Velikonoce klepou na dveře! Začíná čtyřicetidenní půst. Co dělali a jedli naši předkové v postním čase
Velikonoce klepou na dveře: Hned po masopustu začíná čtyřicetidenní půst Zdroj: iStock
Dlouhý předvelikonoční půst začíná hned po masopustu, trvá 40 dnů – bez šesti nedělí, které mají vlastní režim a do půstu se nepočítají – a končí Velikonocemi. Letos začíná ve středu 14. února a končí ve čtvrtek 28. března. Postní doba měla kdysi přísný řád, v němž byly kromě Popeleční středy základními mezníky postní neděle, které mají různé názvy a k nimž se váže řada lidových zvyků a tradic.
Co jíst při půstu
V čase půstu se jedly zejména luštěniny, kysané zelí, ovoce, ryby, cibule, česnek, zelenina a kaše z obilí, pohanky, krup, jáhel, většinou nemaštěné, ochucované už čerstvými bylinkami nebo medem. I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opražený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí). Během půstu byly zapovězeny zejména maso, ryby, vejce mléko a alkohol.
I když už začínala těžká jarní práce na poli, tradičními postními pokrmy byly pučálka (nasucho opřažený naklíčený hrách na slano i na sladko) a pražma (místo hrachu se používalo obilí) Zdroj: Pixabay
Co je velikonoční půst
Záměrem půstu však nebyla pouze očista těla po zimě, ale také ducha. Předvelikonoční půst znamenal zklidnění, duševní očistu, měl přivést člověka na cestu konání dobrých skutků, milosrdenství, odříkání a zamyšlení se nad smyslem života a zlepšení sebe sama. Lidé se kromě některých potravin museli vzdát hlučných radovánek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nezapomeňte jíst jáhly! Udělejte si staročeský sladký jahelník či slaný houbový jahlovník
Celé období před Velikonocemi bylo ve znamení střídmosti a vážnosti, lidé se obávali jakkoli hřešit, oddávat se veškerým žádostem těla, děvčata nenosila výrazné barevné oblečení, nekonaly se tancovačky a zábavy ani svatby s hudbou, tancem a hostinou, nemělo se zpívat a to ani při práci.
Kdy začíná velikonoční půst
Postní velikonoční období letos začíná 14. února a končí 28. března 2024. Zahrnuje celkem šest nedělí. Pojďme si je nyní stručně představit a připomenout okolnosti vzniku jejich názvů.
Popeleční středa
Půst začíná na Popeleční středu, které se říká taky Černá, Škaredá či Smetná a v jejím lidovém názvu se odráží nejspíše nálada z konce masopustu, mnozí měli kocovinu nebo je trápil žaludek a žlučník. Samotná Popeleční středa je prvním a tradičně přísným postním dnem. V kostele při mši na Popeleční středu už od 11. století dělával kněz věřícím křížek na čelo popelem se slovy: „Pomni člověče, že prach jsi a v prach se navrátíš.“ Tento popel, zvaný popelec, symbol smrti a nicotnosti, pocházel z kočiček, posvěcených loňskou Květnou neděli. Letos připadá na 14. února.
Kdy bude velikonoční půst v letech 2025–2034
| rok | první den postní doby | poslední den půstní doby |
|---|---|---|
| 2025 | středa 5. března | čtvrtek 17. dubna |
| 2026 | středa 18. února | čtvrtek 2. dubna |
| 2027 | středa 10. února | čtvrtek 25. března |
| 2028 | středa 1. března | čtvrtek 13. dubna |
| 2029 | středa 14. února | čtvrtek 29. března |
| 2030 | středa 6. března | čtvrtek 18. dubna |
| 2031 | středa 26. února | čtvrtek 10. dubna |
| 2032 | středa 11. února | čtvrtek 25. března |
| 2033 | středa 2. března | čtvrtek 14. dubna |
| 2034 | středa 22. února | čtvrtek 6. dubna |
Šest postních nedělí
První postní neděle: Černá nebo Liščí či Pučálka
První postní neděli (latinský název Invocavit) se lidově říká Černá nebo Liščí či Pučálka. Černá proto, že se během půstu nosilo výhradně tmavé, černé nebo modré oblečení. Liščí připomíná zvyk péct v noci tajně pro děti postní preclíky, které se rozvěsily za zahradě po stromech, ráno matky dětem vyprávěly o lišce, která je tam poztrácela. Někde se nazývala Pučálka podle jednoho z typických postních jídel z naklíčeného a opraženého hrachu.
Letos připadá Černá neděle na 18. února.
INSPIRUJTE SE: Jak slavit Velikonoce podle starých tradic a zvyků. Co dělat od Květné neděle po Velikonoční pondělí
Druhá postní neděle: Pražná
Druhá postní neděle (latinský název Reminiscere) má lidové jméno Pražná. Pražná neděle se jí říká proto, že se jedl a ještě místy i dnes připravuje pražmo, pokrm z obilných klasů upražených v peci, někde ještě rozvařených na kaši s medem a sušeným ovocem.
Letos je Pražná neděle 25. února.
Třetí postní neděle: Kýchavá i Kýchavná
Třetí postní neděle (latinský název Oculi), lidově Kýchavná nebo Kýchavá. Kdysi se o třetí postní neděli počítala kýchnutí a lidé věřili, že kolikrát člověk kýchne, tolik let ještě bude žít. Také se tradovalo, že kýchne-li člověk třikrát, bude celý rok zdravý. Naši předkové se však nespoléhali jen na náhodu, kýchání uměli vyvolat tajnou směsí bylin později šňupavým tabákem. Obecně se věřilo, že kýchnutí pročistí tělo, zároveň se ho ale obávali jako prvního příznaku moru. Ve středověku se sloužily mše pro odvrácení moru.
Letos připadá Kýchavá neděle na 3. března.
Čtvrtá postní neděle: Družebná
Čtvrtá postní neděle (latinský název Laetare) neboli lidově Družebná (nebo taky Středopostní, Růžová i Liščí, po staročesku Družbadlná či Družbadlnice) bývala dnem, kdy družba s ženichem navštěvovali domácnost vyhlédnuté nevěsty a dojednávali námluvy. Mladí lidé, kteří se měli rádi, ale ještě nechystali veselku, dávali si drobné dárky, které vyjadřovaly jejich lásku. Chlapci a děvčata se scházeli ke společnému posezení, každý přinesl nějaké jídlo, které společně snědli. Oblíbené byly kynuté koláče družbance s více náplněmi, hruškovými či švestkovými povidly a tvarohovou, jablkovou nebo makovou náplní, které se na Družebnou neděli často pekly.
Letos je Družebná neděle 10. března
Pátá postní neděle: Smrtná nebo Smrtelná či Černá
Pátá postní neděle (latinský název Judica) je neděle Smrtná nebo Smrtelná či Černá. Pátou postní neděli se na mnoha místech vynášela smrt. Starodávný zvyk vynášení smrti coby symbolu smutné zimy, nemocí a všeho, co lidem škodí, a vítání nového života, veselého jara se mnohde udržuje dodnes. S vynášením smrti se mnohde prolínalo chození s lítem, i když je to zvyk mnohem mladší. Většinou se odbývalo jeden den, někde až na Květnou neděli. V kostelech se zahalují kříže, zintenzivňuje se pocit lítosti a smutku.
Letos připadá Smrtná neděle na 17. března.
Šestá postní neděle: Květná
Poslední před Velikonocemi je neděle Květná či Květnice nebo Palmová (latinský název Palmare). V kostele si lidé nechávali světit mladé větvičky, které do domu a celého hospodářství měly přinést požehnání a celý rok je chránit před nemocemi. Kočičky a jehnědy ze svěcených větviček mnohde lidé jedli a podávali je i zvířatům, aby byli všichni zdraví. K požehnaní se nosily větvičky jívy s kočičkami, lísky s jehnědami, proutky jasanu, vrby, brslenu, střemchy, tisu či jalovce. Vzhledem k počasí bylo běžné natrhat větvičky s předstihem, aby stihly v teple domova správně vyrašit. Někde z nich dělali svazky, kterým se říkalo palma, rahna, beran, jehníd, klokoče nebo chvoště. Některé byly pletené jako pomlázky, zdobené stuhami, ořechy. V některých krajích se vynášela smrt.
Letos je Květná neděle 24. března.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský)
Autor článku
