Jak vidí proměnu bytu v Kladně designéři Andrea a Marek?

Na Kladně tentokrát designéři Andrea Hylmarová a Marek Povolný předělávali dvoupokojový byt pro Katku s Petrem a jejich synka Matýska. Jak jsou s proměnou spokojeni, co byly největší výzvy, co jim udělalo radost?

Andrea:

Práce pro tuhle rodinu byla velmi příjemná a pohodová. Sympatická rodinka, které něco hezkého prostě nejde nepřát a která vám navíc dá možnost využít v interiéru i černou, což se často nevidí. Profesně pro mě byla proměna hodně zajímavá z prostorového hlediska. Museli jsme se vypořádat s nelehkým úkolem umístit do prostoru původního obýváku navíc ložnici a přitom pokud možno nevzbudit dojem bydlení v garsonce.

Věděli jsme, že ložnici do obýváku nějak dostaneme a že ji budeme nejspíš oddělovat pouze polopříčkou. Až při podrobnějším kreslení se zrodila myšlenka pohnout lehce s příčkou mezi oběma pokoji. To už byla docela výzva a ptali jsme se sami sebe, jestli takové malé posunutí zdi včetně s tím spojeného přemístění dveří je opravdu nutné. Bylo. Prostoru to velmi pomohlo a dětský pokoj přitom zůstal stále dostatečně prostorný.

Prostorově byt zásadní problém neměl – scházela mu zkrátka jen místnost navíc. Stylově se tu projevilo to, s čím se setkáváme v praxi často. Staré kousky se mísí se snahou vnést do pokoje něco nového, hezkého, ale pořád to není „ono“. Chybí nějaká ucelená myšlenka či téma, které by interiéru dalo charater a pocit, že tady jsem doma.

Nejvíc jsem se obávala přemístění obou interiérových dveří. Ty původní byly ještě docela zánovní a kvalitní a věděli jsme, že si nemůžeme dovolit je poniničit, protože čas na pořízení nových prostě nebyl. Když jsme navíc zjistili, že jsou obložky přilepené, trochu mi zatrnulo. Ale podařilo se a přežily bez úhony. Překvapením pro nás také bylo, že na zdi v původní ložnici byla bílá tapeta, která ovšem budila dojem lehce hrubé omítky. Toho jsme si nikdo nevšiml až do okamžiku, kdy jsme zeď chtěli přetřít. Takže nastalo menší zdržení a nepříjemné seškrabávání.

Jak se staví sen II. - 13. díl - Po proměně

Jsem ráda, že jsme splnili zadání a tedy sen rodiny – vytvořit dětský pokoj a přitom nijak dramaticky neomezit v kvalitě bydlení rodiče. Každý dostal to svoje. Radost mi pak udělal styl, který jsme zvolili pro obývací pokoj. Volba správné barevnosti byla hodně důležitá zejména s ohledem na to, kolik funkcí tahle místnost musí splňovat a kolik nábytku se do ní tudíž musí vejít. Potřebovali jsme něco relativně světlého, barvy jsme chtěli utlumit, aby na sebe nestrhávaly příliš pozornosti a místnost zbytečně netříštily. Neutrální schema jsme ovšem potřebovali něčím ozvláštnit a tady jsme zvolili černou. Citlivě dávkovanou, ale přesto výraznou.

Baví vás bydlení? Podívejte se web Prima living.

Styl jsme volili moderní, tady pochyby nebyly. V obýváku jsme volili neutrální umírněnou barevnost doplněnou o černé akcenty. Nábytek jsme kromě původní postele zcela vyměnili. Úložné prostory jsme chtěli udělat sice dostatečné, ale neměly v interiéru rušit. Jsou dělané bez výjimky na míru a tak, aby pokud možno nebyly vidět. Styl jsme pak do pokoje vnesli hlavně použitím zajímavých solitérů jako například stojací lampa či houpací křesílko. Sahali jsme po jednoduchých a přitom netypických kouscích. V dětském pokoji jsme rozehráli téma tučňáků, které Matěj miluje. Pokojíček už neměl být tak úplně miminkovský a bylo potřeba myslet i dopředu. Za chvilku bude z Matěje předškolák, takže jsme vybírali vybavení, které bude vhodné teď , ale poslouží i za pár let. Rostoucí židli ,psací stůl umožňující výškové nastavení, postýlku s dospěláckými rozměry, která ale stále má ohrádku (samozřejmě odnímatelnou).

Vše o pořadu najdete na stránce Jak se staví sen.

Myslím, že majitelé nejvíce ocení nový prostor pro Matěje, protože on je středobodem jejich života a jejich opravdovým štěstím. Všechno ostatní je už jen taková příjemná třešinka na dortu. V pokojíčku určitě přibyde hodně hraček a také nějaké ty stopy po tučňácích (pár samolepek nám ještě zbylo a majitelům jsme je tedy ponechali pro vlastní dotvoření). V obýváku se podle mě nic moc zásadního nezmění. V předsíni čekám ale nějakou barevnou výmalbu podobnou té žluté, kterou jsme při přemisťování dveří změnili na bílou.

Jinak tady už není moc co rekonstruovat či měnit. Časem by si zasloužila obměnu koupelna, ale teď by si celá rodina měla hlavně užívat jeden druhého.

Marek

Myslím, že tato proměna vyřešila dlouho trvající dilema, co s prostorem a majitelům jsme tím vytrhli „trn z paty“. Navíc toto řešení rodinu nenapadlo a byli opravdu překvapeni. I my jsme řesení prostoru chvilku hledali. Nebylo ihned zřejmé po prvním seznámení se s bytem a jeho dispozicí. Následně jsme se zabývali myšlenkou jestli jít cestou menšího odporu a nebourat zdi nebo to vzít vše z gruntu...což jsme nakonec i udělali.

Nejvíce nás potrápilo dispoziční řešení, kdy jsme museli do nově vzniknuvšího obýváku umístit jídelní stůl, spaní pro dvě dospělé osoby, spaní příležitostné pro návštěvy, pracovní kout, sedačku a úložné prostory. To vše na ne zcela velkém prostoru. Další velkou výzvou bylo nedostatečné denní osvětlení a proslunění bytu. Z tohoto důvodu jsme umístili všechna centra vyžadující světlo co nejblíže k oknům (sezení, pracovní kout) a naopak jídlo, spaní putovalo na druhou stranu od oken. Zároveň byt postrádal úložné prostory.

Díky proměně má konečně rodina oddělený dětský pokoj a ložnici rodičů. Vhodným výběrem barev a materiálů došlo k zesvětlení bytu, které je velmi špatně osvětlen a prosluněn. K tomuto také přispívají i nová světla, která mnohem lépe a více osvětlují prostory. Navíc vhodným posunutím příčky a dveří jsme získali vhodnější proporce obou pokojů. Zvětšili obývák a zmenšili dětský pokoj. Díky tomu jsme mohli splnit všechna přání rodiny o novém bydlení. Mám radost i z barevného řešení obývacího pokoje. Kvůli špatnému dennímu osvětlení prostoru jsme volili bílo – šedo – černou variantu, která je velmi působivá a elegantní.

Styl proměny je jednoznačně okleštěn od veškerých zbytečných příkras a dekorativních „vylepšení“. Funkčnost bylo motto nového konceptu. Návrh jsme především podřídili světlu. Bylo nutné vytvořit světlý, světlo nepohlcující interiér. Základem se proto stala bílá barva doplněná naopak kontrastními materiály a detaily. Další barvu v obývacím pokoji určil pilířek na TV. Ten byl zvolen v barvě antracitu tak, aby instalovaná televize příliš nevynikala a působila s polosloupem kompaktně. Tato barva je užita i jako podmalba pod knihovnou a nikou v posuvných skříních. Tmavé černé detaily najdeme i na volném nábytku – lampě, houpacím křesle, stolku a židlích u jídelního stolu. Jako provázání těchto jednobarevných ploch jsme zvolili světlou podlahu s texturou jemného béžového dubu. Spolu s hnědými závěsy a podlahou jsme do interiéru zakomponovali i původní tmavě hnědé dveře. Dále jsme použili původní dvojpostel. Ta byla pouze doplněna novým bílým čelem.

Zajímavým prvkem je počítačový stůl za televizí, který nahradil původní pozici PC na komodě. Veškerá kabeláž je umně skryta a stůl nabízí i úložné prostory.

Dětský pokoj je klučičí. Modrá námořnická barva a nezbytní tučňáci – pohádkoví favoriti malého Matýska. Otisky nožiček tučňáků jsou všudepřítomné. Matěj dostal rostoucí stůl i židli, které s ním vydrží až do školních let. Vedle stolu je nalepena magnetická popisovatelná tabule a na stěnách hravé kulaté poličky, které jsme kontrastně podmalovali modrou a bílou barvou. V dětském pokoji jsme ponechali původní šatní skříň resp. její vnitřek. Na míru jsme následně vyrobili nové posuvné dveře, které lépe ladí s novým řešením.

Majitelé jednoznačně ocení novou vhodnější dispozici bytu. Nové rozložení nábytku, úložné prostory a styl, který předchozí bydlení postrádalo. Myslím, že „mise“ byla splněna, tudíž nečekám příliš velké změny v interiéru. Dále bych doporučil menší úpravy ve vstupní hale, kterou bych zbavil nevzhledných „kamenných“ obkladů a fototapety. Rovněž bych zvážil výběr jiné keramické dlažby či výměnu za podlahu, kterou jsme zvolili v obývacím a dětském pokoji.

Inspirovali jsme vás? Spočítejte si, kolik by vás stála rekonstrukce?

Vše o pořadu najdete na stránce Jak se staví sen.

Pořad můžete sledovat vždy v sobotu v 17.35 na Primě. Po odvysílání ho najdete na Prima Play.

(mar)

Mohlo by vás zajímat: