Vše o Velikonocích: Historie, zvyky a termíny až do roku 2040

Velikonoce jsou pohyblivé svátky a letos jsou na začátku dubna. Zjistěte termíny svátečních dnů až do roku 2040 i kdy budou velikonoční prázdniny.

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků pro křesťany, ale i pro mnoho dalších lidí, kteří si užívají jarní svátky spojené s tradicemi, volnými dny a rodinnými setkáními. Tento pohyblivý svátek oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, důležitý moment křesťanské víry. Nejde však jen o náboženský význam.

Velikonoce jsou také obdobím oslav příchodu jara a probouzení přírody. Z lidových tradic jsou nejznámější koledování, oblévačka, pečení beránka nebo zdobení kraslic. V některých zemích se Velikonoce prolínají s pohanskými rituály vítání jara, zatímco v jiných je kladen důraz především na duchovní aspekt.

Mohlo by vás zajímat: Objevte staré lidové velikonoční tradice od Květné neděle po Červené pondělí

Jak se určuje datum Velikonoc?

Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky, což znamená, že se jejich datum mění každý rok. Hlavním pravidlem je, že Velikonoční neděle připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. To znamená, že Velikonoce mohou být mezi 22 březnem a 25. dubnem..

Výpočet data Velikonoc vychází z kombinace solárního a lunárního kalendáře. Křesťanská tradice se přidržuje tzv. alexandrijského pravidla, které vychází z pravidel stanovených na Nicejském koncilu v roce 325. Přestože se zdá, že se Velikonoce určují složitě, dnes už existují tabulky a algoritmy, které umožňují snadno zjistit jejich přesné datum na dlouhá desetiletí dopředu.

Velikonoční kalendář 2026–2040

Abychom vám pomohli lépe se zorientovat v termínech Velikonoc pro nadcházející roky, připravili jsme podrobný přehled jejich dat až do roku 2040. Každý rok připadá Velikonoční pondělí na jiné datum, což ovlivňuje i termíny velikonočních prázdnin.

rok	Velký pátek	Velikonoční neděle	Velikonoční pondělí	velikonoční prázdniny*
2026	3. dubna	5. dubna	6. dubna	2.–6. dubna
2027	26. března	28. března	29. března	25.–29. března
2028	14. dubna	16. dubna	17. dubna	13.–17. dubna
2029	30. března	1. dubna	2. dubna	29. března – 2. dubna
2030	19. dubna	21. dubna	22. dubna	18.–22. dubna
2031	11. dubna	13. dubna	14. dubna	10.–14. dubna
2032	26. března	28. března	29. března	25.–29. března
2033	15. dubna	17. dubna	18. dubna	14.–18. dubna
2034	7. dubna	9. dubna	10. dubna	6.–10. dubna
2035	23. března	25. března	26. března	22.–26. března
2036	11. dubna	13. dubna	14. dubna	10.–14. dubna
2037	3. dubna	5. dubna	6. dubna	2.–6. dubna
2038	26. března	28. března	29. března	25.–29. března
2039	15. dubna	17. dubna	18. dubna	14.–18. dubna
2040	6. dubna	8. dubna	9. dubna	5.–9. dubna

*Termíny velikonočních prázdnin se mohou lišit v závislosti na regionálních školních kalendářích.

Velikonoční tradice a symboly

Velikonoce jsou spojeny s mnoha tradičními zvyky, které se liší podle regionu. Mezi nejznámější patří:

Kraslice – symbol života

Zdobená velikonoční vejce, známá jako kraslice, jsou jedním z nejstarších velikonočních symbolů. Vejce představuje nový život, plodnost a vzkříšení. Techniky zdobení se různí – od barvení cibulovými slupkami po složitou voskovou batiku.

Velikonoční beránek

Tradiční velikonoční pečivo ve tvaru beránka symbolizuje Ježíše Krista jako „Beránka Božího“. Tento motiv vychází z biblického příběhu o obětování beránka při Pesachu.

Koledování a oblévačka

Velikonoční pondělí je u nás spojeno s tradicí pomlázky a polévání vodou. Muži chodí dům od domu, recitují koledy a šlehají dívky pomlázkou z vrbových proutků. Ty je na oplátku obdarovávají malovanými vajíčky. V některých regionech se místo pomlázky praktikovala oblévačka – polévání vodou mělo symbolizovat očistu a zdraví.

Masopust: Veselí před postní dobou

Masopust je tradiční období hojnosti, oslav a bujarého veselí, které předchází čtyřicetidenní postní době, jež vrcholí Velikonocemi. Slaví se mezi Třemi králi (6. ledna) a Popeleční středou, která zahajuje půst. Datum masopustu se tedy každý rok mění stejně jako Velikonoce, protože závisí na lunárním kalendáři.

Masopust je časem hostin, průvodů masek a lidových zvyků, kdy si lidé dopřávají tučná jídla, hlavně maso, koblihy a další sladké pečivo. Tradiční oslavy zahrnují maškarní průvody, vtipné scénky a symbolické pochovávání basy, což značí konec radovánek a přechod do období umírněnosti.

Mohlo by vás zajímat: Znáte nejčastější masopustní tradice a zvyky? Užijte si masopust pěkně vesele!

Masopust má úzkou souvislost s Velikonocemi, protože symbolizuje poslední možnost užít si hojnost před obdobím odříkání. Po jeho skončení nastává postní doba, která má duchovní i fyzický rozměr – lidé se zříkají masa, sladkostí nebo jiných požitků, aby se očistili a připravili na slavnost Zmrtvýchvstání Páně.

Zatímco Masopust je časem nevázaného veselí, Velikonoce naopak představují nový začátek, vzkříšení a radost z duchovní obnovy.

Postní neděle v roce 2026

S předvelikonočním časem se pojí šest postních nedělí. Jmenují se podle tradic, které se k nim od nepaměti vážou. U postních nedělí ale pozor, názvy se mohou lišit region od regionu. Uvádíme tedy ta nejpoužívanější jména. Tady jsou jejich data pro rok 2026:

Černá neděle: 22. února
Pražná neděle: 1. března
Kýchavá neděle: 8. března
Družební neděle: 15. března
Smrtná neděle: 22. března
Květná neděle: 29. března

Pašijový nebo také Svatý týden v roce 2026

V katolické tradici je Svatý týden vyvrcholením postní doby. Během těchto dnů se připomínají poslední chvíle Ježíšova života, jeho smrt a vzkříšení, které se slaví na Velikonoční neděli. V lidovém pojetí je plný pěkných tradic, pověr a obyčejů.

Modré pondělí (někde se mu říká Žluté), 30. března: Pro křesťany bývalo volným dnem, kdy se nemělo pracovat. Doma ale na Modré pondělí hospodyně a hospodáři dávali do pořádku celé stavení, uklízeli, přebírali potřebné i nepotřebné věci, opravovali je nebo vyhazovali.

Šedivé úterý, 31. března: Další den vyhrazený důkladnému úklidu domácnosti. A v úterý se speciálně musí ze všech koutů vymést pavučiny, abychom tak symbolicky vyhnali veškeré zlo nejen z domu či bytu, ale i ze svého života.

Škaredá středa, 1. dubna: Připomínka Jidášovy zrady, která vedla k ukřižování Ježíše Krista. V tento den bychom měli jíst pokrmy, které vypadají potrhaně nebo ošklivě. Sladkostí spojenou se Škaredou středou jsou jidáše. Ty se pečou večer, ovšem pozor, jedí se až následující den.

Zelený čtvrtek, 2. dubna: Ještě než se rozední, měli byste sníst jidáše potřeného medem, což vám zajistí pevné zdraví na následující rok. Zelený čtvrtek se dotýká také toho, co budeme obědvat nebo večeřet. Ideální je sáhnout po zelenině, je koneckonců Zelený čtvrtek. Takže si udělejte třeba špenát!

Velký pátek, 3. dubna: I Velikonoce mají své tajemné pověry a tradice. Velký pátek je jich plný, tak například v tenhle den má z pramenů namísto vody prýštit víno. Údajně se také otevírají dveře k pokladům, takže kdo chce zbohatnout, má ideální příležitost! Ale pozor, aby se za vámi skála nezavřela!

Bílá sobota, 4. dubna: Nesmíte zapomenout pořádně uklidit! To není zrovna tradice, která by se mnoha lidem zamlouvala. Je to ale tak. Vymeťte dům novým koštětem a ještě chvilku vydržte nejíst maso. Bílá sobota je poslední den postního období.

Neděle, Boží hod velikonoční, 5. dubna: Dnes se bude pořádně jíst! Na stůl by měl přijít mazanec i velikonoční beránek. Skončil půst, je potřeba to dosyta oslavit!

Velikonoční pondělí, 6. dubna: Mnoho z nás považuje za Velikonoce právě Velikonoční pondělí. Často zapomínáme na svátky, které mu předcházejí. Tradice spojené s pondělím zná snad každý, ale najdou se lidé, kteří od pomlázky upouštějí…

Zdroje: e15.cz; velikonoce.vira.cz; geops.cz; eppi.cz