Nejen Thermal, v Karlových Varech najdete 10 dalších architektonických skvostů

V prvních červencových dnech se v Karlových Varech pozornost upírá na festivalový hotel Thermal, v okolních ulicích se ale najdou další stavby, které vás vezmou na architektonickou exkurzi od středověku po normalizaci. Když se nedostanete do kina, což se v Karlových Varech stává často, můžete se projít po některých z mnoha zdejších památek a architektonických skvostů. Tady je deset podle nás nejzajímavějších.

Zámecká věž

Mohutná Zámecká věž je posledním pozůstatkem gotického hradu, který založil už Karel IV. Na první pohled není v Karlových Varech patrná staletá historie krajského města. Vily a hotely mají vesměs fasády z devatenáctého a dvacátého století, taky proto je Zámecká věž tak důležitá. Nalézá se v historickém centru Karlových Varů nad Zámeckou a Tržní kolonádou.

NENECHTE SI UJÍT: KVIFF 2024: Jak koupit vstupenky, jaký je program a které hvězdy letos dorazí

Dům Petr

Netradiční ukázku barokní architektury najdete ve Vřídelní ulici proti Mlýnské kolonádě. Řadový hrázděný dům Petr byl postaven v letech 1706–1709 hned za městskou branou a během let prošel několika rekonstrukcemi, oproti okolním domům ale dodnes vyčnívá. Ve druhé polovině 20. století byla v domě provozována restaurace Petr s kinokavárnou. Na průčelí domu je osazena bronzová pamětní deska od sochaře Miroslava Zahrádky s profilem cara Petra Velikého, který v roce 1711 pomáhal zedníkům při stavbě bývalého protějšího domu „U páva“.

Karlovarské divadlo

Teď se od baroka přesuneme k novobaroku, v němž je postavené městské divadlo. Do něj se můžete podívat v rámci festivalových projekcí. Elegantní budova byla postavená koncem 19. století. Karlovarské divadlo vzniklo na Divadelním náměstí v letech 1884–1886. Autory projektu této velkolepé stavby byli vídenští architekti Fellner a Helmer. Pokud se vám zdá krásné z venku, budete doslova ohromeni jeho interiéry. Krásu vnitřních prostor korunuje malovaná opona s alegorií umění od F. Matschema. Po druhé světové válce sloužilo divadlo jako kulturní dům pro Rudou armádu.

Grandhotel Pupp

Vůbec první karlovarské divadlo ale vzniklo na místě dnešního grandhotelu Pupp, kde fungovaly dva zábavní sály. Později, v roce 1767, položil cukrář Jiří Pupp základy pro budoucí hotel. Původní sály zmizely a nahradily je nové stavby, hotel procházel mnoha rekonstrukcemi a rozšířeními, až dosáhl dnešní podoby. Bydleli v něm významní státníci a dnes hostí zejména hvězdy karlovarského festivalu.

Kostel sv. Petra a Pavla

Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla s modro-zlatou střechou přitahuje pozornost, ačkoli se nachází dál od festivalového centra. Byl vybudován z prostředků získaných od movité ruské a srbské klientely lázeňského města na konci 19. století. Nahradil původní a pro účely šlechty nevyhovující pravoslavnou modlitebnu. Stávala na stejném místě jako dnes chrám sv. Petra a Pavla. Je zasazen mezi převážně secesní vily v ulici Krále Jiřího.

Karlovy Vary: pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla Zdroj: iStock

Becherova vila

Dnes je zde galerie, kterou si v rámci návštěvy Karlových Varů můžete prohlédnout. Becherova vila se nachází jen chvíli chůze od Thermalu. Jedná se o rodinnou vilu zpočátku 20. století, kterou si nechal vystavět rod Becherů. Žili zde ale jen do roku 1921, tedy jen nějakých sedm let. Potom vilu čekala historie plná ne zrovna příjemných změn. Za války tu sídlilo velitelství SS, za komunistů se tu scházeli pionýři. V devadesátých letech byla vila opuštěna, dokud ji magistrát neproměnil na galerii současného umění.

Lázeňský dům Atlantic

Mezi domy na nábřeží říčky Teplé si nelze nevšimnout nárožního domu s obchody a balkony. Lázeňský dům Atlantic vyrostl v době končící secese a je inspirovaný art decem (byl postaven v letech 1912–1914), populárním zejména na západ od nás a v USA. Díky tomu, že stavba není obklopena dalšími domy, můžeme obdivovat výjimečnou architekturu i z odstupu. Stavba má zajímavě členěnou fasádu s bohatou výzdobou ve střešních partiích. Dům je památkově chráněn.

Obchodní dům Baťa

Rozvíjející se Baťův koncern budoval v meziválečné době vlastní obchodní domy v mnoha českých městech. Ani Karlovy Vary nebyly výjimkou. Na Vřídelní kolonádě vyrostla roku 1930 ikonická funkcionalistická stavba. Dodnes slouží svému původnímu účelu a prodávají se v ní boty. Podobně jako další Baťovy obchodní domy i tento je pod ochranou památkářů.

Vřídelní kolonáda

Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z doby normalizace a vznikla podle podle návrhu architekta Jaroslava Otruby, s jehož prací se Pražané setkávají prakticky denně. Otruba navrhl známé hliníkové obklady stanic metra. Zatímco jeho kreativita pražské podzemce prospěla, v Karlových Varech takový úspěch architekt neměl. Dokonce se konalo referendum o demolici kolonády a jejím nahrazení replikou původní stavby, která zakrývala vřídlo. Pro fanoušky brutalismu bylo naštěstí referendum kvůli malé účasti neplatné a Vřídelní kolonáda dodnes v centru lázeňského města stojí.

Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Zdroj: iStock

Kostel sv. Linharta

Zaniklý románský kostel z 13. století najdete v lázeňských lesích jihozápadně od centra Karlových Varů. Pokud máte čas udělat si procházku, vydejte se k němu. Od Thermalu je to zhruba hodinka chůze (4 km), projdete se přírodou a dostanete se ke stavbě, která vznikla ještě dříve, než se Karel IV. vydal na lov do zdejších lesů a založil město. Kostel patřil k dnes již zaniklé obci, která se vylidnila kvůli rostoucím Karlovým Varům. V postupně obnovovaných karlovarských lázeňských lesích se od 18. století staly ruiny kostela oblíbeným výletním místem lázeňských hostů.

Zdroje: autorský text Matouš Hartman, karlovyvary.cz