reklama

Pnoucí letničky: Tyto krásky kvetou všemi barvami a zakryjí zeď, plot i nevzhledná zákoutí

redakce
15. května 2019
Letničky mají tu úžasnou vlastnost, že dokáží za jedinou sezonu vyrůst do vysoké výšky. A některé letničky jsou v tomto ohledu doslova mistři. Potřebují ke svému šplhu sice pořádnou oporu a s příchodem podzimu jejich sláva zhasne, ale i tak si zaslouží náš obdiv.
reklama

Pnoucí letničky

Zvláštní kategorie jednoletých rostlin, které mají nepevný stonek a rostou do značné délky. Mohou se plazit po zemi, některé mají schopnost ovíjet se sami po nabídnuté konstrukci, jiné kpodkladu musíme připevnit tenkým provázkem nebo speciálními svorkami zumělé hmoty. Vkaždém případě pnoucí letničky za jedinou sezonu dokáží vytvořit velké množství zelené hmoty. Můžeme je využít kpokrytí pergol, stěn i nevzhledných zákoutí. Dokáží také zcela zneprůhlednit i obyčejný drátěný plot.

Pnoucí letničky však můžeme pěstovat i jako solitéry uprostřed záhonu nebo trávníku. Vtom případě budou potřebovat oporu zpletiva nebo dřeva.

Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)

Fazol pochází zJižní Ameriky, kde se pěstuje jako dvouletka. Vnašich podmínkách jej známe jako letničku. Je nenáročný, daří se mu vběžné zahradní půdě. Má rád slunná místa, poroste však i vmírném přistínění. Vysévá se přímo na záhon, asi vpolovině května.

Svlačec trojbarevný (Convolvulus tricolor)

Svlačec vnímáme většinou jako úporný plevel, kterého se těžko zbavujeme, ale svlačec trojbarevný je úplně jiná liga. Pochází zjižní Evropy a vykvétá od července, fialovo-bílo-žlutým, až 6 cm velkým, květem. Květy se otevírají ráno a vpozdních odpoledních hodinách zase zavírají. Vysévá se vpolovině dubna, přímo na záhon a preferuje teplé a slunné stanoviště a nepřehnojenou půdu.

Dlouhatec (Dolichos lablab)

Teplomilná letnička, pocházející ztropické části Afriky. Má lysou, tmavě fialovou, pravotočivě ovíjivou lodyhu a a je podobný fazolu. Rostlinky se předpěstovávají zbřeznového výsevu, ven se vysazují až koncem května. Dlouhatec ocení humózní půdu a slunečné umístění, chráněné před větrem.

Hrachor vonný (Lathyrus odoratus)

Pochází ze Sicílie, ale největší oblibu si získal patrně vAnglii, kde existují celé kluby pěstitelů hrachorů. Dorůstá do výšky až 150 cm a vykvétá vrůzných pastelových barvách a kvete od června do začátku srpna. U hrachorů je nutné každý rok střídat stanoviště a vysévají se brzy z jara, přímo na záhon. Vyžadují slunečné umístění, výživnou půdu a vydatnější zálivku.

Povíjník nachový (Pharbitis purpurea)

Původní domovinou povíjníku jsou tropické části Ameriky. Dosahuje výšky až 3 m. Kvete od července až do prvních mrazíků, až 8 cm velkými, fialovými květy s bílým středem. Barva květu mění během dne intenzitu. Vysévá se počátkem května přímo na záhon. Rostlině vyhovuje hlinitopísčitá půda, plné slunce a poloha chráněná před větrem.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)

Lichořeřišnice má nízké i plazivé kultivary. Plazivé dokáží pokrýt velkou plochu a mohou se stát i náhradou trávníku. Vykvétá od června až do zámrazu, žlutými, oranžovými nebo vínovými květy. Postačí jí málo živná, propustná, hlinitopísčitá půda, miluje slunečné místo. Vysévá se koncem dubna přímo na záhon.

Smatovka křídlatá, černooká Zuzana (Thunbergia alata)

Pochází zjihovýchodní Afriky a velmi miluje teplo. Dorůstá až do výšky 2 m. Kvete od června až do října, žlutým květem stmavým očkem. Semena se vysévají od začátku března. Má ráda humózní výživnou půdu a stanoviště na plném slunci, chráněné před větrem.

Text: Simona Bauer

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama