Hody, hody, doprovody... Zopakujte si velikonoční koledy a naučte se nové: tradiční, vtipné i pro dospělé

Koledy neodmyslitelně patří nejenom k Vánocům, ale i k Velikonocům. Říkačky a písničky, se kterými koledníci obcházejí sousedy, se na mnoho místech drží ve stejné podobě po dlouhé generace. Každý kraj se přitom pyšní svými originálními verzemi a někde i průběhem samotné koledy. Pokud se chcete dobře připravit na pondělní koledování, naučte se s námi aspoň jednu novou koledu.

Nejznámější koledou mezi dětmi, ale i dospělými je klasika „Hody, hody, doprovody“, ale znáte i jiné?Kromě tradičních koled vám připomeneme i jiné zajímavé říkanky, upravené pro konkrétní oblasti nebo jejich moderní verze. Máme pro vás koledy pro nejmenší, vtipné, sprosté, dokonce i také velikonoční koledy a říkanky pro dospělé, kteří by raději kapku alkoholu než malované vejce.

Historie: Kde se vzaly koledy

Koledou není myšlena jenom říkanka a koledování, ale i výslužka, pohoštění a vzájemné navštěvování se. Po koledě se také nechodí jenom o Velikonocích, ale i od svatého Štěpána (26. prosince) až do Nového roku nebo do Tří králů.

Odkud pocházejí koledy a zvyk samotného koledování? Název koleda se v určitých podobách objevuje ve všech slovanských jazycích. Jeho původ je z latinského slova Calendae, česky kalendy. A právě takto byl ve starém Římě označován i první den nového měsíce. Tehdy se totiž dny nenazývaly pořadovými čísly tak, jak je tomu dnes.

Lednové kalendy, tedy 1. ledna, kdy začíná nový rok, byl pro lidi nejvýznamnějším svátkem roku. Lidé se mezi sebou v tento čas navštěvovali, vyměňovali si dárky a přáli si zdraví.

NENECHTE SI UJÍT: Proč malujeme vajíčka a pleteme pomlázku? Co znamenají velikonoční tradice?

Obdobný zvyk byl i na našem území ještě před příchodem křesťanství. Hlavně v období zimního a letního slunovratu, kdy se kněží vydávali na cestu a žehnali lidem a domům. Postupně se začali navštěvovat i lidé mezi sebou a časem se přidali i koledníci, kteří chodili dům od domu s přáním a popěvky, tedy s prvními koledami. Křesťanství poté koledy převzalo a upravilo je do podoby, které už připomínají dnešek.

První písemně dochované koledy pocházejí již z roku 1462. Za první koledou, i když tou vánoční, stál údajně svatý František z Assisi. Z 15. století se také zachovalo hodně českých vánočních koled sepsaných Jednotou bratrskou. Ty byly dokonce přeloženy i do polštiny. Koledy tedy mají u nás velkou tradici.

Oblíbené velikonoční koledy a říkanky

Hody, hody, doprovody

Hody, hody, doprovody
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný.

Za kamny v koutku,
na vrbovým proutku.
Proutek vohnoutek,
sedí na něm zlatej kohoutek.

Proutek se ohýbá,
kohoutek kokrhá:
chyťte mi tu slepičku,
koupíme za ni čepičku,
tu čepičku pánu,
on dá za ni krávu,
tu krávu hraběnce,
ona dá za ni na věnce.

Malý zajíček

Hody, hody doprovody,
já jsem malý zajíček,
utíkal jsem podle vody,
nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,
chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka
a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,
mám já strýčka králíčka,
tomu nosím každým rokem,
malovaná vajíčka.

Koledníček

Já jsem malý koledníček, tetičko,
přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,
pro koláč bílý,

jsem-li já vám, tetičko,
koledníček milý?

Paní kmotra

Paní kmotra, slyšte chásku,
přicházíme na pomlázku,
opantlené žilky máme,
kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte,
barevná vajíčka dejte,
jestli jste jich nebarvila,
také jsou nám bílá milá,
schováme je pěkně v ranci,
srovnají se tam s mazanci.

Panímámo zlatičká

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička
do horního rybníčka
a z rybníčka do louže,
kdo jí odtud pomůže?

Pomlázka

Upletl jsem pomlázku,
je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám,
navštívím a vymrskám,
než mi dají vajíčko,
vyplatím je maličko.

Slepička

Slepička běhá po dvoře,
vajíčko se kutálí v komoře,
slepička kdák! Vajíčko křáp!
Máte mi ho, panímámo, dát.

Králíček

Běží bílý králíček,
v tlapičce má košíček,
v něm barevná vajíčka,
co mu dala slepička.

Koho potká, tomu praví,
že mu přeje štěstí, zdraví,
hezky se naň usměje,
srdíčko mu zahřeje.

Kropenatá slepička

Kropenatá slepička
snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji,
všechny chlapce podaruji,
pentličky si nastříhám,
na pomlázku jim je dám.

PŘEČTĚTE SI: Velikonoční beránek je symbolem oběti pro lidstvo. Zajíc se stal pro křesťany kontroverzní

Koledy o alkohol

Hody, hody doprovody,
nech si vejce, neměj škody.
Místo vejce od slepice
dám si trochu slivovice.

Hody, hody, doprovody,
pijem všechno, kromě vody.
Dejte vodku nebo rum,
vypijem vám celej dům.

Hody hody doprovody,
nenalévejte mi vody,
voda studí, stříká, cáká,
to není nic pro fešáka.
Já bych radši zelenou,
ať dáme si na smířenou.

Hody hody doprovody,
dejte nám hned štamprdel
nebo dostanu vás do nevýhody
a napráskám vám na prdel!

Hody, hody, doprovody,
já mám boty plné vody,
vejce už mě neláká,
nalejte mi panáka.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Předpověď počasí na Velikonoce slibuje slunce a teplo. Co říkají lidové pranostiky?

Vtipné

Ptačí chřipka

Hody, hody, doprovody, já jsem ten váš zajíček,
co vám vždycky z jara nosí spoustu vajíček.

Letos nikde po okolí není žádná slípka,
protože ji skolila nejspíš ptačí chřipka.

Takže na mě nečekejte, nemám, s čím bych chodil,
budu ležet v pelíšku a vypnu si mobil.

Něco málo o Velikonocích

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem spjatým s ukřižováním, ale i zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. Tento svátek si připomínají lidé po celém světě a v každém koutu země se slaví trochu jinak, jsou různé zvyky, tradice i pověry.

Týden před Velikonocemi se nazývá pašijový a každý den má svůj název podle určité barvy. Ke každému dni se pak vážou různé pověry.

Kdy jsou Velikonoce?

Velikonoce jsou tzv. pohyblivým svátkem, nemají tedy pevně stanovené datum a každý rok jsou v jiný den. Vždy se ale konají první neděli po prvním jarním úplňku. Velikonoční pondělí může být tedy kdykoliv od 23. března do 26. dubna.

Na kdy letos vychází Velikonoční pondělí a bude v příštích letech?

Rok	Den Velikonočního pondělí
2025	21. dubna
2026	6. dubna
2027	29. března
2028	17. dubna
2029	2. dubna
2030	22. dubna

Kdy se chodí po pomlázce?

Na koledu se chodí na Velikonoční pondělí, kterému se říká Červené. Je zvykem si uplést pomlázku z mladých vrbových proutků a ozdobit ji stužkou. Někde se říká, že se jde na koledu, pomlázku, vyšupat nebo na mrskut, záleží na regionu.

Velikonoční mrskání děvčat je má omladit. Za koledu si koledníci vyslouží zdobená vajíčka, které často nahrazují ty čokoládová, ale i alkohol nebo peníze. Co kraj, to jiné zvyklosti.

Zdroje: Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová), cs.wikipedia.org