22. července 2017 06:00
Tereza JavorováTREND: Komunitní zahrada ve městě je hitem. Vypěstujete si zeleninu i sousedské vztahy
Jen málokdo z městských obyvatel má možnost pěstovat rostliny na své vlastní zahradě. Velký potenciál má každá terasa, balkon, okenní parapet, schodiště či střecha. Kromě těchto prostorů existují však i jiné možnosti, jak v městském prostředí zahradničit.
Komunitní zahradničení představuje ve velkoměstech západní Evropy už dlouhodobý trend a v současné době se pomalu, ale jistě dostává také k nám. Tyto aktivity jsou nesmírně populární třeba v Berlíně, Helsinkách, Londýně nebo ve Vídni a své příznivce si získávají také v našich městech.
„Společné“ zahrádky se zakládají všude, kde je to možné, vyrůstají ve vnitroblocích, v zanedbaných prolukách, na sídlištích mezi paneláky, ve školách i na společných střechách domů.
Princip komunitního zahradničení je jednoduchý. Každý zájemce si může pronajmout záhon nebo nádobu naplněnou zeminou a během roku si pěstovat bylinky, zeleninu nebo květiny přesně podle svých možností. Centra často nabízejí také organizování kulturních akcí a zároveň pořádají semináře a workshopy, na kterých se o zahradničení nebo třeba kompostování lze dozvědět mnoho užitečných informací. Samotný pronájem „políčka“ není příliš finančně náročný, ceny v Praze se pohybují v řádech stokorun ročně. Pokud si vytvoříte vlastní společnou zahrádku třeba ve vnitrobloku, budete samozřejmě moci zahradničit zadarmo.
Osázení rostlinami přináší místu i lidem mnoho benefitů. Nejen že si každý může vypěstovat svou vlastní zeleninu k přímé konzumaci, zahrádky také oživí zanedbané prostory a podpoří setkávání lidí, kteří v dané lokalitě žijí. Rostliny zkrášlují své okolí, zlepšují mikroklima, zvlhčují a pomáhají čistit vzduch, zároveň přilákají užitečný hmyz a živočichy. Zahradničení jako takové umožňuje lidem smysluplný pohyb na čerstvém vzduchu, slouží jako relaxace a utužuje sousedské vztahy.
Nevyužité prostory se mohou nacházet nejen ve vnitroblocích nebo na sídlištích, ale také třeba na pozemcích školek či škol nebo v okolí městských úřadů či nejrůznějších institucí. Na ozelenění čekají také mnohé střechy nebo terasy. Pokud podobné centrum nebo komunitní zahradu ve svém okolí nemáte, zkuste se porozhlédnout kolem sebe, fantazii se meze nekladou.
(as)
Text pochází z knihy Zahrádka v květináči – Pro váš balkon i okenní parapet (nakladatelství Smart Press), autorkou je Anita Blahušová