Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Bydlení

Za šlehání pomlázkou by žena měla poděkovat aneb Co se děje o Velikonočním pondělí

Šlehání pomlázkou není akt msty a žena by za něj měla být vděčná. Předávala se jím totiž mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích.
Vydáno: 17.04.2017
Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí Autor: profimedia
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Velikonoční pondělí už nepatří církevním oslavám, ale lidovým tradicím, zábavám a hrám. Tu nejznámější tradici známe a dodržuje všichni – koledu a pomlázku, i když názory na to, jak tato tradice vznikla, se různí. Původně šlo zřejmě o magický obřad, jehož aktéry byli dospělí, podle mistra Jana Husa zase lidé dostávali vymrskáno, aby potlačili své pudy. Podle badatelů vznikla koleda už v předkřesťanském období a byla úzce spjata s jarem, které znamenalo počátek zemědělských prací.

Pomlázka je svazek vrbových proutků, kterými je možné šlehat dívky i ženy. Do ní se vplétala červená stuha či alespoň nit a dělaly se různě velké – od té nejmenší, která se vešla do kapsy, až po dvoumetrové, obřadní šlehačky. Je spletená z prutů, kterých bývá 4, 8, 12, ale i 24. Má také spoustu názvů, které se liší podle krajů, zmíníme například pamihod, mrskút, kyčlovanka, tatar, žíla...

Pomlázkové právo, právo šlehání, začíná pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí
Pomlázkové právo, právo šlehání, začíná pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí
thinkstockphotos.com

Pomlázkové právo, právo šlehání, začíná pro mládence o půlnoci z neděle na pondělí. Zprvu obcházeli domy jen chlapci, dnes je možné vidět i děti s rodiči nebo i ženaté muže. Šleháním se předávala mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích. Děvčata se šlehala, aby jim mládí vydrželo, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. Byla to velmi oblíbená zábava, protože chlapci mohli bez následků prohánět děvčata. Nejdříve se ve vsi chodilo k té nejkrásnější. A pro tu, ke které nikdo nepřišel, to byla velká ostuda a potupa. Dívky na oplátku vázaly chlapcům na pomlázku stuhy, každá barva měla svou symboliku. Rudá znamenala náklonnost a lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená oblibu. Počet stuh na pomlázce také poměrně jednoznačně ukazoval, jak moc je koledník úspěšný a kolik stavení navštívil.

Hospodář též vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, i ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku. Vdané ženy dostaly pomlázkou, aby nebyly drzé.

Velikonoční odpoledne patřívalo dětem, které hrály různé hry s vykoledovanými vajíčky
Velikonoční odpoledne patřívalo dětem, které hrály různé hry s vykoledovanými vajíčky
thinkstockphotos.com

Říkaček se při koledování říkávalo několik, a protože ta jedna je notoricky známá, máme pro vás jinou:

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte,

barvená vajíčka dejte,

jestli jste jich neobarvila,

také jsou nám bílá milá,

schováme je pěkně v ranci,

srovnají se tam s mazanci.

Krásnou tradicí, která už bohužel téměř zanikla, bylo odplatné úterý. Tedy den, kdy se něžnější pohlaví mohlo pomstít za násilnosti z předchozího dne. Dnes aspoň mohou dívky polít vodou ty koledníky, kteří jsou leniví a na pomlázku přijdou až po poledni.

Zvykem pak je pohostit koledníky nebo jim dát různé dary – maso, mazanec, nějaký doplněk, ovoce, zákusky, peníze, těm starším pak alkohol. Nejčastější výslužkou však je velikonoční vejce, která hospodyně předem obarvila přírodními barvami. Nejoblíbenější barvou byla červená, protože je to symbol života, má magickou moc a znamená lásku. Dříve se dokonce v souvislosti s touto barvou říkalo tomuto dni Červené pondělí.

Dětské hry a namlouvání

Velikonoční odpoledne patřívalo dětem, které hrály různé hry s vykoledovanými vajíčky. Chlapci například ťukali vejci o sebe, a komu vajíčko neprasklo, vyhrál a mohl si vzít vejce svého protivníka. Někteří chlapci podváděli a přinesli vejce vyfouknutá a vyplněná smolou, která se nerozbila. Pokud ostatní takový podvod zjistili, bylo samozřejmě s nepoctivcem zle. Jinou hrou bylo válení vajec po latích na způsob žlabu. Na Chodsku se scházela mládež na návsi a házela vejce buď do výšky nebo jím přehazovala přes střechu tak, aby dopadlo na měkký drn. Pokud se vejce od některého děvčete rozbilo, sklidila dívka posměch a hoši říkali, že bude nestálá.

Na Velikonoční pondělí se také chodilo žádat o ruku. Ženich se ale musel domluvit předem, a to v den, který se nazýval družební – čtvrtou postní neděli. Po bohatém občerstvení není na škodu se projít, a tak se chodilo na nejbližší vyhlídku. Aby si zajistila plodnost, zakopávaly maldé ženy vajíčka v rozích chlévů a polí.

I když pro většinu Čechů Velikonoce dneškem skončí, velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, tedy slavností seslání Ducha svatého – letnic.

(kor)

Mohlo by vás zajímat:

Příroda je plná barev

Ekologické barvení vajec: Dejte letos vale chemii

Malovaná vajíčka či kraslice jsou jedním z nejznámějších symbolů Velikonoc

Víte, proč malujeme vajíčka, pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

Zkušenější drátenice či dráteník může používat jiné vzory či přidat korálky

Velikonoce jsou za dveřmi. Naučte se s námi drátování a vyrobte si krásnou dekoraci

Článek je zařazen v: Velikonoce , pomlázka , velikonoční pondělí
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama