Vypěstujte si křehké ředkvičky: Drobná zelenina s jemně palčivou chutí patří k nejlepším jarním pochoutkám

Ředkev setá, ředkvička (Raphanus sativus)

Vypěstovat ředkvičky zvládne úplně každý, jsou absolutně nenáročné a klíčí i rostou velmi rychle. Přesto je dobré, pokud chceme mít co nejkřehčí chutné kousky, dopřát ředkvičkám optimální podmínky.

Jak a kdy vysévat ředkvičky

Předpěstování ředkviček nemá žádný význam, ale pokud chceme mít tuhle jarní zeleninu co nejdříve na stole, můžeme vysít vteple naklíčená semena. Na jeden den je namočíme do vlažné vody a další dva dny je necháme klíčit na navlhčené buničině. Pak teprve semeno vyséváme, ale musíme dát pozor, aby nezaschlo. Semínkům můžeme dopřát i nálev zheřmánku jako prevenci proti chorobám.

Semena vyséváme přímo do volné půdy od poloviny března, vdobě, kdy teplota půdy bude nejméně 12 °C, optimálně 18 °C, nebo do pařeniště do hloubky asi 0,5–1 cm do řádků vzdálených od sebe asi 20 cm. Ředkvičky ale dokážou vyklíčit už při teplotě 3 °C a krátkodobě zvládnou i malý přízemní mrazík. Vysetá semena zahrábneme zeminou a přimáčkneme. Nakonec můžeme výsev zakrýt netkanou textilií. Ředkvičky však nemusíme vysévat na záhony samostatně. Vzhledem kjejich rychlému růstu, 32–36 dní, můžeme ředkvičky vysít do jednoho řádku spolu se salátem, mrkví, petrželí nebo hráškem. Kvůli možnému šíření chorob se však ředkvičky nevysazují spolu sjinými brukvovitými zeleninami. Na stejném záhonu bychom měli opět pěstovat ředkvičky asi za 2–3 roky.

Semena ředkviček můžeme vysévat na jaře, ale také na podzim, vlétě vyseté ředkvičky většinou netvoří bulvičky, ale rychle vyhánějí do květu. Na trhu jsou však už i celoroční odrůdy ředkviček, které můžeme vysévat i pro letní sklizeň, například odrůdy Parat, Lada nebo Topsi.

Kdy ředkvičky sklízet

Ke zdárnému vývoji ředkvičky potřebují dostatek slunce a pravidelnou zálivku, ale vzhledem krychlosti růstu nepotřebují přihnojování. Stačí je vysít do humusem bohaté půdy. Ředkvičky sklízejte včas, dokud jsou křehké a šťavnaté, nečekejte na co největší bulvy. Ty mají potom sklon kdřevnatění nebo naopak vyšeptání a kvelké palčivosti.

Ředkvičky vkuchyni

Na ředkvičkách si můžeme pochutnat i mnohem dříve, než dosáhnou klasického vzhledu a velikosti. Konzumovat můžeme i mladé klíčící rostlinky, které jsou bohaté na vitaminy, aminokyseliny, minerální látky, enzymy a stopové prvky. Semínka si pro tyto účely necháme naklíčit na misce a konzumujeme je zasyrova jako doplněk do salátů.

Ani mladá nať ředkviček nemusí končit vkompostu nebo vodpadkovém koši. Ke konzumaci se nejlépe hodí nať mladých rostlinek, kterou bychom stejně předčasně vytrhli při protrhávání řádku. Nať nemá typickou chuť a palčivost ředkviček, ale i tak se hodí do salátů či na výrobu pesta.

Samotné ředkvičky, tedy známé červenobílé bulvičky, používáme nejčastěji vsyrovém stavu, ale skvělé jsou i pečené nebo grilované, kdy získají výbornou nasládlou chuť, nebo dušené.

Autor: Simona Bauer