Pnoucí letničky: Tyto krásky kvetou všemi barvami a zakryjí zeď, plot i nevzhledná zákoutí
Pnoucí letničky mají velmi rychlý růst Zdroj: iStock
Letničky mají tu úžasnou vlastnost, že zvládnou za jedinou sezonu vyrůst do vysoké výšky. A některé letničky jsou v tomto ohledu doslova mistři. Potřebují ke svému šplhu sice pořádnou oporu a s příchodem podzimu jejich sláva zhasne, ale i tak si zaslouží náš obdiv.
Pnoucí letničky
Zvláštní kategorie jednoletých rostlin, které mají nepevný stonek a rostou do značné délky. Mohou se plazit po zemi, některé mají schopnost ovíjet se sami po nabídnuté konstrukci, jiné k podkladu musíme připevnit tenkým provázkem nebo speciálními svorkami z umělé hmoty. V každém případě pnoucí letničky za jedinou sezonu zvládnou vytvořit velké množství zelené hmoty. Můžeme je využít k pokrytí pergol, stěn i nevzhledných zákoutí. Dokáží také zcela zneprůhlednit i obyčejný drátěný plot.
Pnoucí letničky na záhonech rychle zazáří, jen škoda, že s příchodem podzimu jejich krása uvadne Zdroj: iStock
Pnoucí letničky však můžeme pěstovat i jako solitéry uprostřed záhonu nebo trávníku. V tom případě budou potřebovat oporu z pletiva nebo dřeva.
Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus)
Fazol pochází z Jižní Ameriky, kde se pěstuje jako dvouletka. V našich podmínkách jej známe jako letničku. Je nenáročný, daří se mu v běžné zahradní půdě. Má rád slunná místa, poroste však i v mírném přistínění. Vysévá se přímo na záhon, asi v polovině května.
Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) Zdroj: iStock
Svlačec trojbarevný (Convolvulus tricolor)
Svlačec vnímáme většinou jako úporný plevel, kterého se těžko zbavujeme, ale svlačec trojbarevný je úplně jiná liga. Pochází z jižní Evropy a vykvétá od července, fialovo-bílo-žlutým, až 6 cm velkým květem. Květy se otevírají ráno a v pozdních odpoledních hodinách zase zavírají. Vysévá se v polovině dubna, přímo na záhon a preferuje teplé a slunné stanoviště a nepřehnojenou půdu.
Svlačec trojbarevný (Convolvulus tricolor) Zdroj: iStock
Dlouhatec (Dolichos lablab)
Teplomilná letnička, pocházející z tropické části Afriky. Má lysou, tmavě fialovou, pravotočivě ovíjivou lodyhu a je podobný fazolu. Rostlinky se předpěstovávají z březnového výsevu, ven se vysazují až koncem května. Dlouhatec ocení humózní půdu a slunečné umístění, chráněné před větrem.
Dlouhatec (Dolichos lablab) Zdroj: iStock
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus)
Pochází ze Sicílie, ale největší oblibu si získal patrně v Anglii, kde existují celé kluby pěstitelů hrachorů. Dorůstá do výšky až 150 cm, vykvétá v různých pastelových barvách a kvete od června do začátku srpna. U hrachorů je nutné každý rok střídat stanoviště. Vysévají se brzy z jara, přímo na záhon. Vyžadují slunečné umístění, výživnou půdu a vydatnější zálivku.
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) Zdroj: iStock
Povíjník nachový (Pharbitis purpurea)
Původní domovinou povíjníku jsou tropické části Ameriky. Dosahuje výšky až 3 m. Kvete od července až do prvních mrazíků, až 8 cm velkými, fialovými květy s bílým středem. Barva květu mění během dne intenzitu. Vysévá se počátkem května přímo na záhon. Rostlině vyhovuje hlinitopísčitá půda, plné slunce a poloha chráněná před větrem.
Povíjník nachový (Pharbitis purpurea) Zdroj: iStock
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Lichořeřišnice má nízké i plazivé kultivary. Plazivé dokáží pokrýt velkou plochu a mohou se stát i náhradou trávníku. Vykvétá od června až do zámrazu, žlutými, oranžovými nebo vínovými květy. Postačí jí málo živná, propustná, hlinitopísčitá půda, miluje slunečné místo. Vysévá se koncem dubna přímo na záhon.
Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) Zdroj: iStock
Smatovka křídlatá, černooká Zuzana (Thunbergia alata)
Pochází z jihovýchodní Afriky a velmi miluje teplo. Dorůstá až do výšky 2 m. Kvete od června až do října, žlutým květem s tmavým očkem. Semena se vysévají od začátku března. Má ráda humózní výživnou půdu a stanoviště na plném slunci, chráněné před větrem.
Smatovka křídlatá, černooká Zuzana (Thunbergia alata) Zdroj: iStock
Text: Simona Sedláčková
Autor článku
