Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama

Domov třetiny Čechů: Paneláky nejsou jenom šeď. Podívejte se, jak vznikala obrovská sídliště

Můžeme je považovat za stín české architektury, stejně jako za její přednost. Panelové domy utvářely podobu mnohých českých měst a i dnes vzbuzují pozornost. A to nejen kvůli tomu, že v nich žijí tři miliony Čechů.
Vydáno: 25.03.2018
Paneláky nejsou jenom šedé, je to důležitá část našich dějin
Autor: profimedia.cz Paneláky nejsou jenom šedé, je to důležitá část našich dějin
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Sídliště mohou působit jako dokonalá past šedi, z níž se mnozí snažili po revoluci zachránit optimistickými barevnými fasádami. Sídliště ale nikdo z map českých měst nevymazal a dnes se začínají vnímat jako svědci jedné éry a dokonce jako místa, z nichž by si část zasloužila nějakou formu památkové ochrany. 

Paneláky středem pozornosti

Přestože se sídliště a panelové domy staly domovem pro nezanedbatelný počet Čechů, valný zájem nevzbuzovaly. To se změnilo až v posledních letech, kdy Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze zaštítilo výzkum a dokumentaci vybraných sídlišť v Česku, na jehož základě uspořádalo výstavu, která je v Praze k vidění do 20. května 2018. 

Takhle vypadala výroba panelů
Autor: UPM Takhle vypadala výroba panelů

Paneláková evoluce

Ne vždycky bydlet na sídlišti znamenalo smířit se s umakartovým jádrem a všudypřítomnou šedí nebo nedodělanými chodníky. První sídliště vznikala po druhé světové válce, a ačkoli používala prefabrikované prvky, stále se domy stavěly z cihel. Počáteční, ještě lidské období vystřídala monstrozita socialistického realismu, jehož nejlepším a nejmonumentálnějším příkladem je rozhodně Ostrava-Poruba. Hlavní třída, které se dodnes říká Leninka, sice nedosáhla megalomanství svých plánů, ale její spojení panelákového bydlení s římskými oblouky překvapuje dodnes. 

Propagace paneláků Foto: Propagace paneláků. Foto: UPM

Následující humanistickou dekádu šedesátých let plnou experimentů nahradila odosobněná normalizace, která se promítla i do sídlištní zástavby. V okrajových částech měst vznikaly bezbarvé bloky budov často bez zeleně. Konec paneláků přišel s rokem 1989 a jejich pověst už nemohla být horší. Jen málokdo by řekl, že by chtěl bydlet v paneláku. Zkázu dokončila plastová okna a zateplování doplněné o fasády v mnohdy šílených meruňkových nebo brčálově zelených odstínech. 

Sídliště sedmdesátých let Foto: Sídliště sedmdesátých let. Foto: UPM

Jak se v paneláku bydlelo

Jestliže jednotnému vzhledu podléhaly exteriéry, nemohlo tomu být jinak ani u interiérů. Právě válendy nebo sektorový nábytek jsou nejlepší ukázkou toho, jak se státní vkus dostával i dovnitř českých domovů. Jednotlivé části sektorového nábytku se daly skládat podle potřeby, všechny k sobě pasovaly a vytvářelo se tak zdání toho, že má doma člověk originální sestavu. 

Jednotlivé kusy sektorové soustavy Foto: Jednotlivé kusy sektorové soustavy. Foto: UPM

Byty byly menších rozměrů a časem do nich přibylo nechvalně známé umakartové jádro, kterého se lidé začali postupně zbavovat. Bylo také potřeba vycházet s mnohem větším počtem sousedů. Zatímco v poválečných dobách se paneláky ještě nešplhaly do nebes, v sedmdesátých letech se situace změnila. Za pozornost stojí i plastiky, které doplňovaly prostranství mezi jednotlivými paneláky. 

Sledujte živě velký speciál 100 let republiky už 28. října 2018 na www.iprima.cz/100let

5 zajímavostí o panelácích 

  1. Vývoj domů montovaných z panelů začal už ve třicátých letech v rámci koncernu Baťa.
  2. První poválečná sídliště začala vznikat už v roce 1947, ne až za dob komunismu.
  3. Projektový ateliér Československých stavebních závodů po roce 1948 zaměstnával 1200 lidí a byl jednou z největších projektových organizací světa.
  4. Jako inspirace pro Oblouk architekta Evžena Šteflíčka v Ostravě-Porubě posloužila budova admirality v tehdejším Leningradu.
  5. Od cihel se upustilo koncem padesátých let, první celopanelový dům se otevřel v roce 1954 ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově).

Nahoře Ostrava-Poruba, dole budova admirality v Petrohradě Foto: Nahoře Ostrava-Poruba, dole budova admirality v Petrohrad., Foto: profimedia.cz

Článek vznikl na základě výstavy Bydliště: Panelové sídliště; plány, realizace, bydlení 1945–89.

Článek je zařazen v: panelák , architektura , panelový dům , 100 let republiky , 100 let Československa
Reklama