Budeme za pár let pěstovat zeleninu v mrakodrapech?

Vertikální skleník Plantagon - Obrázek 1 Zdroj: Plantagon

Švédové přišli s unikátním řešením otázky budoucího nedostatku čerstvé zeleniny pro velká města.

Až 80 procent orné půdy je v současnosti podle odhadů odborníků využíváno pro zemědělské účely. V příštích 35 letech se na základě předpokladů OSN očekáváná nárůst světové populace o 40 procent. Sečteno podtrženo, v roce 2050 bude Zemi obývat 9 miliard lidí. Převážná většina z nich bude žít ve městech a produkce klasického zemědělství už nebude nárokům zvyšující se populace stačit.

Vzrůstající počet lidí na Zemi a nárůst velkých aglomerací už dlouhou dobu vyžadují dovoz potravin. Na základě toho si v roce 2008 švédsko-americká společnost, založená Hansem Hasslem, položila (částečně řečnickou) otázku: „Opravdu je nezbytné, aby se rajčata ke svým konzumentům dovážela ze vzdálenosti 10 000 kilometrů?“ Odpověď přinesli ve formě inovativního konceptu, který nazvali Plantagon.

Vertikální skleník Plantagon - Obrázek 2 Zdroj: Plantagon

Farmaření přímo ve městech

Jedná se o vertikální skleník určený pro pěstování rostlin ve městech. Jeho přednosti jsou jasné: čerstvé a dostupné lokální potraviny bez nutnosti jejich dovozu přes půlku světa, což je energeticky, ekologicky i ekonomicky náročné. Plantagon by tedy měl zajistit čerstvé a levnější biopotraviny i lidem žijícím ve velkoměstech.

Autoři konceptu kladou důraz na šetrné využití prostoru (proto vertikální rozmístění), vody a energií. Dbát se bude i na biokvalitu produkované zeleniny, která by podle plánu neměla být hnojená ani geneticky modifikovaná. Plantagon je výhodný také z hlediska snížení nákladů na dopravu a odpadnutí obav z vlivu nepřízně počasí na samotnou produkci.

Není skleník jako skleník

Princip, na kterém tento obrovský skelník funguje, se nijak výrazně neliší od klasických skleníků. Vertikální uspořádání však umožňuje, aby byly uvnitř stavby rozmístěny boxy se zeleninou v pomalu se otáčejících spirálách, které se prostřednictvím kolejnic pohybují směrem vzhůru.

Design i funkce jednotlivých Plantagonů jsou velmi variabilní. Podle prvních návrhů jsou v plánu stavby kulovitého i jehlanovitého tvaru. Jeden typ Plantagonu by měl fungovat čistě jako skleník, druhý typ počítá se spojením několika funkcí. Taková budova by neměla sloužit pouze jako pěstírna, ale mohla by se například spojit s nově vzniklou či již existující administrativní budovou.

První Plantagon vyroste ve Švédsku

O realizaci druhého zmíněného typu Plantagonu (tzv. parazitického typu) se hovoří již od roku 2012. Podle ředitele společnosti Plantagon International začne ale samotná stavba 60 metrů vysokého skleníku až v průběhu letošního roku ve švédském městě Linköping. Měla by tu vyrůst klasická kancelářská budova, kterou bude možné využít například jako hotel či školu. Kolem její vnější části se ovšem bude rozprostírat systém pro pěstování rostlin. Šest metrů široká „parazitická“ část stavby, určená výhradně pro potřeby skleníku, bude samozřejmě prosklená, takže o dostatek denního světla nebude nouze ani ve vnitřních kancelářských částech budovy.

Klára Beščecová

Zdroj: Plantagon

Foto: Plantagon, Ilustrace: SWECO

Mohlo by vás zajímat: