Citron v rýži, maso v kávě aneb bizarní triky našich prababiček
Citrony vložte v papírovém ubrousku do lahve, na kterou položíte talíř a láhev otočte. I takové byly praktiky našich prababiček, jak uchovat ovoce čerstvé. Některé postupy předků nás donutí poděkovat bohu za existenci ledničky a mrazáku. Přečtěte si ty nejlepší triky našich prababiček.
Je nepochybné, že naše prababičky posbíraly za poslední generace rady, které prakticky denně využíváme nebo je znovu objevujeme s velkým úspěchem. Osvědčené triky, jak uskladnit zeleninu a ovoce tak, aby vydržela co nejdéle kvalitní, využíváme dodnes. Dědí se z generace na generaci a obohacují osobními zkušenostmi a vychytávkami.
Ale i tak některé praktiky našich prababiček v 21. století sahají do žánru sci-fi. Nebo si vy dokážete představit, že nakládáte vejce do vodního skla? Pobavte se nad moudrostí našich předků a my vám garantujeme, že svou ledničku budete mít od té doby o to raději.
Citron v rýži
Začínali jsme s citronem a s uskladněním citronů budeme i pokračovat. Jednou z dalších praktik našich prababiček (a určitě i praprababiček), jak zachránit tak cenné ovoce, bylo naskládání citronů do nádoby plné rýže.
Pokud si chtěly schovat kúru tohoto žlutého ovoce, stačilo nastrouhanou kůru rozdělit na polovinu – jednu posypat cukrem, druhou solí a uchovat v chladu.
Ovoce v kapradí a kopřivách
Lidé často strkají ovoce do lednice v domnění, že tak vydrží déle. Pravdou však je, že ovoci je lépe rozhodně na vzduchu pokojové teploty než v chladnu a vlhku (tím trpí nejvíce banány). Naše prababičky tohle samozřejmě věděly, ovoce tak rozložily mezi listy kapradí nebo obložily kopřivami.
Jablka a hrušky na rašelině a ve studni
Překvapivým úchovávajícím postupem bylo i použití rašeliny. Tu naši předci využívali hlavně pro hrušky a jablka. Rašelinu s ovocem, které mělo mít stopky, uchovávaly v chladné místnosti. Jablka se dokonce zavěšovala do studně, kde bylo stále stejné (chladné) klima.
Vejce ve vápenné vodě
Vejce nejraději necháváme v ledničce, ale naše prababičky uchovávaly vejce tak, že je nakládaly do vápenné vody (smíchaly v poměru 1 l vody a 5 g páleného bílého vápna).
Vzniklou směsí překryly vejce tak, aby je přesahovala o čtyři centimetry. Překvapením tedy není ani to, že vejce se dají uchovat i ve vodním skle.
Maso namočené v mléce, zasypané kávou
Uchování masa byl dozajista oříšek, zvlášť v případě, že maso se jedlo maximálně jednou do týdne (a to byli ti šťastnější).I návody na uložení masa jsou poměrně bizarní. Maso naše prababičky nakládaly do studeného mléka nebo ho zasypaly kávou.
Trvanlivost prodloužilo i obložení kopřivami. Jednou z nejvíce oblíbených praktik bylo zavařování masa. Podušené maso se konzervalo vlastní šťávou nebo se zalilo sádlem.
Sýr v pivě nebo s kostkami cukru
Pokud naši předkové chtěli uchovat domácí sýr, byla to také náročnějí akce než jej uložit do ledničky, jak to známe dnes. Sýr se balil do utěrek nasáklých slanou vodou nebo v pivě. Pokud nechtěli, aby sýr brzy zplesnivěl, přidali k němu několik kostek cukru.
(kloid)
Mohlo by vás zajímat: