Radost z úrody nám občas kazí drátovci. Jak s oranžovými larvami brouků bojovat
Nebezpeční půdní škůdci jsou ve skutečnosti larvy v dospělosti neškodných brouků z čeledi kovaříkovitých. Larvám se říká drátovci, protože skutečně připomínají kousky tvrdého, rezavého drátku. Napadají nejčastěji brambory, mrkev, červenou i cukrovou řepu, cibuli i salát a na jaře dokonce i mladé sazenice některých rostlin.
Drátovci si lebedí ve vlhkých a studených půdách
Drátovci jsou všežravé larvy brouků z čeledi kovaříkovitých. Larvy i dospělí jedinci přežívají zimu v půdě. Během jara brouci z půdy vylezou, páří se a oplodněné samičky těchto brouků pak kladou vajíčka, opět do půdy. Během 2-4 týdnů se líhnou larvy, které si okamžitě začínají hledat potravu. Pod povrchem půdy pak tráví 2-6 let, během kterých neúnavně provrtávají otvory do brambor, kořenové zeleniny, cibule a na jaře i do klíčících semen luštěnin na polích i v našich zahradách.
Larvy jsou nejvíce aktivní ve vlhčích půdách a v obdobích dešťů, sucho jim příliš nevyhovuje. Častěji na ně můžete na povrchu půdy narazit na jaře a potom zase až na podzim. Horké a suché léto tráví zavrtané hlouběji pod povrchem půdy.
Dospělí brouci z čeledi kovaříkovitých, například kovařík černý nebo kovařík obilní, tráví svůj život na travinách, květinách i keřích a živí se především ožíráním květů a mladých listů. Některé druhy jsou i masožravé. Na rozdíl od svých larev však nezpůsobují žádné větší škody. Ve světe se vyskytuje asi 8 800 druhů kovaříků, z toho v Česku jen asi 136 druhů, velkých do 20 milimetrů.
Kovaříkům se dříve říkalo pružníci
Kovaříci mají zvláštní dovednost. Při ohrožení dokážou předstírat smrt, jednoduše dělají mrtvé brouky a klidně si spadnou z rostliny na zem, často na záda. Tito broučci se však dokážou prudkým pohybem hlavy a hrudi vymrštit do vzduchu a otočit se do správné polohy. Právě pro tuto vlastnost byli původně pojmenováni jako pružníci.
Jak v zahradě bojovat s drátovci
Preventivní ochrana
Důležité je pravidelná likvidace rostlinných zbytků ze záhonů a cestiček mezi záhony i pravidelné kypření a odplevelování záhonů.
Velmi důležité je střídání plodin na záhonech, aby larvy přišly o pravidelný zdroj své potravy.
Drátovci častěji napadají záhony v blízkosti luk a květinových záhonů. Tolik oblíbené a jinak velmi prospěšné smíšené záhony zeleniny a květin výskytu drátovců bohužel velmi nahrávají.
Před výsadbou brambor vždy počkejte, až se po zimě půda dostatečně prohřeje. Larvám se daří v chladu a po oteplení se zavrtávají hluboko do země.
Chemická ochrana
Zatím nejsou povolené a registrované žádné přípravky, které by působily proti drátovcům.
Biologická ochrana
Proti drátovcům poměrně dobře fungují nastražené pasti v podobě kousků nakrájené mrkve a brambor, které se zahrabávají mezi řádky s mladou zeleninou, ale jen asi 2 cm pod povrch půdy.
Použít můžete i bakteriologický přípravek NovaFerm VIVA s obsahem bakterií Photorhabdus luminescens a Bacillus thuringiensis, který se ředí vodou a aplikuje se na půdu postřikovačem. Následně je nutné půdu zrýt, aby se bakterie s půdou dobře promíchaly. Následně se bakterie dostanou do těl drátovců, aby je usmrtily. Přípravek můžete použít nejen na drátovce, ale i na háďátka a chrousty.
Zdroj: ekoclovek.cz; receptyprimanapadu.cz; wikipedia.org