Velikonoce na dohled. Začíná půst. Co jedli a dělali v postním čase naši předkové?

Postní doba měla kdysi přísný řád, v němž byly kromě Popeleční středy základními mezníky postní neděle, které mají různé názvy a váže se k nim řada lidových tradic. Půst je šestitýdenní období před Velikonocemi. Začíná bezprostředně po masopustu a trvá 40 dnů – bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají – a končí Velikonocemi.

Nenechte si ujít: Kdy budou letos Velikonoce? Velký pátek vychází na 3. dubna

Co jíst a nejíst při půstu

„Nesmí se jíst maso teplokrevných zvířat, tučná a mastná jídla, sladkosti, alkohol a jedí se jen jednoduché pokrmy,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

V čase půstu se jedly zejména luštěniny, kysané zelí, ovoce, ryby, cibule, česnek, zelenina a kaše z obilí, pohanky, krup, jáhel, většinou nemaštěné, ochucované už čerstvými bylinkami nebo medem. I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí).

I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opřažený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí) Zdroj: Pixabay

I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opřažený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí) Zdroj: Pixabay

Co je půst?

Záměrem půstu nebyla pouze očista těla po zimě, ale zároveň i očista duchovní. Předvelikonoční čas znamenal zklidnění a duševní očistu. Měl přivést člověka na cestu konání dobrých skutků, milosrdenství, odříkání a zamyšlení se nad smyslem života. Lidé se kromě některých potravin museli vzdát hlučných radovánek.

Mohlo by vás zajímat: Nezapomeňte jíst jáhly! Udělejte si staročeský sladký jahelník či slaný houbový jahlovník

• Celé období před Velikonocemi bylo ve znamení střídmosti a vážnosti. Lidé se obávali jakkoli hřešit a oddávat se veškerým žádostem těla. Děvčata nenosila výrazné barevné oblečení, nekonaly se tancovačky a zábavy ani svatby s hudbou, tancem a hostinou. Bylo zapovězeno zpívat, a to i při práci.

Tradice a svátky

Dnes je Popeleční středa. Znáte tradice a zvyky spojené s prvním dnem půstu?

Kdy začíná půst

Postní období letos začíná 18. února a končí 2. dubna. Zahrnuje celkem šest nedělí. Pojďme si je nyní stručně představit a připomenout okolnosti vzniku jejich názvů.

Popeleční středa

Půst začíná na Popeleční středu, které se říká taky Černá, Škaredá či Smetná a v jejím lidovém názvu se odráží nejspíše nálada z konce masopustu, mnozí měli kocovinu nebo je trápil žaludek a žlučník. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem.

• V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček, posvěcených loňskou Květnou neděli.

Kdy bude půst v letech 2027–2034

Šest postních nedělí

První postní neděle: Černá nebo Liščí či Pučálka

První postní neděli (latinský název Invocavit) se lidově říká Černá nebo Liščí či Pučálka. Černá proto, že se během půstu nosilo výhradně tmavé, černé nebo modré oblečení. Liščí připomíná zvyk péct v noci tajně pro děti postní preclíky, které se rozvěsily na zahradě po stromech, ráno matky dětem vyprávěly o lišce, která je tam poztrácela.

Někde se nazývala Pučálka podle jednoho z typických postních jídel z naklíčeného a opraženého hrachu.

• V roce 2026 připadá Černá neděle na 22. února.

Inspirujte se: Jak slavit Velikonoce podle starých tradic a zvyků. Co dělat od Květné neděle po Velikonoční pondělí

Druhá postní neděle: Pražná

Druhá postní neděle (latinský název Reminiscere) má lidové jméno Pražná. Pražná neděle se jí říká proto, že se jedlo a ještě místy i dnes připravuje pražmo, pokrm z obilných klasů upražených v peci, někde ještě rozvařených na kaši s medem a sušeným ovocem.

• Letos je Pražná neděle 1. března.

Velikonoce

Proč se třetí postní neděli říká Kýchavá či Kýchavná a co znamená Pozdrav pánbůh?

Třetí postní neděle: Kýchavá i Kýchavná

Třetí postní neděle (latinský název Oculi), lidově Kýchavná nebo Kýchavá. Kdysi se o třetí postní neděli počítala se kýchnutí a lidé věřili, že kolikrát člověk kýchne, tolik let ještě bude žít. Také se tradovalo, že kýchne-li člověk třikrát, bude celý rok zdravý.

Naši předkové se však nespoléhali jen na náhodu, kýchání uměli vyvolat tajnou směsí bylin a později šňupavým tabákem. Obecně se věřilo, že kýchnutí pročistí tělo, zároveň se ho ale obávali jako prvního příznaku moru. Ve středověku se sloužily mše pro odvrácení moru.

• V roce 2026 připadá Kýchavá neděle na 8. března.

Přečtěte si: Dnes je čtvrtá z šesti postních nedělí Laetare, lidově Družebná. Co se tenhle den dělávalo?

Čtvrtá postní neděle: Družebná

Čtvrtá postní neděle (latinský název Laetare) neboli lidově Družebná (nebo taky Družební, Středopostní, Růžová i Liščí, po staročesku Družbadlná či Družbadlnice) bývala dnem, kdy družba s ženichem navštěvovali domácnost vyhlédnuté nevěsty a dojednávali námluvy.

Mladí lidé, kteří se měli rádi, ale ještě nechystali veselku, dávali si drobné dárky, které vyjadřovaly jejich lásku. Chlapci a děvčata se scházeli ke společnému posezení; každý přinesl nějaké jídlo, které společně snědli.

Oblíbené byly kynuté družbance s více náplněmi, hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovou, jablkovou nebo makovou náplní, které se na Družebnou neděli často pekly.

• Letos je Družebná neděle 15. března.

Velikonoce

Dnes je Smrtná neděle. I přes temný název je veselá. Vynáší se smrt a vítá jaro

Pátá postní neděle: Smrtná nebo Smrtelná či Černá

Pátá postní neděle (latinský název Judica) je neděle Smrtná nebo Smrtelná či Černá. Na mnoha místech se vynášela smrt. Starodávný zvyk vynášení smrti coby symbolu smutné zimy, nemocí a všeho, co lidem škodí, a vítání nového života, veselého jara se mnohde udržuje dodnes.

S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Většinou se odbývalo jeden den, někde až na Květnou neděli. V kostelech se zahalují kříže, zintenzivňuje se pocit lítosti a smutku.

• V roce 2026 připadá Smrtná neděle na 22. března.

Vyplatí se vědět:  Květnou nedělí začínají Velikonoce. Víte, proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?

Šestá postní neděle: Květná

Poslední před Velikonocemi je neděle Květná či Květnice nebo Palmová (latinský název Palmare). V kostele si lidé nechávali světit mladé větvičky, které do domu a celého hospodářství měly přinést požehnání a celý rok je chránit před nemocemi.

Kočičky a jehnědy ze svěcených větviček mnohde lidé jedli a podávali je i zvířatům, aby byli všichni zdraví. K požehnání se nosily větvičky jívy s kočičkami, lísky s jehnědami, proutky jasanu, vrby, brslenu, střemchy, tisu či jalovce. Někde z nich dělali svazky, kterým se říkalo palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. Některé byly pletené jako pomlázky, zdobené stuhami, ořechy.

V některých krajích se vynášela smrt.

• Letos je Květná neděle 29. března.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)