Dnes oblíbený kapr byl původně už od středověku brán za postní jídlo, proto nebyl mezi lidem příliš oblíbený. Ryby jedli o svátcích jen obyvatelé rybníkářských oblastí. Ve větší míře se začal jako vánoční jídlo šířit teprve v 19. století ve městech jako projev zbožnosti. Na venkov pronikl až počátkem 20. století, a to hlavně v době obou světových válek, kdy byl kapr vítanou náhražkou nedostatkového masa, a proto snadno na vánočním stole zdomácněl a začal se v měšťanské vlastenecké společnosti připravovat podle staročeských receptů s kořenovou tmavou omáčkou a pivem. Smažený kapr se rozšířil až ve 20. století,“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.
Bramborový salát není původní české jídlo, i když každá rodina u nás má svůj jedinečný tajný recept, na který nedá dopustit. Kdo první udělal bramborový salát s majonézou, to se neví. Spekuluje se o tom, že za jeho vznikem údajně stojí jistý francouzský kuchař, který ho proslavil v Rusku. Jeden z prvních receptů na bramborový salát se do českých kuchařek dostal ve dvacátých letech 20. století, ale nebyl to ten vánoční salát, na který jsme dnes zvyklí. Byl bez kořenové zeleniny i majonézy.
Svou pozici na štědrovečerní tabuli si „pravý“ bramborový salát vydobyl až po druhé světové válce.
Připravte klasický česko-slovenský bramborový salát podle návodného videoreceptu:
Současné české vánoční menu
Na štědrovečerním stole patří mezi nezbytné lahůdky smažený kapr s bramborovým salátem, nesmí chybět ani polévka, tradičně rybí polévka z kapra či hrachová polévka. Na svátečním stole se také objevuje vinná klobása či houbový kuba, sladkou tečkou je máslová vánočka a nesmí chybět ani oblíbený nápoj – vaječný likér nebo punč. Další inspiraci najdete v našem speciálu: Nejlepší recepty na tradiční české vánoční menu – všechny pěkně pohromadě.
Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková); fresh.iprima.cz
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
