31. března 2020 09:15
Markéta ZídkováZahradníci varují před živým plotem z tújí. Je to častá chyba českých zahrad
Pokud máte malou zahradu, nedělejte živý plot z tújí. Tento způsob ochrany pozemku před nechtěnými pohledy kolemjdoucích si fádností nezadá s betonem a zahradu opticky zmenší.
Pěkně potrápit by vás mohla už i ta úplně první investice do zahrady. Seběhne se to rychle. Stojíte na právě koupené parcele a pohledem kopírujete její obvod. Vzápětí už vedeni potřebou oddělit se od okolí sázíte jednu túji za druhou a ani netušíte, jak vás to jednou zamrzí.
Život za zdí
Neprůhledný plot není vůbec špatný v případě, že je zahrada dost velká. Obětem typických developerských projektů ovšem vysoká zelená stěna jejich venkovní prostor opticky ještě zmenšuje.
Vžijte se do těch nešťastníků dřív, než bude pozdě – představte si, jak na zahradě o velikosti většího květináče civí do zdi, která sice není z cihel, ale tvoří ji túje jednotvárné jako beton.
Kombinace různých keřů je řešením
Abyste nedopadli jako oni, investujte do pořádného pozemku, na kterém dům s garáží a terasou zabere nanejvýš třetinu plochy. Ne vždy to lze, kdo si může třeba v Praze koupit pozemek 500 - 1000 m²? Pak ale uvažujte o kombinaci různých keřů, které vám vytvoří zajímavou barevnou stěnu. Vždyť pro živý plot se hodí tolik různých dřevin.
Pokud tedy na zahradě o malých rozměrech přeci jen vysázíte túje (Zerav západní / Thuja occidentalis), chybu tím zcela neuděláte, pokud je kvůli barevnosti a proměnlivosti nakombinujte s dalšími druhy. Volbu tújí, této stálezelené dřeviny, opodstatňuje její rychlý růst i nízká cena.
Manuál k perfektnímu plotu
Založit dobrý živý plot je akce plná nástrah, vylámat zuby si na ní ale nemusíte, když se budete rozhodovat pěkně popořadě.
Předně, ten zdánlivě složitý výběr keřů předurčuje šířka pomyslného pruhu po obvodu parcely, který jste ochotni obětovat zeleni. Je jasné, že na dvoumetrovém pruhu kolem domu vám nezbude než šetřit prostor dřevinami, které snesou střih do metr široké živé stěny.
Břečťan jako živý plot
Kromě túje si to nechá líbit i habr nebo ptačí zob. Smiřte se ale s tím, že stříháním se ochudíte o případné květy vysazených keřů, takže o barevnosti ani proměnlivosti nemůže být řeč, ať už pro zeď zvolíte cokoli. Zase vám ale zbude víc prostoru na zahradě. Můžete kolem plotu vysázet jen břečťan, ten zabere opravdu jen úzký pruh pozemku. Je stálezelený a existují různé barevné (panašované) varianty.
Pokud živému plotu můžete věnovat širší prostor, je to skvělé. Výhoda dva až tři metry širokého plotu je zas v tom, že je na něj pěkný pohled. Skoro ho nestříháte a on parádně mění barvu, může kvést i nést plody. Zvažte hlohyni – tento bodlinatý, stále zelený keř je na dotyk horší než žiletkový drát, přitom pěkně kvete a ještě se obaluje „prémiovými“ červenými koulemi. Podobně ozdobené zůstávají až do zimy i brsleny.
Zavolejte profesionála
Pokud jste podobu zahrady nesvěřili architektovi, přizvěte k plotu po prvotní rozvaze alespoň zahradníka. Ten se o své znalosti přírodních poměrů typu, že na stinné severní straně poroste nejlépe rododendron, zatímco zlatice (zlatý déšť) se šeříky vyžadují slunnější místa, podělí přímo podle reálií vaší parcely. V tom ho ani google nenahradí. Znát je přitom třeba i další nároky a parametry rostlin. Kdo to podcení, na plot nevyzraje. „Kromě vysazování druhů, které na daném místě neprosperují, mají laici sklon sázet je příliš blízko nebo daleko od plotu a také je rozsazují příliš daleko od sebe, takže v plot srostou až po mnoha letech,“ naznačuje důsledky chyb zahradní architektka Lenka Vyhnálková.