reklama

Mezi paneláky chovají slepice zachráněné z velkochovu: Takhle funguje sousedský kurník

Matouš Hartman
22. září 2019
Dřív musely snášet vejce v nesnesitelných podmínkách. Teď mají vlastní kurník a hlavně svobodu. Deset slepic z velkochovu našlo nový domov mezi paneláky na Černém Mostě. Podívejte se, jak se buduje komunitní kurník a proč jsou takové projekty důležité.
reklama

Hned vedle křoví, kterému místní říkají Divočina, stojí zbrusu nový kurník. Postavilo ho kulturní centrum Plechárna, a zachránilo tak život deseti slepicím, které se dřív mačkaly v klecích. „Viděli jsme záběry zvelkochovu a došlo nám, že musíme něco udělat,“ říká vedoucíPlechárny na Černém Mostě Monika Hillebrandová. Začal vznikat projekt komunitního kurníku, který by pomohl slepicím i obyvatelům sídliště.

Jak založit komunitní kurník

Nadšenci zPlechárny našli adoptivní rodiny pro slepice a na crowdfundingovém webu Hithit spustili kampaň, díky které vybrali přes osmdesát tisíc korun na stavbu kurníku. Brzy bylo hotovo. Někteří dárci dostali za finanční pomoc vaječný likér nebo rovnou cedulku se svým jménem na stěně kurníku či možnost nějakou ze slepic pojmenovat.

„Nechtěli jsme jen zachránit slepice, kurník nám pomůže dostat trochu venkova i na pražské sídliště,“ vysvětluje Monika Hillebrandová. Děti zhlavního města mají jen málo příležitostí, aby se setkaly shospodářskými zvířaty. Rodiny sdětmi si tak mohou ke kurníku zajít a ukázat svým ratolestem, že vajíčka musí slepice snést, než se dostanou do lednice.

Podívejte se do galerie, jak se slepicím dnes žije:

Velkochovy vČesku

Jídlo už dávno není palivem, které nám má dodat energii. Začali jsme se zajímat o to, co jíme, a teď se čím dál tím častěji díváme i za zavřené dveře chovných hal na farmách. Záběry slepic, které nemají vůbec žádný prostor a denní světlo nikdy neviděly, se dostaly do televize i na internet. Člověka hned přejde chuť na míchaná vajíčka.

Podle neziskové organizace Nesehnutí žije vprůměrném velkochovu přes sto tisíc slepic, kterým jsou zajištěny jen základní požadavky stanovené zákonem. Nikde není psáno, že by slepice měla chodit po trávě, že by si měla hrabat vhlíně a že by měla dýchat čerstvý vzduch a vidět denní světlo.

Podobně děsivé údaje přináší i organizace Slepice vnouzi, podle níž je až 84 procent chovů vČesku klecových. Podle směrnic EU sice musíme mít takzvané obohacené klecové chovy, ale ty moc komfortu slepicím nepřidávají. Obohacené klece jsou o něco větší než klece neobohacené a mají prostor na hřadování, ale slepice stále zůstávají vhalách sostrým světlem a nežijí přirozeně.

Právě Slepice vnouzi se specializuje na záchranu slepiček zklecových chovů a jejich umístění do kurníků. Lidé ze Slepice vnouzi pomohli i Plechárně a proces adopce zařídili.

Zvířata tu mají volnost pohybu a dokonce výhled do velkého parku. „Rodiny si slepice pojmenovaly,“ směje se Monika Hillebrandová. Ještě než se kurník postavil, dvě slepice byly pokřtěny jako Růženka a Laura. Pak knim přibyly ještě Peťula, Jenda nebo dokonce Marie Kykyrie Kvokowská. Tahle jména vybrali přispěvatelé na Hithitu. „Moc negativních reakcí na náš projekt jsme nezaznamenali,“ doplňuje Monika Hillebrandová. „Lidé se spíše bojí, aby se slepičkám nic nestalo, aby se do kurníku nedostala kuna nebo aby stavbu někdo nezničil,“ dodává vedoucí Plechárny.

Další články o chovu slepic:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: slepicekurníkkomunitaPraha
reklama