Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Notre-Dame a další památky: Jak se stavělo ve středověku?

Rekonstrukce katedrály Notre-Dame potrvá dlouho, svět téměř přišel o jednu z nejcennějších gotických památek. Středověká architektura se vyvíjela od románského slohu po zdobnou vrcholnou gotiku, kterou pak nahradila renesance. Jak se stavělo ve středověku a proč je Francie tak důležitou zemí pro gotiku?
Vydáno: 16.04.2019
gotická architektura úvod
Autor: istock.com/profimedia.cz gotická architektura úvod
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Po pádu Římské říše bylo potřeba začít se vším od počátku. Vyspělou kulturu nahradily kmeny ze severu, které se k dokonalosti římské architektury i umění musely propracovávat několik staletí. Nejprve se objevil románský sloh, z nějž dodnes můžeme obdivovat více méně jen svatostánky. Zbytek staveb byl většinou ze dřeva a do dnešních dob se nedochoval. Známé rotundy i větší kostely měly masivní stěny a v dobách válek sloužily i jako útočiště pro obyvatele vesnic a měst.

Francouzská gotika

Ve dvanáctém století se ve Francii objevila gotika, výrazně zdobnější styl, který si později získal popularitu po celé Evropě. Nejprve přeskočil do Anglie, ale následovaly i Španělsko a Itálie. Právě v polovině 12. století se začala stavět katedrála Notre-Dame v Paříži, dnes nejznámější ukázka gotické architektury obdivovaná po celém světě.

Katedrála Notre-Dame v Paříži
Autor: istock.com Katedrála Notre-Dame v Paříži

Následovalo období téměř posedlosti stavbou katedrál. Základním stavebním materiálem byl kámen. Cihly se do 14. století prakticky nepoužívaly, znalost jejich výroby zmizela s Římskou říší. Kámen představoval ale drahý artikl, který si mohly dovolit jen elity nebo katolická církev.

I na Pražském hradě původní kostel nahradila katedrála. Podoba katedrály sv. Víta, jakou známe dnes, začala vznikat po roce 1344. Stavba byla ale dokončena až za první republiky a to v roce 1929.

Požár katedrály Notre-Dame v Paříži - večer 15. dubna

Katedrálu Notre-Dame Francouzi stavěli 182 let. Shořela za jeden večer

Takhle hořel slavná francouzská katedrála

GALERIE: Tohle zbylo z vyhořelé katedrály Notre-Dame. Jaká nejvzácnější věc se zachránila?

Opěrný systém

Stavitelé se pokoušeli vyhnat gotickou architekturu do výšky a dostat do interiérů více světla. Ne vždy byli úspěšní a jsou známy případy, kdy se části staveb hroutily, protože zdi neunesly svou vlastní tíhu. Základy proto byly vytvářeny co nejhlubší a zdokonaloval se opěrný systém, který zajišťoval statiku těžkých kamenných stěn.

Váha stavby se přenášela na opěrné oblouky a tlak byl přenášen do pilířů, jejichž vrcholy zdobily fiály. Tento systém najdeme i na českých stavbách. Byl nutný, ale proměnil se i v estetický prvek, protože kameníkům umožňoval, aby popustili uzdu fantazii a vytvořili nespočet dekorativních prvků.

Opěrný systém je viděl i na chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře
Autor: istock.com Opěrný systém je viděl i na chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře

Poslední katedrála

Ve Francii najdeme nejcennější gotické památky, kromě Notre-Dame to jsou třeba velice zdobná Sainte Chapelle také v Paříži nebo katedrála v Remeši, kde se korunovali francouzští králové. Během tří set let mezi 1050 a 1350 bylo ve Francii vytěženo více kamene než ve starověkém Egyptě. Vzniklo tak osmdesát katedrál a tisíce dalších kostelů. Přestože centrem gotické architektury byla Francie, vůbec poslední gotickou katedrálu tu nenajdeme. Ta stojí ve španělské Segovii. Její stavba začala v roce 1525 v době, kdy se už jinde po Evropě rozmohla renesance. I v samotné Francii už byla gotika považována za zastaralou.

Katedrála ve španělské Segovii
Autor: istock.com Katedrála ve španělské Segovii

Gotické domovy

Během středověku se rozvíjelo i soukromé bydlení. Přelomovým momentem byl počátek stavby krbů. Oproti otevřeným ohništím byly krby hygieničtější a domy se tak zbavily děr ve střeše, kterými se odváděl kouř. Prostory v domech se tak mohly zmenšit a vznikly místnosti, nabízející více soukromí. Ve 14. století se také do architektury vrátily pálené cihly, jejich výroba ale nebyla tak dokonalá jako v římských dobách.

Krb v gotickém interiéru v Belgii
Autor: profimedia.cz Krb v gotickém interiéru v Belgii
Článek je zařazen v: Notre-Dame , Francie , architektura , gotika
Speciály:
Reklama