12. února 2017 06:00
Jana BrassZ bývalého kravína si vybudovali bydlení snů
Proměna 140 let starého hospodářského stavení na rodinný dům zaujala porotu prestižní soutěže.
Někdejší kravín se stodolou v malé vesnici Uckermark kousek na sever od Berlína býval se svou kombinací cihlového zdiva a trámové konstrukce ultramoderní stavbou. Berlínský ateliér Thomas Kröger Architekten to náležitě docenil a při proměně k novému účelu zachoval v maximální míře původní ráz tohoto pokrokového stavení.
Krb v seníku
Tento bývalý kravín se stodolou je mimořádně bytelná stavba se silnými kamennými a cihlovými zdmi, malými okny v patře a velkou dřevěnou branou dole. „Než abychom z kravína dělali nějakou prázdninovou chalupu, rozhodli jsme se i navzdory konverzi uchovat jeho starou podobu,“ popsal hlavní myšlenku projektu architekt Thomas Kröger.
Kravín na sever od Berlína - Obrázek 6 Zdroj: Thomas Heimann
Obrovské rozměry seníku autorům umožnily navrhnout v jeho středu až po střechu sahající halu i s novým velkým krbem pro chladné dny. To se hodí, neboť hala jinak vytápěná není. Je nicméně obklopená izolovanými byty na obou svých koncích a dále ložnicemi, koupelnami, studovnou i lodžií v patře, takže před chladem je poměrně slušně chráněná. Jakmile ale venkovní teplota výrazněji klesne, zůstávají obyvatelé domu v jeho vyvýšených částech jako pták v hnízdě.
Pyramida nebo obrácený krmelec?
Architekti zachovali původní podobu fasády do ulice s malými okny, za nimiž je proměna stavení na dům pro mladou čtyřčlennou rodinu s bytem pro hosty jen těžko postřehnutelná. Interiér se nicméně otvírá do krajiny třemi velkými klenutými vstupy, které bohatě prosvětlují halu a přes ní i další místnosti. Jakmile se otevře trojice dřevěných bran, vnějšímu pozorovateli se dostane překvapení v podobě mírně vyvýšeného obývacího pokoje s kuchyňským koutem situovaného po straně haly. Pokud vstoupí, může se podivovat i dřevěné pyramidě na způsob obráceného krmelce, která částečně vykrývá nápor slunce z oblohy.
Kravín na sever od Berlína - Obrázek 3 Zdroj: Thomas Heimann
Staré nánosy musely dolů
Byt pro hosty má vlastní vchod, s centrální halou jej však propojují malé dveře. Přestavbě předcházela zásadní rekonstrukce. Dělníci nejprve odstranili stavební nánosy včetně zbytků obydlí, které si v raných 50. letech ve čtvrtině seníku zařídil jistý sedlák. Dolů ze stěn musel i plášť z převážně ztrouchnivělých prken. O nic lépe na tom nebyla ani trámová konstrukce, která rovněž vyžadovala mnoho náhrad.
Všechny současné místnosti jsou důsledně tepelně izolované. Vrstva jílu, jíž jsou omítnuté veškeré zdi spolu s obnoveným prkenným podbitím, nakonec ale stejně navozuje zdání, jako by se na podstatě tohoto stavení ani za půldruhého století nic nezměnilo.
(dah)
Foto: archiv Mies van der Rohe Award, Thomas Heimann
Mohlo by vás zajímat: