Lantana: Oslnivá kráska, která mění barvy jako chameleon

Lantana má sice své české jméno, libora měňavá, ale mnohem známější je pod názvem převzatým z latiny. Její kouzelné barvy, ale i výrazná vůně přitahují motýly i včely jako magnet.

Lantana, libora měňavá (Lantana camara)

Exotický keřík, původem zJižní Ameriky, se vnašich podmínkách pěstuje jako opečovávaná balkonová rostlina, která vyžaduje zimní umístění ve skleníku nebo na světlé chodbě domu, kde se teplota pohybuje pouze do osmnácti stupňů. Ve své domovině je to však invazivní, plevelný keř, který dorůstá do u nás neuvěřitelné výšky až čtyř metrů. U nás dorůstá do výšky okolo jednoho metru.

Lantana jepříbuzná s verbenami, které se u nás pěstují velmi často na balkonech a terasách.

Květy vbarvě duhy

Lantana, která se česky jmenuje libora měňavá, si své jméno vysloužila právě díky zajímavým květům, které během času mění svou barvu. Nejprve jsou žluté, později přejdou do oranžových odstínů a nakonec zčervenají a přejdou až do fialové. Nádherné květy také hojně lákají včely a motýly, kteří na lantanách nadšeně hodují. Lantana u nás kvete většinou od května až do konce září.

Zajímavé jsou i listy, které po promnutí nádherně voní po citronech.

Jak pěstovat lantanu

Lantana se vysazuje do přenosných nádob, aby mohla být vpolovině května, tedy po zmrzlých, přemístěna na balkon či terasu. Můžeme ji dokonce na letní sezonu i vysadit přímo do záhonu, ale na podzim potřebuje vyrýt a znovu umístit do bezmrazé místnosti. Před zazimováním vyžaduje větší seříznutí, během kterého se keřík většinou tvaruje do stromku skorunou.

Lantana vyžaduje umístění vrašelině smíchané se zahradním kompostem na plném slunci a s dostatkem světla. Pravidelná zálivka by měla zajistit stálou vlhkost kořenového balu, pozor však na úplné přemokření. Lantana také potřebuje pravidelné přihnojování, asi jednou týdně.

Pozor na škůdce

Lantany bývají velmi často napadány molicemi, jejichž všechna vývojová stadia žijí na rubové straně listu. Stejně tak rostliny ve velkém napadají svilušky.

Text: Simona Bauer


Přečtěte si také