Vše, co potřebujete vědět o letničkách: Odkud pochází, kdy a kam je sázet, které pěstovat na balkoně…

Které rostliny nazýváme letničkami?

Vzahradnické praxi jsou letničky rostlinné druhy, které můžeme využít do výsadby pouze pro jedno vegetační období. Vjednom roce musí vyklíčit, vyrůst, vykvést, přinést semena a odumřít. Mezi letničky však řadíme i rostliny, které se ve svém původním domově chovají jako trvalky, ale vnašich podmínkách nedokáží přezimovat. Pěstují se tedy pouze jako jednoletky.

Odkud letničky pocházejí

Letničky původně pocházejí zcelého světa, ale nejčastěji ze suchých oblastí, pouští a polopouští jižní Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Rostly vmístech, kde jsou extrémní klimatické podmínky, krátké jarní období dešťů a horké, suché léto. Letničky se musely přizpůsobit a celý svůj život urychlit, aby jejich semena dozrála dříve, než celé rostliny odumřou. Letničky mívají většinou velké množství semen, které si udrží schopnost klíčení po relativně dlouhou dobu, většinou 3-5 let.

Nároky letniček na půdu a umístění

Každá rostlina je samozřejmě jiná, ale dá se říct, že většina letniček ocení lehčí, propustnou půdu sdostatkem živin. Organická hnojiva buď vůbec nesnášejí nebo je využívají knadměrnému růstu zelené hmoty, na úkor bohatého kvetení. Jako jedna zmála letniček snáší dobře hnojení chlévským hnojem slunečnice roční.

Velká většina letniček upřednostňuje osluněné stanoviště (krásnoočko, sluncovka, aksamitník rozkladitý, starček, svazenka, kokarda, kosmatec, slaměnka, limonka chobotnatá), některé se však umí přizpůsobit i polostínu (měsíček lékařský, nevadlec, netýkavka, lobelka, pomněnka, šalvěj, aksamitník vzpřímený, tabák křídlatý). Letničky pro stinná stanoviště však téměř neexistují, ale vyzkoušet můžete například netýkavku, aksamitník nebo begónii stálekvetoucí, zvanou voskovka. Nepokvetou sice moc bohatě, ale lepší než nic.

Jakým způsobem pěstovat letničky

Letničky se musí každoročně znovu vypěstovat. Většinou se předpěstovávají ve skleníku, v pařeništi či alespoň doma na parapetu (astra, luštěnice, krásnoočko, kokarda, gazánie, netýkavka, limonka chobotnatá, lobelka, tařicovka přímořská, fiala šedivá, nocenka, dračík, petúnie, třapatka srstnatá, vitálka, aksamitník, sporýš argentinský, sporýš zkřížený, ostálka lepá). Předpěstování se využívá především u těch druhů, které jsou choulostivé na jarní chlad nebo je jejich růst pomalejší, a vyžadují výsev už vlednu či únoru.

Mnoho letniček se vysévá přímo na záhon (lichořeřišnice, rezeda vonná, svlačec trojbarevný, dvoutvárka, laskavec, sluncovka kalifornská, šater ozdobný, bytel metlovitý, tařicovka přímořská, černucha damašská, mák setý, fazol šarlatový). Přímý výsev je vhodný u letniček, které dobře snáší jarní chlad, rychle vzcházejí anebo mají kůlový kořen, který nedovoluje přesazování.

Je tu i velká skupina letniček, o jejichž výsev se starat ani nemusíme a množí se tzv. samovýsevem (hledík, měsíček lékařský, ostrožka stračka, krásenka, černucha damašská, mák setý). Některé ztěchto druhů dokonce pro dobrý vývoj vyžadují tzv. stádium chladu, tedy vyhovuje jim, když semeno leží vzemi už vzimním období (ostrožka stračka).

Některé letničky se mohou množit i vegetativně, zelenými řízky (nestařec, begónie stálokvětá neboli voskovka).

Kdy vysazovat letničky na záhon

Existují dva základní termíny, kdy vysazovat do volné půdy či do venkovních truhlíků a květináčů předpěstované letničky. Do první skupiny patří letničky, které dobře snáší chladná jarní rána, a tedy teploty kolem 0 °C. Ty se mohou vysazovat už od druhé poloviny dubna (slaměnka křídlatá, hledík, iberka okoličnatá, kopretina kalužní, limonka chobotnatá, fiala šedivá, dračík, silenka, vratič řimbaba, suchokvět roční). Ve druhé skupině jsou letničky teplomilné, a ty se vysazují až vdruhé polovině května (petúnie, nestařec, drchnička, astra čínská, luštěnice trnitá, gazánie, netýkavka, lobelka drobná, nocenka, tabák křídlatý).

Skupiny letniček podle jejich využití

Letničky na terasy a balkony

Rychlost růstu a množství květů činí zletniček ideální, a proto i nejvyužívanější květiny pro pěstování vnádobách. Možnost vyzdobit svá okna, balkony a terasy každý rok novými květinami a jinými barvami většinu lidí prostě baví. Vzimním období se truhlíky ukládají do sklepa a teprve spříchodem teplého jarního období zase ožívají. Odpadá tak i starost o zazimování rostlin, jako je tomu vpřípadě muškátů, begonií či fuchsií. Pro jižně, východně nebo na západ orientované balkony jsou vhodné lichořeřišnice, lobelky, gazánie nebo některé kultivary slunečnic.

Balkón a terasa

Lichořeřišnice: Jak si vypěstovat doma v květináči přírodní antibiotikum

Samostatnou kapitolou jsou balkony orientované severním směrem. Výběr letniček je sice značně zúžený, ale například netýkavky přistíněné umístění uvítají, stejně tak begónie stálekvetoucí, zvané voskovky. Přizpůsobí se i aksamitník neboli afrikán.

Letničky jako doplněk či náhrada trvalek

Letničky představují opravdu různorodou skupinu rostlin, které se mohou pěstovat pro nejrůznější specifické využití. Některé letničky jsou příbuzné trvalkám, jsou jim velmi podobné a mohou se využít pro doplnění volných míst na trvalkových záhonech (ostožka stračka, třapatka srstnatá, šalvěj pomoučená), nebo mohou některé nízké polštářovité letničky trvalkové záhony lemovat (iberka okoličnatá). Pro podobnost strvalkou, tedy především scypřiši, můžeme vysadit bytel metlovitý neboli letní cypřišek jako dočasnou náhradu živého plotu.

Letničky, které lákají užitečný hmyz

Bez užitečného hmyzu, tedy bez včel, čmeláků a motýlů, by zahrada zůstala bez bohaté úrody. Tyto opylovače můžeme do své zahrady nalákat i pomocí správně zvolených letniček, jako jsou tařicovky, černuchy, svazenky, slunečnice nebo krásenky. Čmeláci ocení i květy, do kterých se včely pro svůj krátký sosák nedostanou (hledíky) a motýly zase velmi lákají například květy sporýše argentinského.

Letničky pro pozdní výsevy

Občas se nám stane, že tak trochu zaspíme jaro a nejlepší čas na vlastní výsevy letniček si necháme frnknout. Nic není ztraceno! Jsou tu i letničky, které mají krátkou vegetační dobu a mohou se vysévat i mnohem později nebo dokonce opakovaně.

Letničky pro doplnění skalky

Oblíbené skalky bývají nejkrásnější na jaře, kdy nakvétá většina vytrvalých skalniček. Aby však tyto mini zahrádky zářily barvami po celou sezonu, o to se umí postarat skupina letniček s nižším vzrůstem. Většina z nich dokonce vytváří krásné polštáře, typické pro skalničky.

Pnoucí letničky

Některé letničky jsou přímo rekordmanky v růstu do dálky či do výšky. Pnoucí letničky dokáží zakrýt plot, pergolu i nevzhledné zákoutí. Například hrachorům postačí vhodná opora a šplhat už budou sami, jiné, jako je lichořeřišnice, budou potřebovat trochu pomoci a výhony k oporám vyvázat.

Letničky na sušení

Mezi letničkami najdeme několik druhů květin, které si dokáží uchovat svůj tvar a většinou i barvu, i po usušení. Říkáme jimvšeobecně slaměnky.Rostliny, které se hodí pro sušení, musí splňovat několik kritérií. Nesmí podstatně měnit svůj vzhled. Stonky musí být dostatečně pevné, aby se sušením nekroutily a nepraskaly. Květy se nesmí po usušení rozpadat a potřebují si udržet pěknou barvu. U některých rostlin využíváme do suchých aranžmá spíše jejich plody, jako jsou penízky měsíčnice, lampionky mochyně, měchýřky černuchy nebo makovičky máku.

Text: Simona Bauer