Rostliny s podivným názvem: Stepní běžci mohou sprintovat i po vaší zahradě
Nemusíte se bát, nejedná se o žádné sportovce, kteří by vám chtěli pošlapat záhony. Stepní běžci je označení pro rostliny, se specifickým způsobem rozmnožování, ke kterému potřebují především vítr, díky němuž se jejich semena dostanou i do dalekého okolí.
Rostliny označované za stepní běžce se vyskytují nejčastěji, jak jejich název napovídá, ve stepích, ale i v pouštích a polopouštích. Jedná se o zajímavý způsob rozmnožování, kdy se po uzrání semen odlomí část nebo i celá rostlina a vítr ji pak žene daleko od původního místa výskytu. Cestou z rostliny vypadávají zralá semena, která, pokud se uchytí na vhodném podkladu, vyklíčí.
Rostlinu, zvanou stepní běžec, žene vítr Zdroj: iStock
Takové rostliny však zdaleka nerostou pouze v exotických krajích, mnohé můžete pěstovat i na vlastní zahradě nebo i potkat v naší přírodě.
Bytel metlovitý neboli cypřišek letní (Bassia scoparia, Kochia scoparia)
Velmi rychle rostoucí letnička, kterou můžete využít i na prozatímní živé ploty. Cypřišky můžete vysít mezi čerstvě vysazené túje nebo jiné dřeviny, které časem vytvoří neprostupný živý plot. Do té doby je alespoň trochu mohou nahradit letní cypřišky. Letní cypřišky vytvářejí asi 80 cm vysoké keříky, kompaktního, kulovitého tvaru. Mají světle zelené, čárkovité listy a jsou bohatě větvené. Na podzim se celá rostlina zbarví červeně a později celá uschne. Prudké poryvy větru celý cypřišek odlomí a ženou po zahradě, aby se cestou vysypala zralá semena. Cypřišky se tedy rozmnožují samovýsevem. Je to rostlina, která vítr využívá i k opylení semen. Nenápadné květy neobsahují nektar, nejsou tedy navštěvovány a opylovány hmyzem, ale působením větru.
Bytel metlovitý neboli cypřišek letní (Bassia scoparia, Kochia scoparia) Zdroj: iStock
Máčka ladní (Eryngium campestre)
Zajímavou krátkověkou trvalku, máčku ladní, můžete potkat i v naší přírodě, hojně se vyskytuje v oblasti Českého středohoří. Na první pohled vypadá jako bodlák, ale je to bylina z čeledi miříkovitých podobně jako obyčejná mrkev.
Máčka ladní dorůstá do výšky asi 60 cm a vykvétá šedozelenými, kulovitými květy stříbřitě šedé barvy. Máčka má ostnité listy. Roste na světlých a sušších stanovištích. Po dozrání semen se celá rostlina i s květenstvím odlomí a popoháněna větrem putuje krajinou.
Máčka ladní (Eryngium campestre) Zdroj: iStock
V zahradách můžete pěstovat i další druhy máčky, máčku obrovskou (Eryngium giganteum) a máčku alpskou (Eryngium alpinum).
Šater latnatý (Gypsophila paniculata)
Oblíbený doplněk svatebních kytic je znám především pod názvem nevěstin závoj. Je to trvalka, která dorůstá do výšky asi 1 m. Vyskytuje se i ve volné přírodě ČR, ale pouze na jižní a jihovýchodní Moravě. Roste na suchých půdách, bohatých na vápník. Mnohem častěji se však pěstuje v zahradách.
I šater patří mezi tzv. stepní běžce. Vykvétá drobnými, bílými kvítky a po dozrání semen se jednotlivé, v té době již suché lodyhy odlamují a vítr je roznáší po okolí původního výskytu.
Šater latnatý (Gypsophila paniculata) Zdroj: iStock
Katrán přímořský (Crambe maritima)
Katrán patří mezi netradiční druhy zeleniny, říká se mu také mořská kapusta nebo mořské zelí. Patří mezi trvalky a dorůstá do výšky 30–100 cm. Vytváří husté kulovité trsy, ze kterých vyrůstají laty bílých květů. Katrán se množí oddenky, ale také výsevem semen ze suchých částí rostliny popoháněných větrem.
Zdroj: iStock
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Stepn%C3%AD_b%C4%9B%C5%BEci; https://www.stoplusjednicka.cz/bezci-z-vychodnich-stepi-kere-ktere-se-pohybuji
Autor článku
