Druhá postní neděle: Co se dříve tento den dělalo a jedlo?

Postní období je od Popeleční středy do Velikonoc. Půst trvá 40 dnů bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a nepočítají se do něj. Každá postní neděle má své církevní jméno i své lidové pojmenování odvozené od tradic, které se v tyto dny dodržovaly.

Do postních nedělí spadá spousta lidových zvyků, obyčejů a pověr. „Podle nich se pak nazývaly kromě latinských označení také různými místními názvy. Protože ale zvyky neměly přesný časový řád a tytéž se provozovaly o různých nedělích, případně existovaly úplně specifické a jedinečné, jinde neznámé, mají lidové názvy řadu variant,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Na vznik některých názvů se podíleli v 19. století národopisci, kteří někde objevili zajímavý zvyk a podle něj začali neděli označovat.

Tradice a svátky

Velikonoce na dohled. Začíná půst. Co jedli a dělali v postním čase naši předkové?

Jak se nazývá druhá postní neděle?

Druhá postní neděle (letos 1. března) je v katolické praxi nazývána Reminiscere (Reminiscere miserationum tuarum, Domine = Rozpomeň se, Bože, na své slitování). Církevní latinské názvy postních nedělí vycházejí z prvních slov vstupních antifon (vyňatých veršů z Bible), které se čtou při mši.

Nenechte si ujít: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna

• Latinské Reminiscere doprovázelo mnoho krajových názvů. Nejvíce se ujal název Pražná podle staroslovanského jídla zvaného pražmo. Pokrm, který se připravoval z naklíčených a opražených obilných zrn, bylo zvykem jíst právě tento den.

• V některých oblastech se jí říkalo Černá. Buď podle medových koláčů s mákem nebo povidly, tedy tzv. černým mazáním, nebo podle postního, tmavého oblečení, které ženy nosily a vyjadřovaly tak smutek z nadcházející smrti Ježíše Krista.

Velikonoce

Dnes je Kýchavá neděle: Kolikrát za den kýchnete, tolik let ještě budete žít

Ženy gruntovaly, muži rokovali

Postní období nebylo určeno jen k očistě těla a duše, ale také domu a celého hospodářství. A tak byla druhá postní neděle ve většině oblastí ve znamení důkladného smýčení a gruntování, kterému se hospodyně ten den věnovaly, aby byly připraveny na jaro. Podle čištění kamen a pece od sazí se někde říkalo druhé postní neděli Sazometná.

• Zatímco ženy doma gruntovaly, muži se po obědě scházeli v hospodě, aby plánovali jarní hospodářské práce. Rokovali o počasí, o úrodě, kdy a kolik čeho je potřeba zasít, aby bylo všeho dostatek. Při té příležitosti popíjeli režnou, která se pálí z obilí, čímž vzdávali úctu obilí.

Inspirujte se: Jak slavit Velikonoce podle starých tradic a zvyků. Co dělat od Květné neděle po Velikonoční pondělí.

Staročeské pražmo

O druhé postní neděli z obilných zrn se připravoval tradiční pokrm zvaný pražmo (pražma či brašno). Bylo to velmi vydatné a syté jídlo. Ideální na pražmo byl ječmen nebo špalda či oves. Důležité bylo použít zdravá a neobroušená obilná zrnka, která se nejdříve nechala naklíčit a pak se pražila v peci. Kromě pražma bývala na stole ryba, která byla postním pokrmem a nebyla považována za maso, které se o půst nesmělo jíst. V některých krajích o druhé postní neděli připravovali česnekový oukrop.

• Pražmo lidé kdysi jedli jako samostatný pokrm, nejčastěji naslano posypané solí, pepřem či kmínem, někdy se k němu podávalo zelí, případně se zdobilo prvními jarními bylinkami.

• Pro děti se pražmo rozvařilo na kaši s medem, mletým mákem nebo sušeným ovocem.

• Z pražma se často vařila polévka praženka, jinde se dělala sladká nebo i slaná kaše. Místo praženky se v některých krajích o druhé postní neděli připravoval česnekový oukrop.

• Naši předci předem naklíčené obilné klíčky většinou před pražením olámali, aby se klíčky teplem neznehodnotily a přidávali je do jiných již hotových jídel.

Kuchyně

Dobré a zdravé jáhly: Zkuste sladký jahelník i slaný jahlovník

Jak připravit pražmo?

Ingredience

• 500 g obilovin (žito, pšenice, případně pohanka)

• přepuštěné máslo nebo sádlo

• mletý kmín

• pepř

• sůl

Příprava

Obilná zrnka nejprve přeberte a zbavte nečistot. Pak je dejte do mísy a zalijte je vodou, aby byla ponořená. Nechte je odpočívat minimálně přes noc, pak vodu slijte a zalijte novou studenou vodou. Opět nechte odstát dalších dvanáct hodin a postup ještě přibližně dvakrát zopakujte než se objeví klíčky.

Vodu slijte a nechte zrnka okapat. Pak na pánvi rozehřejte tuk a zrna na něm opražte. Pražte pomalu a průběžně ochutnávejte. Jakmile se totiž přepraží, jsou příliš tvrdá, proto by mělo být zrno uvnitř stále trochu měkké. Dají se pražit také nasucho v troubě. Díky pražení na másle či sádle ale chutnají jako oříšky. Hotové pražmo ochuťte solí, pepřem a kmínem.

Velikonoční recepty: Recepty na nejlepší jídla, která ctí tradice

Pražmo se zelím

Na pánvi rozehřejte asi dvě lžíce másla nebo sádla a na něm dozlatova osmažte jednu nadrobno nakrájenou cibuli. Přidejte čtvrt kila zelí nakrájeného na nudličky a spařeného horkou vodou. Orestujte. Osolte, promíchejte s opraženým obilím.

Uvařte si tuto česnečku podle návodného videoreceptu:

Zdroje: ceskezvyky.cz; cs.wikipedia.org; Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková); Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský); Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)