Je svátek Mláďátek. Kdysi matky šlehaly děti větvičkami, aby byly zdravé a šťastné
Na svátek Mláďátek či Neviňátek jsme dnes už skoro zapomněli. Připomíná vyvraždění dětí krutým králem Herodem v Betlémě po narození Ježíše Krista. Jaké tradice, pověry a pranostiky se k němu vážou?
Svátek Mláďátek nebo také Neviňátek (28. prosince) se slaví na památku dětí, které dal povraždit Herodes. Připomíná hrůznou událost, kterou zmiňuje Matouš ve svém evangeliu. Krutý judský král Herodes Veliký dal povraždit všechny betlémské chlapce do dvou let poté, co se dozvěděl o narození Ježíše, budoucího židovského krále s obrovskou mocí, který by ho mohl připravit o trůn. Doufal, že mezi nimi zemře i malý Mesiáš, ale Josef s Marií ho stačili před masakrem zachránit útěkem do Egypta. O této události však žádné jiné písemné historické prameny nejsou.
Církev tyto děti, jejichž počet se během doby dramaticky zvyšoval (od 140 přes 4 444 až po 144 000), pokládá za mučedníky, a proto jim věnovala vlastní svátek.
Nenechte si ujít: Betlém je nejstarší symbol Vánoc. Co činí naše jesličky jedinečnými?
Hrůzovládce Herodes a vraždění neviňátek
Herodes Veliký, známý také jako Herodes I. Ukrutný (asi 73 př. n. l. až 4 př. n. l.), byl krutý judský král, který se v touze po udržení moci dopustil mnohých zrůdností. Hrůzovládce Herodes byl sice pravděpodobně psychicky nemocný šílenec posedlý mocí, který za splněním svých cílů šel přes mrtvoly, ale vyvraždění betlémských chlapců nejspíš na svědomí nemá.
Tato legenda pravděpodobně souvisí s tím, že Herodes právě v době, kdy se měl Ježíš Kristus narodit, nechal zabít své dva syny. Později nechal ještě zabít svého dalšího syna z prvního manželství. Kromě nich padla jeho paranoidnímu strachu, že přijde o trůn, za oběť i jeho manželka a několik dalších příbuzných.
Mohlo by vás zajímat: Tradice svátku Tří králů: Víte, co znamená K + M + B + na dveřích?
Mláďátka v lidových tradicích
Svátek Mláďátek či Neviňátek byl provázen řadou lidových zvyků a pověr, většinou se týkaly dětí. Tyhle jsou nejznámější:
Nesmělo se prát, protože prádlo by se symbolicky pralo a máchalo v nevinné krvi zavražděných batolat, což by přineslo do domu neštěstí a smrt.
Venku se neměly sušit vyprané plenky a dětské oblečení, aby Herodes nepoznal, že v domě bydlí malé děti, a nepřišel si pro ně.
Mnohde matky symbolicky vyšlehaly své děti čerstvě uříznutou větvičkou (nejlépe z ovocných stromů), aby byly po celý rok zdravé a šťastné.
Svátek Mláďátek a pranostiky
Na Mláďátka se věštilo převážně podle počasí. Když během dne pršelo, tradovalo se, že děti dostanou osypky (tehdy smrtelné spalničky), jinde byla mlha nebo chumelenice předzvěstí neštěstí a nevyléčitelných chorob.
Na Mláďátka, když prší, osýpají se děti.
Prší-li na Mláďátka, bude Pámbu v příštím roce potřebovat hodně andělíčků.
Když se na Mláďátka chumelí ráno, mřou toho roku děti, když v poledne, mřou lidé středních let, a když večer, mřou starci.
Je-li na Mláďátka mlha, mladí lidé budou mřít.
O Mláďátkách den se omlazuje.
Zdroj: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), kalendar.najdise.cz, cs.wikipedia.org
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
