Jak je náročné chovat romanovskou ovci?

K jaru patří zelená tráva, napučená příroda a mláďata. Adéla se proto v pořadu Gondíci s. r. o. vypravila na farmu, aby se podívala, jaká zvířata by mohla chovat. Paní Dagmar Havlovou z biofarmy Košík vyzpovídala, jak náročné je chovat romanovskou ovci.

Na samém počátku je důležité správně zvolit plemeno na chov. Nejprve musíte zvážit, zda je chcete chovat pro vlnu, maso, mléko, nebo jen „na okrasu“ pro sekání zahrady. Ten, kdo chce mít více užitku, může zvolit kombinované plemeno. „My jsme si zvolili plemeno romanovská ovce, které bylo vyšlechtěno již za dob Romanovců v Rusku a není typicky mléčným, ani masným plemenem. Tyto ovce jsou středního vzrůstu, jsou nenáročné a plodné. Sýry vyrábíme velice kvalitní, ale mléka je málo a proto jsme část stáda připustili s beranem typu Lacaune,“uvádí Dagmar Havlová.

Pro chov je dále potřeba mít dostatečně velkou pastvu ‒ ideálně louku nebo zahradu. Ovce není samotářka, takže byste si měli pořídit rovnou více kusů. Říká se, že na pozemku o rozloze 1 500 m2 se uživí přibližně šest až sedm ovcí. „I když se po většinu roku ovce pasou samy, je nutné myslet i na zimu, kdy je nezbytné zajistit především seno na krmení, podestýlku a minerální liz,“ vysvětluje Dagmar Havlová a dodává: „Nesmíte zapomenout ani na veterinární péči a chov musíte nahlásit a zaregistrovat v Českomoravské společnosti chovatelů.“

Ovce se musí pravidelně stříhat. Romanovské ovce patří do skupiny tzv. kožešinových ovcí, stříhají se dvakrát do roka. Z jejich rouna se přede přírodní vlna na pletení. Také jejich kůži, která je velmi lehká, lze využít na kožešiny. Z vlny se také dělají deky, které jsou vhodné i pro alergiky.

Jak dlouho jsou mláďaty?

A jak je to s rozmnožováním? Plemeno romanovská ovce brzy dospívá. Pokud váží 35 kilogramů, je možné je poprvé zapouštět už v 7 měsících. Na farmě Košík jim však prodlužují dětství a zapouští je až v roce a půl. Samotný proces zapuštění je jednoduchý. Ke stádu jsou na konci léta připuštěni samci – berani ‒ na dobu pěti týdnů. To zhruba odpovídá období dvou ovulací, čímž je zabezpečené, že ovce budou březí.

Jakmile se narodí jehňátka (tomu se říká, že bahnice se bahní), jsou spolu s maminkou na pár dní umístěna do menší ohrádky. Po jednom až dvou týdnech, když už se navzájem poznají, mohou přejít do větší skupiny. Jehňátka i ve větší skupině vždy poznají svoji matku, ale přesto si občas jdou zamlsat k jiné ovci. Kromě mléka dostávají jehňátka příkrm, šrot bohatý na bílkoviny. „Tuto směs jim dáváme do speciální školky, což je oplocené místo, kam dokážou prolézt právě jen mláďata,“ vysvětluje Dagmar Havlová.

Jehňátka jsou vypuštěna ven až po delší době. Jedním z důvodů je, že na pastvách je bláto, a druhým to, že mladá tráva pro ně není dobrá, mohla by je nadýmat nebo by jim mohla způsobit průjem. Ven se vypouštějí pozvolna. Nejprve třeba jen na hodinku, postupně se tato doba prodlužuje. Přesto je dobré stále přikrmovat.

Ovce na farmě Košík jsou na pastvinách od Velikonoc do svatého Michala. „Na dojení máme kruhovou dojírnu a dojíme dvakrát denně ‒ mezi sedmou a devátou hodinou ráno a pak mezi čtvrtou a šestou hodinou odpoledne. Z mléka podle staré tradice děláme sýry – čerstvý tzv. hrudku, tvrdý ementálského typu, oštiepok, brynzu, jogurty, žinčicu,“ vypočítává Dagmar Havlová.

Chov ovcí je náročný jako každé povolání. Musí se dělat s láskou a rozmyslem. Je dobré začít s menším stádem a sbírat zkušenosti jen s několika jedinci. „Kdo chce, může si to u nás vyzkoušet. Přijeďte na týden či dva a zkuste si práci na farmě na vlastní kůži. Zažít ten pocit, postarat se o ovce a pak ulehnout v domku vedle pastvin nebo si za vlahé noci ustlat na seně je nezapomenutelný,“ láká Dagmar Havlová.

(web)

Mohlo by vás zajímat: