2. února 2023 17:17
redakce Prima LivingZámek v Lánech je letním sídlem našich prezidentů. Oblíbili si ho Masaryk i Zeman
Barokní zámek Lány je přechodným a letním sídlem našich prezidentů od roku 1921. Někteří se mu vyhýbali, jiní v něm trávili většinu času. Nejvíc si ho oblíbili Masaryk a Zeman. Pojďme se podívat na jeho historii.
Lány patřily mocným šlechtickým rodům
Zámek v Lánech na Kladensku není nijak veliký ani honosný, ale má dlouholetou historii a jeho majiteli byly nejvýznamnější šlechtické rodiny v Čechách. První zmínka o lánském zámku pochází z konce 14. století, kdy vznikl jako skromná tvrz. Panství postupně vlastnili Martinicové a Schwarzenbergové a jeden čas patřil zámek Rudolfu II.
Zámek Lány: Modrá jídelnla Zdroj: profimedia/ČTK
Změny se začaly dít až v době, kdy panství patřilo Valdštejnům. Ti ho pořídili společně s třemi městy a více než padesáti vesnicemi v okolí za tři čtvrtě milionu zlatých, což byla na druhou polovinu 17. století nevídaná suma. V roce 1723 se dědička Valdštejnů provdala za knížete z rodu Fürstenberků, čímž panství přešlo pod rod původem z jihozápadu Německa. Lány Füstenberkům patřily až do roku 1921, kdy se proměnily na prezidentské sídlo.
Podívejte se, jak bydlel prezident Masaryk:
Proč právě Lány?
28. října 1918 jsme císaře vyměnili za prezidenty, jenže i představitel republiky sídlil na Hradě a chtěl reprezentativní letní sídlo. Nový stát měl na výběr z několika nemovitostí, které by se pro tento účel hodily. Vesměs se jednalo o zkonfiskovaný majetek Habsburků. Nakonec se ale letním sídlem staly Lány. Předurčilo je k tomu několik skutečností: reprezentativnost a současně účelná jednoduchost vnitřního zařízení, velkorysý pozemek, kde byl i skleník na pěstování teplomilných rostlin, blízkost Prahy, železniční i silniční spojení s metropolí, krásné prostředí křivoklátských lesů a těsné sousedství proslulé Lánské obory, která odjakživa sloužila k myslivosti nejvyšším kruhům.
S odkupem Lán úzce souvisela i pozemková reforma, kdy Československo za náhradu zestátňovalo pozemky a následně je přerozdělovalo menším vlastníkům. Fürstenberkové jako velcí držitelé půdy byli pozemkovou reformou ohroženi. Prodej Lán se tak ukázal jako vhodné řešení, jak ztráty alespoň trochu vyrovnat.
V červenci 1921 vykoupil stát od Fürstenberků zámek Lány, dvůr Lány, poplužní dvůr Ploskov a lesní revíry Lány, Ploskov a Běleč za celkovou sumu 24 870 000 korun československých. Rozhodnutím Národního shromáždění ČSR byl lánský zámek prohlášen za přechodné a letní sídlo prezidentů naší republiky. A tomuto účelu slouží dodnes.
Zámek v Lánech na Kladensku není nijak veliký ani honosný, ale má dlouholetou historii a jeho majiteli byly nejvýznamnější šlechtické rodiny v Čechách. Zdroj: profimedia/ČTK
Zámek v Lánech na Kladensku není nijak veliký ani honosný, ale má dlouholetou historii a jeho majiteli byly nejvýznamnější šlechtické rodiny v Čechách. Zdroj: profimedia/ČTK
Lány jako prezidentské sídlo
Zámek ještě před celkovým převodem na stát začal procházet stavebními změnami, které měly stavbu přizpůsobit potřebám prezidenta. Vznikly tu reprezentační prostory (mj. Dveřník, Žlutý audienční salon, Modrá jídelna) a také velkoryse pojatá pracovna prezidenta se čtyřmi místnostmi sloužícími různým účelům od audiencí po studium. Byl tu také pokoj pro prezidentský pár a nespočet pokojů pro hosty.
Na přestavbě pracoval dvorní architekt T. G. Masaryka Jože Plečnik, který stojí i za úpravami Pražského hradu a je autorem slavného kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Jeho nejviditelnějším dílem v Lánech je fontána s pěti sloupy, na nichž jsou lví hlavy, z jejichž tlam prýští voda. Pětka není náhodně zvolené číslo, odkazuje na tehdejších pět součástí republiky: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Lány miloval T. G. Masaryk
Nejvýrazněji je s lánským zámkem spjata osobnost prvního československého prezidenta Tomáš Garrigua Masaryka. Sídlil tu od 11. srpna 1921 až do své smrti dne 14. září 1937. TGM si zámek oblíbil natolik, že zde žil i po své rezignaci v roce 1935. Celkově tu strávil sedmnáct let.
Po jeho smrti ale Lány začaly upadat v zapomnění. Beneš je téměř nevyužíval a stopu tu zanechal až protektorátní prezident Emil Hácha. První komunistický prezident Klement Gottwald tu moc času netrávil. Lány přesto zůstaly v majetku státu a po sametové revoluci se opět začaly využívat, nejvíce si Lány zamiloval Miloš Zeman, který se sem de facto přestěhoval.
Oblíbí si Lány i Petr Pavel?
Nově zvolený prezident Petr Pavel se nechal slyšet, že i když jsou pro něj na Hradě nachystány hned tři byty, rád by nadále žil se svou rodinou ve svém domě v Černoučku. „Myslím, že prezident je první mezi rovnými. Není nikde dáno, že by musel bydlet na Hradě nebo někde na zámku,“ uvedl Petr Pavel pro CNN Prima NEWS.
Zdroje: autorský text Matouš Hartman, obec-lany.cz, cs.wikipedia.org