reklama

Tradice svátku Tři králů: Víte, co znamená K + M + B na dveřích?

Lenka Valjentová
Aktualizováno: 3. ledna 2022 Aktualizováno
Svátkem Tří králů vrcholí dvanáctidenní vánoční období. Původně se 6. ledna slavil podle evangelia svátek Zjevení Páně, svátek Tří králů se k němu přičlenil až ve středověku. Býval plný tradic, zvyků a věštění budoucnosti, tak si aspoň některé pojďme připomenout. Doma je zvykem odstrojit stromeček a uklidit vánoční dekorace.
reklama

Svátek Tří králů je spjat s přitažlivou legendou o mudrcích, kteří se přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíšovi. Evangelium podle Matouše popisuje, jak v den narození Ježíše Krista přišli od východu mágové, aby dítěti vzdali hold a předali mu dary. Nikde není uvedeno, jak mudrcové, kteří přišli za Ježíškem vypadali, ani jak se jmenovali, ani kolik jich bylo. Během staletí se mluvilo o dvou až dvanácti mudrcích, až pozdější tradice se ustálila na třech – podle toho, že Matouš ve svém textu píše o třech darech. Ve 12. století se začaly užívat jména Kašpar, Baltazar a Melichar a byly jim i přiřazeny konkrétní dary. Ve 13. století pak došlo k povýšení mudrců na krále.

Tři králové přinesli Ježíškovi tři dary: zlato, kadidlo a myrhu

Tři králové přinesli Ježíškovi tři dary. Údajně Melichar daroval zlato, které patří k symbolům bohatství a moci. Baltazar přivezl do Betléma kadidlo, které se užívá při duchovních obřadech dodnes. Kašpar donesl Ježíši myrhu, jejíž výrazné aroma pomáhalo překrývat zápach při pohřbech a byla základní složkou při balzamování těl. Nutno podotknout, že tehdy byla hodnota myrhy a kadidla zhruba stejně vysoká jako zlata. Zlato, kadidlo a myrha tedy patřily ve své době k tomu nejcennějšímu na světě.

Bůh žehnej tomuto domu

Ve střední Evropě je se svátkem Tří králů asi nejvíc zažité žehnání domů a chlévů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C ♱ M♱ B, u nás obvykle K ♱ M ♱ B. Nejsou to ale počáteční písmena jmen Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, ale zkratka latinského Christus mansionem benedicat – Bůh žehnej tomuto domu. Tři křížky za písmeny nejsou znaménky plus, ale symbolizují Nejsvětější Trojici pro ně – Otce, Syna a Ducha Svatého. Tříkrálové křížky jako formule požehnání měly moc ochránit hospodářství proti zlým kouzlům, neštěstím a pohromám.

Tříkrálová svěcená voda

Den před Zjevením Páně i na Tři krále se v chrámech a kostelech světí tříkrálová voda, křída, kadidlo, sůl a zlaté předměty.

  • Svěcenou (nebo taky požehnanou či posvěcenou) vodou se lidé kropili před spaním nebo když odcházeli z domu.
  • V předvečer svátku i na Tři krále vykropili celé stavení včetně hospodářských budov, aby v nich nehořelo a nedržely se v nich myši a další havěť.
  • Nezapomínalo se ani na pole, zahradu a obilí připravené k setí. Svěcenou vodou se kropily stromy, aby daly bohatou úrodu, a včelí úly, aby byl dostatek medu.
  • Své místo měla i v lidovém léčitelství, protože se věřilo, že vyžene z těla zlé síly a nemoci.
  • Traduje se, že trvá sedm let, než se tříkrálová svěcená voda zkazí.

Tříkrálová svěcená křída

Církev světila i křídu, a vycházela tak vstříc starodávné víře. Posvěcená tříkrálová křída se těšila velké vážnosti, psalo se jí a stále píše ochranné požehnání na dveře domů. Mnohé lidové obyčeje zdůrazňují moc posvěcené křídy.

  • Kdo kolem sebe svěcenou křídou namaluje kruh, ďábel a zlo na něho nemůže.
  • Tříkrálová svěcená křída se používala také jako léčebný přípravek, rozemletá se přidávala do žrádla dobytku proti uhranutí. Ženy po porodu ji nosily ve váčku na krku jako ochranu před uřknutím v šestinedělí a v kolébce chránila novorozence před zlými silami a chorobami.

My tři králové jdeme k vám...

Na Tři krále dodnes můžete potkat koledníky. Dříve se za ně převlékaly chudé děti, které se snažily vykoledovat co nejvíc jídla. Když vešli do domu, koledníci zpívali: „My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví přejeme vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka…“ Na tříkrálovou koledu také chodili kantoři se svými žáky a někde kněz s ministranty i s kostelníkem. Modlili se, zpívali, vykuřovali domy kadidlem, kropili svěcenou vodou a na dveře nebo trám psali ochranný nápis K † M † B spolu s letopočtem.

„Za to jim náležela odměna, a pokud mohli očekávat nadstandardní, malovali písmena s proplétanými větvičkami a rozdávali tzv. tříkrálové lístky a obrázky. Dětští koledníci měli na sobě dlouhé bílé košile přepásané provazem, šátkem nebo šerpou, na hlavách nosili papírové koruny a vousy z koudele nebo vaty. Někde chodili jen tři králové, na severní Moravě je doprovázeli pastuškové, jinde laufři. Na Chodsku chodili obvykle jen dva a třetího krále zhotoveného jako dřevěnou loutku nosili s sebou připevněného na motovidle, kterým točili, aby se stále klaněl. Jeden z králů má vždy začerněnou tvář, lidé si představovali, že je to král z Afriky, jak se zpívá v jedné moravské koledě. V 19. století nosili králové v některých krajích malé betlémy, jimiž doplňovali svá vystoupení, nebo papírovou hvězdu na tyčce či drátu, někdy i svítící,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok.

Někde se dodnes dochovaly tříkrálové průvody, které procházejí obcemi a končí u jesliček, kde se hraje pro návštěvníky dobové představení.

7 tipů, jak na tříkrálové věštění, tradice a zvyky

Předvečer Tří králů, někdy nazývaný Svátek světel nebo Svatvečer svíček, byl na venkově oblíbeným časem věštění budoucnosti. Většinou se provozovaly magické praktiky hodně podobné vánočním.

  1. Lodičky na vodě: Nejčastěji se pouštěly svíčky vořechových skořápkách po vodě v nádobě. Budoucnost se věští podle toho, jak dlouho komu svíčka hoří a jak daleko se od okraje dostane lodička do středu. Když sama vyhoří, čeká vás život dlouhý a šťastný. Pustí-li se daleko od kraje nádoby, vydáte se do světa, drží-li se u kraje, zůstanete sedět doma. Pokud se lodička převrátí či plamínek zhasne, může vás potkat nemoc, když přepluje nádobu z jedné strany na druhou, věští to zdraví, štěstí a úspěch.
  2. Lití olova: Je to skoro stejné jako na Štědrý den, ale tentokrát se lije olovo do tříkrálové svěcené vody. Podle výsledných tvarů se věští budoucnost. Například rovný kousek znamená klidný život, zvlněný tvar neklid a zmatky. Půlkruh skrývá zradu a rozchod, kolo předvídá štěstí. Srdce věští lásku a hvězda rok splněných přání.
  3. Věštění délky života: Každý člen rodiny zapálí stejně vysokou svíci a čí dohoří první, toho si nejdříve odnese smrt. Pokud dým stoupá vzhůru a plamen je jasný, čeká dotyčného ráj. Když svíce prská, dým jde k zemi a plamen je nerovnoměrný, čeká ho peklo.
  4. Co se stane v tomhle roce: Vyberte si jednu svíčku, dejte ji na rovný povrch a na místo, kde není průvan, zapalte ji a sledujte její plamen. Plápolá-li ze strany na stranu, znamená to cestování a změny, ostré záření na vrcholu knotu značí štěstí a prosperitu, když se plamen kroutí, tak pozor na intriky a pomluvy. Plamen prskající znamená zklamání a když plamen sám zhasne, bude se vám smůla lepit na paty.
  5. Tříkrálová koupel pro zdraví: Pevné zdraví si můžete na Tři krále zajistit taky tak, že se nazí ponoříte do řeky nebo potoka. Kdo nenajde na koupání odvahu, měl by nalačno vypít sklenku posvěcené vodu z kostela.
  6. Mince v mazanci: V dřívějších časech se mnohde peklo kynuté pečivo podobné velikonočnímu mazanci, do kterého hospodyně zapekla minci. Ten, kdo ji našel, stal se králem, který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.
  7. Voda se mění ve víno: Lidé také věřili, že v tříkrálový večer se voda ve studních proměňuje ve víno. Jen není jasné, kdy přesně a na na jak dlouho se tak stane.

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama