Modré světlo brání usnutí. Je obsažené i v teplé LED žárovce?

Na barvě a složení světla záleží Zdroj: Thinkstock

Zatímco přes den ani bílá LED neuškodí, večerní svícení byť i teplým LED zdrojem ohrožuje spánek.

Správné svícení? Ano i tomu byste měli věnovat pozornost. Nejde jen o to, kolik který typ osvětlení spotřebuje energie. Výběrem světla ovlivňujete i svůj spánek. To neznamená, že byste měli zavrhnout úsporné LED žárovky, ale řiďte se denní dobou. Kvalitu spánku kromě toho ovlivňuje i používání elektroniky s aktivním displejem.

Nepřátelé spánku

Nejspíš už jste to také slyšeli – ty moderní, úsporné LED žárovky, které šetří energii, prý narušují spánek. Jak by ale něco takového bylo možné? V sázce je správné nastavení tzv. cirkadiáních rytmů, které řídí aktivní a klidovou fázi 24hodinového cyklu. Jak známo, v poslední době do těchto rytmů čím dál více vstupuje modrá složka světla, která potlačuje vyplavování melatoninu – hormonu důležitého pro spánek. Na vině je neopatrné svícení LED zdroji, které tohoto modrého světla vyzařují suverénně nejvíce. Stejně tak spánek ohrožuje i večerní práce se zařízením opatřeným LCD displejem. Řeknete si, že před spaním jen napíšete krátkou SMS. Jenže v sítnici i na světlo z malého displeje telefonu reagují zvláštní receptory citlivé na modré světlo, které nastavují biologické hodiny.

Zatracovat LED, volat z pevné linky a psát na psacím stroji kvůli tomu ale nemusíte. Jak totiž upozorňuje Helena Illnerová, bývalá předsedkyně Akademie věd, modré světlo ohrožuje spánek jen při večerním svícení (či sledování displeje). Na místě je tedy spíše zvažovat kdy a kde čím svítit a večer už hlavně vypnout počítač a odložit telefon.

Večer zpátky k Edisonovi

I LED s teplejším světlem váš spánek může ohrozit. I ta totiž vyzařuje modrou složku světla a před spaním proto není vhodná. Do večeře lze svítit bílou LED nebo zářivkou. Během večeře a po ní je vhodnější zdroj s co největším CRI (Colour rendering index), který nabídne staré dobré wolframové vlákno ve vakuové skleněné baňce. I klasická žárovka však vyzařuje modrou složku světla – toho je tu ale narozdíl od ostatních zdrojů jen minimum a lze je odstranit stmívačem.

V zájmu nerušeného spánku možná ještě důležitější je nehledět večer do aktivního displeje. Jak LCD monitor, tak ani notebook, tablet nebo smartphone klidnému spánku nepřejí. Raději je vyměňte za knihu nebo čtečku s tzv. pasivním displejem – takový displej žádné modré světlo nevyzařuje. Pozornosti by nemělo uniknout ani osvětlení v koupelně, jakkoli by tam člověk před spaním trávil jen krátký čas. Vzhledem k tomu, že čištění zubů připadá často na pozdní hodinu, je tam zvlášť důležité svítit obyčejnou žárovkou a modrou složku světla – jakkoliv ji „edisonka“ vyzařuje jen minimum – i tady eliminovat stmívačem.

Může LED nahlodat sítnici?

O některých LED zdrojích platí i totéž, co je o žárovkách známo už dávno – při dlouhém upřeném pohledu z malé vzdálenosti poškozují zrak. Doma to ale hrozí jen výjimečně.

Světlo do celé problematiky vnesli němečtí vědci, kteří na podnět Spolkového ústavu pro bezpečnost práce a pracovní lékařství (BAuA) v Dortmundu na jaře 2013 vypracovali expertizu o LED lampách. Ze 43 testovaných LED světel jich 13 zařadili do tzv. 2. rizikové skupiny. Pokud by někdo navzdory vnitřnímu odporu upřel zraky na světlo z této skupiny, pak již po 10 sekundách překročí normou stanovenou bezpečnou mez. Takto ohroženi jsou však především dělníci ve výrobě LED zdrojů a v Evropě pak technici, kteří osvětlení instalují.

Světla ze zmíněné druhé rizikové skupiny vyzařují modré nebo studené bílé světlo s vysokým podílem modré. To v oku vyvolává fotochemické reakce, při nichž se uvolňují různé oxidy schopné narušit smyslové buňky sítnice. Podle ústavu BAuA však působení světla dosahuje mezních hodnot při pohledu z 20 centimetrů do nejsvětlejšího místa z polovodičového čipu LED lampy. A právě to se domácností netýká – ke světlu se člověk tak blízko běžně nedostane a světelné čipy jsou překryté matným bílým či žlutooranžovým sklem, které světlo rozptyluje. Výjimkou jsou dvě ze tří testovaných přenosných LED svítilen, jež zmíněná organizace rovněž označila za středně nebezpečné. Zbylé lampy by oči ohrozily až po několikaminutovém pohledu do světla z bezprostřední blízkosti.

Princezna se spálenou hlavou

LED lampy ovšem nejsou jediným světelným zdrojem, který oku za určitých podmínek nesvědčí. Žárovky i halogenové výbojky mají sice jen malý podíl modrého světla, zato však mohou v oku vyvolat nebezpečný tepelný efekt. Rtuťové výbojky v jevištních reflektorech bez UV filtru navíc způsobují i popáleniny. V roce 2002 to odnesl rudými obličeji norský korunní pár Haakon a Mette-Marit, když si na ně televizní štáb německého kanálu nt-v navzdory pražícímu slunci řádně posvítil.

Varování před LED diodami má reálný základ, důvodem k zavržení tohoto úsporného zdroje ale není. Výsledek výše uvedeného posudku lze interpretovat i tak, že LED lampy jsou podobně nebezpečné jako ostrý nůž, zápalky, těžké tupé předměty nebo automobil. I při jejich neopatrném používání si člověk přivodí zranění.

David Horák

Mohlo by vás zajímat: