Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Reklama

Pálení čarodějnic: Víte, proč má 30. duben magickou moc?

Nadchází jedna z nejmagičtějších nocí v roce. Když nebudete opatrní, ovládnou vás zlé síly. Pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Od těch dob prošel svátek řadou změn a podepsalo se na něm i křesťanství. Vydejte se s námi do minulosti pálení čarodějnic, zjistěte více o čarodějnických procesech a podívejte se, jak slavit čarodějnice na zahrádce, abyste neohrozili sebe, svůj majetek i přírodu.
Vydáno: 26.04.2019
Pálení čarodějnic
Autor: Thinkstock Pálení čarodějnic
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života.

Odkud pochází pálení čarodějnic?

Beltine znamená jasný, zářivý oheň. Právě oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň.

Pálení čarodějnic vychází ze starého keltského svátku
Autor: unsplash.com Pálení čarodějnic vychází ze starého keltského svátku

Zřejmě z tohoto svátku pochází výrazně mladší zvyk – pálení čarodějnic, který lidstvo udržuje dodnes. I když dnes už má samozřejmě podoby ledajaké a zvláště mládež jej bere jako příležitost k alkoholovým radovánkám, které ale nepříznivě ovlivňují naše tělo. Ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice, potažmo veškeré zlo zahnat co nejdál od domů.

Čarodějnice doma

Také domy se v období před samotným svátkem vykuřovaly, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil jalovec, rozmarýna, bolehlav a routa, ale samozřejmě i kadidlo. Čarodějnice také zaháněly hlasité zvuky, především řinčení kovových nástrojů, a tak muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi.

30. duben: Co dělat, aby vás čarodějnice neuhranuly

30. duben: Co dělat, aby vás čarodějnice neuhranuly

Noc, kdy se pálí čarodějnice, má magickou moc

5 nebezpečí, která vám hrozí při pálení čarodějnic

Čarodějnické procesy

Kdy vznikla první hadrová čarodějnice, která skončila v plamenech, se přesně neví. Symbolizovat však měla zřejmě neblahé čarodějnické procesy, ve kterých už od nepaměti na hranicích končili lidé obvinění z čarodějnictví a paktů s ďáblem. Domnělé čarodějnice předtím procházely nelidským mučením a asi nejznámějším místem procesů se stal americký Salem.

Lidé se před uhranutím a zlými kouzly bránili různě. Například dávali před vrata statků a před chlévy čerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce, zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily, a nezapomínali ani na tehdejší lék na všechno – svěcenou vodu.

Daleko nebezpečnější byl zvyk, při kterém lidé házeli do vzduchu zapálená březová košťata. To mělo zahnat čarodějnice, které se vznášely nad jejich hlavami. Na druhou stranu ale zapálené roztočené koště symbolizovalo slunce, a jeho vyhozením do výšky se měl podpořit růst obilí.

Zapálená košťata zaháněla čarodějnice a symbolizovala slunce
Autor: unsplash.com Zapálená košťata zaháněla čarodějnice a symbolizovala slunce

Ani popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, jež skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.

Jakou vybrat?

Bylinky podle znamení zvěrokruhu. Jaké pomůžou nejvíc právě vám?

Jsou čarodějnice jen zlé?

Jsou čarodějnice jen zlé? A jak je vlastně poznáte?

Čarodějnice a křesťanství

Snaha překrýt tento ryze pohanský svátek boje dobra se zlem křesťanskou symbolikou vedla k tomu, že ještě v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi, aby jejich význam pohanský rituál zastínil. Odtud vychází i pojmenování filipojakubská noc. Ale ať se noc jmenuje jakkoliv (staří Germáni pro ni měli ještě název Valpuržina noc), znamená přelom mezi temnými silami, které jsou vyhnány, a příchodem života a dobré síly. Slunečná a světlá část roku, kdy se daří plodinám, zvěři i lidem, pak končí Dušičkami.

Křesťanství se pokusilo nahradit původní pohanská božstva světci
Autor: unsplash.com Křesťanství se pokusilo nahradit původní pohanská božstva světci

Magická noc dodává magickou sílu i bylinám, které jsou během ní natrhané. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku. Velkou moc může mít třeba obyčejný šeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy. Věřilo se, že snítka šeříku ochrání stavení a majetek před zlými čarodějnicemi.

Siringa vulgaris (Šeřík obecný)

Šeřík je příbuzný olivovníku

Nejlepší bylinky na detoxikaci

Jarní detoxikace: Těchto 5 bylin mějte vždycky doma

Co jste o čarodějnicích nevěděli

V Čechách údajně existovala sletiště čarodějnic, místa, kde se slétávaly čarodějnice pomazané kouzelnými mastmi. Podle knihy Magia Naturalis (my ji známe spíš jako Kladivo na čarodějnice) z roku 1560 se tato mast vyráběla z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla). Známými místy sabatů byly například brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě.

Sucho a pálení čarodějnic

Pokud se rozhodneme slavit starý svátek pálením ohňů, měli bychom vždy myslet na bezpečnost. Stačí trocha nepozornosti a plameny mohou ohrozit rostliny i budovy v okolí. Pálení velkých fater přenechte jiným. Pokud chcete slavit čarodějnice u velkého ohně, vyberte si nějakou z událostí, které pořádají obce. V soukromí palte jen malé ohníčky.

Dejte přednost ohništím na zahradách, která nejsou v blízkosti stromů a keřů. Oheň byste rozhodně neměli rozdělávat pod korunami stromů. Často si neuvědomíme, že strom, který se zdá být daleko od ohniště, k nám svými větvemi snadno dosáhne. 

O čarodějnicích pozor na sucho, abyste neohrozili přírodu a svůj majetek
Autor: unsplash.com O čarodějnicích pozor na sucho, abyste neohrozili přírodu a svůj majetek

Přikládejte pouze dřevem, ideální je ani nepoužívat tuhé podpalovače (kvůli ekologii), a rozhodně nelijte do ohně hořlavé látky. Pokud je sucho, dávejte jednou takový pozor. Plameny se snadno rozšíří do okolí a už je budete jen těžko zastavovat. Ve chvíli, kdy obec vydá zákaz rozdělávání ohňů, raději ho respektujte. Úřady se takovými vyhláškami nesnaží omezit svobodu, ale zachránit přírodu i náš majetek. Během sucha rozhodně oheň nerozdělávejte u lesů. 

Text: Lucie Kořistová

Článek je zařazen v: Čarodějnice , filipojakubská noc , čarodějnice , pálení čarodějnic
Reklama