Slaměný dům: Provizorní obydlí na věky

Slaměné domy - Obrázek 8 Zdroj: Helicon Works

Ze slámy staví jak soukromníci své rodinné domy, tak i komerční investoři či obce kancelářské nebo veřejné budovy, sklady, stodoly nebo stáje. Pro své zvukově izolační schopnosti se sláma osvědčila speciálně pro stavbu nahrávacích studií, meditačních center, ale i protihlukových bariér.

Jak dlouho slaměný dům vydrží, nikdo neví, ty stávající se nicméně drží statečně. První neprovizorní slaměné domy byly postaveny teprve před 130 lety. VUSA je dodnes obydleno asi tucet stoletých slaměných domů, které nevykazují žádné vady. Domů z80. let tam stojí spousta a jejich majitelé snimi nemají problém. Vdobrém stavu je i nejstarší slaměný dům vEvropě, kterému je 90 let. Předpokládaná životnost je za podmínky, že sláma bude uchována v suchu, několik set let.

Hlodavce sláma neláká

Obavy, že slaměný dům sežerou hlodavci, se ukazují jako liché. Hlodavce nelákají o nic více než domy zcihel či betonu. Neobsahuje-li sláma vbalících žádné zrno, pak tento materiál -– na rozdíl od sena – hlodavcům jako potrava neslouží. Jakmile slaměné zdi omítnete, není mezi nimi a zdmi zcihel či tvárnic pro myši žádný rozdíl.

Slaměné domy - Obrázek 14 Zdroj: Six b design

Myši a potkani jsou společenští tvorové a rádi se zabydlují vrůzných dutinách. Třeba vdomě pod podlahou či ve stodole mezi balíky. Zakryjete-li např. slaměnou stěnu dřevěným obkladem tak, že mezi nimi necháte větranou mezeru, může to být pro myši atraktivní, což ale se slámou nemá co dělat. Omítnete-li slaměnou stěnu hlínou či vápnem, nebude vní žádná dutina a myši o ni nebudou jevit zájem.

První domy z balíků slámy postavili osadníci v USA na počátku 18. století, když byly vynalezeny balicí stroje. Bílí osadníci pěstovali na pláních Nebrasky obilí, a protože neměli kameny ani dřevo, stavěli provizorní domy z odpadního materiálu, který měli po ruce – balíků slámy, které používali jako obrovské tvárnice. Osadníci zjistili, že v takovýchto domech je teplo během chladných zim a příjemný chládek i vletním vedru. Navíc byli chráněni i před kvílením dujících vichrů. Tato pozitivní zkušenost se stavěním a obýváním provizorních slaměných domů vedla ke stavbě trvalých obydlí, z nichž některá jsou obývána dodnes. Tato raná metoda stavění vzkvétala zhruba do roku 1940, kdy kombinace války a boom cementu vedly k jejímu faktickému zániku. Znovu ji popularizovali až nadšenci pro alternativní stavební techniky v 70. letech. (Ze stavební příručky Domy ze slaměných balíků autorky Barbary Jonesové)

Slaměné domy nehoří víc než dřevostavby

Jakkoli slaměné domy laikovi evokují představu seníku vjednom plameni, realita je jiná. Jakmile je zbalíků postavena stěna a je omítnuta, není vní dost vzduchu kokysličení plamene. „Je to jako když zkusíte spálit telefonní seznam. Jednotlivé stánky vzplanou snadno, ale celá kniha poměrně obtížně,“ přirovnává popularizátor slaměných staveb a lektor stavebních workshopů Ing. Daniel Grmela.

Požární riziko představuje zejména roztroušená volná sláma při stavbě. Německá organizace FASBA omítnutou slaměnou stěnu otestovala podle evropské normy (EN 1365-1) a potvrdila požární odolnost 90 minut. I v Čechách v požární zkušebně PAVUS ve Veselí nad Lužnicí testovali specialisté konstrukční stěnu z nosné slámy bez podpůrné konstrukce, omítnutou z interiérové strany hliněnou a vně vápennou omítkou. Zkouška pod statickým zatížením byla ukončena po 139 minutách a stěna neprohořela.

Svodou je to horší

Co slámě vadí, je ale voda. Pokud pronikne až do středu balíku, materiál začne hnít. Všechny balíky, na které intenzivně naprší shora nebo dokonce během skladování stály ve vodě, je nutno vyřadit. Máte-li však slaměné balíky proti dešti shora chráněny a ony zmoknou pouze ze stran, nepředstavuje to obvykle problém, zakrátko po dešti opět vyschnou.

(dah)

Článek vznikl svyužitím informací ze serveru Slamak.info