Pálení čarodějnic: Noc ze 30. dubna na 1. května je jedna z nejmagičtějších v roce

Blíží se nejmagičtější noc v roce. Pálení čarodějnic slavili už staří Keltové, kteří se tak loučili se zimou a vítali jaro. Od těch dob prošel svátek řadou změn a podepsalo se na něm i křesťanství. Vydejte se s námi do historie pálení čarodějnic a zjistěte více o čarodějnických procesech u nás i ve světě. A taky prozradíme, co dělat, aby vás čarodějnice neuhranuly a jak pálit čarodějnice bezpečně.

Noc ze 30. dubna na 1. května je významným datem. Nachází se v kalendáři mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem a už od nepaměti jí proto byla připisována magická síla. Také Keltové v tento čas slavili jeden ze svých nejvýznamnějších svátků – Beltine, jímž pro ně začínalo kalendářní léto a s ním festival radosti a života. Někteří lidé věří, že když tuto noc nebudou opatrní, ovládnou je zlé síly a hledají způsob, jak se před nimi bránit.

NENECHTE SI UJÍT: Jsou čarodějnice jen zlé? A jak je vlastně poznáte?

Odkud pochází pálení čarodějnic?

Beltine znamená jasný, zářivý oheň. Právě oheň byl pro lidi dříve velmi tajemnou silou a v určitých okamžicích měl i magickou moc. Keltové ohněm uctívali slunečního boha Belena. V předvečer tohoto svátku Keltové zhasínali všechny ohně, protože věřili, že v nich má skončit vše špatné. Následně pak zapálili ohně nové, aby vše mohlo začít čisté, neposkvrněné, nanovo. Ohni lidé dávali oběti bohům, aby si zajistili jejich přízeň.

Zřejmě z tohoto svátku pochází výrazně mladší zvyk – pálení čarodějnic, který lidé udržují dodnes. I když v současnosti už má samozřejmě podoby ledajaké a zvláště mládež jej bere jako příležitost k alkoholovým radovánkám, které ale nepříznivě ovlivňují naše tělo. Ohně se nejčastěji pálily na kopci za vesnicí, zřejmě proto, že dým měl čarodějnice, potažmo veškeré zlo zahnat co nejdál od domů.

Magický popel

Popel z těchto magických ohňů nebyl jen tak obyčejný. Dodával sílu a zdraví, a tak se sypal na pole, aby byla dobrá úroda. Dobytek, jenž jím prošel, měl být zdravý a plodný. Stejně tak lidé, kteří skočili přes oheň. Lidé také věřili, že se o této noci otevírají jeskyně, v nichž je ukrytý poklad. Aby se hledající před temnými silami ubránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu, hostii a další předměty.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čarodějnice jsou tady! Recept na nápoj lásky přivolá i svalnatého milionáře

Děti počaté na čarodějnice jsou šťastné

A abychom nezapomněli, tahle magická noc taky přeje plodnosti. Navíc se traduje, že děti počaté během filipojakubské noci jsou prý celý život šťastné, zdravé a veselé, čehož by se mělo využít.

Co dělat, aby vás čarodějnice neuhranuly

  • Lidé se před uhranutím a zlými kouzly bránili různě. Především zabezpepečili okna a dveře, vytvořili (namalovali na zem) magické kruhy.
  • Před vrata dávali čerstvě vykopnuté drny a pod ně čerstvá vejce nebo zapichovali trnové větvičky, aby se čarodějnice zranily a nedostaly se do domu.
  • Nad dveře se upevňovaly svěcené větvičky z Květné neděle.
  • Oblíbeným trikem bylo nasypat před vchod písek. Čarodejnice musela všechna zrnka přepočítat, a tím se zdržela do úsvitu, kdy její moc zeslábla.
  • Někde lidé věřili, že čarodějnice neprojde přes nastražené vidle nebo koště.
  • Nezapomínalo se ani na tehdejší lék na všechno – svěcenou vodu.
  • Daleko nebezpečnější byl zvyk, při kterém lidé házeli do vzduchu zapálená březová košťata. To mělo zahnat čarodějnice, které se vznášely nad jejich hlavami. Na druhou stranu ale zapálené roztočené koště symbolizovalo slunce a jeho vyhozením do výšky se měl podpořit růst obilí.
  • Stavení se před samotným svátkem vykuřovala, zřejmě proto, aby se v nich neusadily zlé síly. K tomuto účelu sloužil především jalovec, rozmarýn, bolehlav, routa a samozřejmě kadidlo.
  • Věřilo se, že snítka šeříku ochrání majetek před zlými čarodějnicemi.
  • Čarodějnice také zaháněly hlasité zvuky, především řinčení kovových nástrojů, a tak muži a chlapci v podvečer práskali na křižovatkách cest biči, zvonili zvonky, rámusili hrnci s pánvemi.
  • Před uhranutím lidé chránili také dobytek, zejména krávy. Před chlévy dávali drny a plevy, na vchod malovali křížky a kruhy, bedlivě hlídali dojačky, aby se neztratily.

Čarodějnické procesy

Kdy vznikla první hadrová čarodějnice, která skončila v plamenech, se přesně neví. Symbolizovat však měla zřejmě neblahé čarodějnické procesy, ve kterých už od nepaměti na hranicích končili lidé obvinění z čarodějnictví a paktů s ďáblem. Domnělé čarodějnice předtím procházely nelidským mučením a asi nejznámějším místem procesů se stal americký Salem.

Čarodějnice a křesťanství

Snaha překrýt tento ryze pohanský svátek boje dobra se zlem křesťanskou symbolikou vedla k tomu, že ještě v průběhu středověku byl svátek zasvěcen apoštolům Filipu a Jakubovi, aby jejich význam pohanský rituál zastínil. Odtud vychází i pojmenování filipojakubská noc. Ale ať se noc jmenuje jakkoliv (staří Germáni pro ni měli ještě název Valpuržina noc), znamená přelom mezi temnými silami, které jsou vyhnány, a příchodem života a dobré síly. Slunečná a světlá část roku, kdy se daří plodinám, zvěři i lidem, pak končí Dušičkami.

Magická síla bylin

Magická filipojakubská noc dodává magickou a léčivou sílu bylinám, které jsou během ní natrhané, jako jsou devětsil, kopřiva, kokoška pastuší tobolka, medvědí česnek, fialky a sedmikrásky. Zvláště pak, je-li to o půlnoci a o úplňku. Velkou moc má šeřík, který byl vysazován před dvory, zahrady a stavení, aby odehnal zlé síly, démony a duchy.

Kladivo na čarodějnice

V Čechách údajně existovala sletiště čarodějnic, místa, kde se slétávaly čarodějnice pomazané kouzelnými mastmi. Podle knihy Magia Naturalis (my ji známe jako Kladivo na čarodějnice) z roku 1560 se tato mast vyráběla z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla). Známými místy sabatů byly například brdská hora Plešivec, Haltrava v Chodsku, Beskydy, Petrovy kameny v Jeseníkách, Třístoličník na Šumavě.

„První čarodějnické procesy se u nás konaly v německém pohraničí, nejvíce žen bylo upáleno v letech 1576 až 1615 v Chomutově. K masovému upalování pak došlo v 17. století ve Slezsku (celkem se jednalo o několik set osob). Poslední inkviziční soud u nás se konal v roce 1756 v jihočeském lobkovickém panství,“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Jak pálit čarodějnice bezpečně

Pokud se rozhodnete slavit starý svátek pálením ohňů, měli byste vždy myslet na bezpečnost. Stačí trocha nepozornosti a plameny mohou ohrozit rostliny i budovy v okolí.

  • Chcete-li slavit čarodějnice u velkého ohně, vyberte si nějakou z událostí, které pořádají obce.
  • V soukromí palte jen malé ohníčky. Dejte přednost ohništím na zahradách, která nejsou v blízkosti stromů a keřů.
  • Oheň byste rozhodně neměli rozdělávat pod korunami stromů. Často si neuvědomíte, že strom, který se zdá být daleko od ohniště, k vám svými větvemi snadno dosáhne.
  • Přikládejte pouze dřevem, ideální je ani nepoužívat tuhé podpalovače (kvůli ekologii) a rozhodně nelijte do ohně hořlavé látky.
  • Pokud je sucho, dávejte jednou takový pozor. Plameny se snadno rozšíří do okolí a už je budete jen těžko zastavovat.
  • Během sucha rozhodně oheň nerozdělávejte u lesů.
  • Ve chvíli, kdy obec vydá zákaz rozdělávání ohňů, raději ho respektujte. Úřady se takovými vyhláškami nesnaží omezit svobodu, ale zachránit přírodu i váš majetek.
  • Sledujte aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu před vznikem požárů.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), hzscr.czcs.wikipedia.org


Přečtěte si také