reklama

Velikonoce klepou na dveře: Hned po masopustu začíná čtyřicetidenní velikonoční půst

Lenka Valjentová
28. února 2020
Dlouhý velikonoční půst začíná hned po masopustu, trvá 40 dnů – bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají – a končí Velikonocemi. Letos začíná ve středu 22. února a končí ve čtvrtek 6. dubna. Postní doba měla kdysi přísný řád, v němž byly kromě Popeleční středy základními mezníky postní neděle, které mají různé názvy a k nimž se váže řada lidových zvyků a tradic.
reklama

Co jíst o velikonočním půstu

V čase velikonočního půstu se jedly zejména luštěniny, kysané zelí, ovoce, ryby, cibule, česnek, zelenina a kaše z obilí, pohanky, krup, jáhel, většinou nemaštěné, ochucované už čerstvými bylinkami nebo medem. I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí). Během půstu byly zapovězeny zejména maso, ryby, vejce mléko a alkohol.

Co je velikonoční půst

Záměrem půstu však nebyla pouze očista těla po zimě, ale také ducha. Předvelikonoční půst znamenal zklidnění, duševní očistu, měl přivést člověka na cestu konání dobrých skutků, milosrdenství, odříkání a zamyšlení se nad smyslem života a zlepšení sebe sama. Lidé se kromě některých potravin museli vzdát hlučných radovánek.

Celé období před Velikonocemi bylo ve znamení střídmosti a vážnosti, lidé se obávali jakkoli hřešit, oddávat se veškerým žádostem těla, děvčata nenosila výrazné barevné oblečení, nekonaly se tancovačky a zábavy ani svatby s hudbou, tancem a hostinou, nemělo se zpívat a to ani při práci.

Kdy začíná velikonoční půst

Postní velikonoční období letos začíná 22. února a končí 6. dubna 2023. Zahrnuje celkem šest nedělí. Pojďme si je nyní stručně představit a připomenout okolnosti vzniku jejich názvů.

Půst začíná na Popeleční středu, které se říká taky Černá, Škaredá či Smetná a v jejím lidovém názvu se odráží nejspíše nálada z konce masopustu, mnozí měli kocovinu nebo je trápil žaludek a žlučník. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem. V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček, posvěcených loňskou Květnou neděli.Letos připadá na 22. února.

Kdy bude velikonoční půst v letech 2024 - 2034

rok první den postní doby poslední den půstní doby
2024 středa 14. února čtvrtek 28. března
2025 středa 5. března čtvrtek 17. dubna
2026 středa 18. února čtvrtek 2. dubna
2027 středa 10. února čtvrtek 25. března
2028 středa 1. března čtvrtek 13. dubna
2029 středa 14. února čtvrtek 29. března
2030 středa 6. března čtvrtek 18. dubna
2031 středa 26. února čtvrtek 10. dubna
2032 středa 11. února čtvrtek 25. března
2033 středa 2. března čtvrtek 14. dubna
2034 středa 22. února čtvrtek 6. dubna

Šest postních nedělí

První postní neděle: Černá nebo Liščí či Pučálka

První postní neděli (latinský název Invocavit) se lidově říká Černá nebo Liščí či Pučálka. Černá proto, že se během půstu nosilo výhradně tmavé, černé nebo modré oblečení. Liščí připomíná zvyk péct v noci tajně pro děti postní preclíky, které se rozvěsily za zahradě po stromech, ráno matky dětem vyprávěly o lišce, která je tam poztrácela. Někde se nazývala Pučálka podle jednoho z typických postních jídel z naklíčeného a opraženého hrachu. Letos připadá na 26. února.

Druhá postní neděle: Pražná

Druhá postní neděle (latinský název Reminiscere) má lidové jméno Pražná. Pražná neděle se jí říká proto, že se jedl a ještě místy i dnes připravuje pražmo, pokrm z obilných klasů upražených v peci, někde ještě rozvařených na kaši s medem a sušeným ovocem. Letos je 5. března.

Třetí postní neděle: Kýchavá i Kýchavná

Třetí postní neděle (latinský název Oculi), lidově Kýchavná nebo Kýchavá Kdysi se o třetí postní neděli počítala kýchnutí a lidé věřili, že kolikrát člověk kýchne, tolik let ještě bude žít. Také se tradovalo, že kýchne-li člověk třikrát, bude celý rok zdravý. Naši předkové se však nespoléhali jen na náhodu, kýchání uměli vyvolat tajnou směsí bylin později šňupavým tabákem. Obecně se věřilo, že kýchnutí pročistí tělo, zároveň se ho ale obávali jako prvního příznaku moru. Ve středověku se sloužily mše pro odvrácení moru. Letos připadá na 12. března.

Čtvrtá postní neděle: Družebná

Čtvrtá postní neděle (latinský název Laetare) neboli lidově Družebná (nebo taky Středopostní, Růžová i Liščí, po staročesku Družbadlná či Družbadlnice) bývala dnem, kdy družba s ženichem navštěvovali domácnost vyhlédnuté nevěsty a dojednávali námluvy. Mladí lidé, kteří se měli rádi, ale ještě nechystali veselku, dávali si drobné dárky, které vyjadřovaly jejich lásku. Chlapci a děvčata se scházeli ke společnému posezení, každý přinesl nějaké jídlo, které společně snědli. Oblíbené byly kynuté koláče družbance s více náplněmi, hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovou, jablkovou nebo makovou náplní, které se na Družebnou neděli často pekly. Letos je 19. března

Pátá postní neděle: Smrtná nebo Smrtelná či Černá

Pátá postní neděle (latinský název Judica) je neděle Smrtná nebo Smrtelná či Černá. Pátou postní neděli se na mnoha místech se vynášela smrt. Starodávný zvyk vynášení smrti coby symbolu smutné zimy, nemocí a všeho, co lidem škodí, a vítání nového života, veselého jara se mnohde udržuje dodnes. S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Většinou se odbývalo jeden den, někde až na Květnou neděli.V kostelech se zahalují kříže, zintenzivňuje se pocit lítosti a smutku. Letos připadá na 26. března.

Šestá postní neděle: Květná

Poslední před Velikonocemi, je neděle Květná či Květnice nebo Palmová (latinský  název Palmare). V kostele si lidé nechávali světit mladé větvičky, které do domu a celého hospodářství měly přinést požehnání a celý rok je chránit před nemocemi. Kočičky a jehnědy ze svěcených větviček mnohde lidé jedli a podávali je i zvířatům, aby byli všichni zdraví. K požehnaní se nosily větvičky jívy s kočičkami, lísky s jehnědami, proutky jasanu, vrby, brslenu, střemchy, tisu či jalovce. Vzhledem k počasí bylo běžné natrhat větvičky s předstihem, aby stihly v teple domova správně vyrašit. Někde z nich dělali svazky, kterým se říkalo palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. Některé byly pletené jako pomlázky, zdobené stuhami, ořechy. V některých krajích se vynášela smrt. Letos je 2. dubna.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama