reklama

Mrkev a brambory na balkoně? Přehled zeleniny, kterou můžete vypěstovat na svém balkoně

Chutná zelenina na balkoně  Foto: Chutná zelenina na balkoně Foto: Thinkstock

Vyzkoušejte, jak super je to pocit, když vyjdete z uzavřeného bytu rovnou na zahrádku a navíc doplníte jídelníček něčím z vlastních zdrojů. Zkuste pěstovat zeleninu na balkoně.

Lidem žijícím v rušných městech chybí kontakt s živou přírodou. Stále častěji se proto věnují včelaření na střechách domů nebo pěstování zeleniny ve dvorních traktech či dokonce na balkonech. Ano, i na nich to jde, nemějte ale přehnaná očekávání, protože zelenina při růstu prostor prostě potřebuje. Při plánování balkonové zeleninové zahrádky vycházejte z možností, které máte, a zaměřte se na druhy, které budou vašim podmínkám co nejlépe odpovídat. Pro inspiraci přinášíme několik tipů a základních pravidel.

Zahradníkem bez zahrady

Malou zeleninovou zahrádku si můžete založit i na úplně malém balkoně, lodžii či na terase, někteří odvážlivci to dokonce zkoušejí na okenním parapetu. Neobejdete se bez vhodných nádob, klíčová je častá zálivka a také odpovídající přihnojování. V nádobách totiž půda vysychá rychleji než na záhoně, v omezeném prostoru bez žížal a jiných organismů je potíž i s živinami. Pokud jde o nádoby, nemusíte se nutně omezovat jen na květináče. Dobře poslouží samozřejmě i truhlíky, ale také dřevěné bedýnky, staré kastroly nebo velké pytle, ty jsou výborné pro pěstování rajčat nebo brambor. Důležité je, aby z nádob, ve kterých se rozhodnete zeleninu pěstovat, mohla otvory v jejich spodní části odtékat přebytečná voda. Minimální hloubka nádoby na pěstování zeleniny je 15 centimetrů – tolik by mělo stačit v tomto ohledu nejméně náročným ředkvičkám nebo salátu. Zalévejte odstátou vodou každý den, nejlepší je to ráno nebo večer. Pokud pravidelně odjíždíte na víkendy nebo na služební cesty, pořiďte si raději květináče se samozavlažováním, ušetříte si zklamání z uschlé úrody. Jednou za čtrnáct dní doplňte živiny – pro balkonovou zeleninu je nejvhodnější tekuté organické hnojivo.

Další pěstitelské tipy najdete v naší Encyklopedii.Vitamíny z balkonu

Při volbě plodin pro vaši malou balkonovou zahrádku vycházejte z prostorových možností a řiďte se i množstvím slunečního světla, které můžete rostlinám dopřát. Zeleninu jako například hrášek nebo už zmiňované ředkvičky a salát vysazujte postupně s odstupem zhruba dvou týdnů, déle si tak budete užívat čerstvé úrody. Podívejte se, co například si můžete na balkoně vypěstovat:

Fazole

Aidagold – středně raná odrůda, asi 30 až 40 cm vysoká, bez vlákna, na průřezu oválná. Velice oblíbená odrůda mezi malopěstiteli. Určena pro přímý konzum, konzervování i pro mražení Foto: Aidagold – středně raná odrůda, asi 30 až 40 cm vysoká, bez vlákna, na průřezu oválná. Velice oblíbená odrůda mezi malopěstiteli. Určena pro přímý konzum, konzervování i pro mraženíFoto: Sema

Dobře jim bude na světlém místě, ale ne na přímém poledním slunci. Je to popínavá rostlina, takže květináč (s průměrem alespoň 50 cm) postavte ke zdi a fazolím připravte oporu, kolem které se budou obtáčet. Stejně jako u dalších druhů zeleniny nedopusťte, aby rostlinky uschly.

Hrášek

Hrách setý/Pisum sativum - detail Foto: Hrách setý/Pisum sativum - detailFoto: Jindřich Votýpka

O hrášku platí prakticky to samé co o fazolích, pro jejich pěstování vám ale postačí menší nádoby. Až hrášek sklidíte, nezapomeňte vysadit druhou várku.

Mrkev

Mrkev/Daucus carota - detail Foto: Mrkev/Daucus carota - detailFoto: Jindřich Votýpka

Pro balkonové pěstování volte spíše menší odrůdy mrkve. Rostlině můžete dopřát i plné slunce, ale postarejte se o to, aby její kořen byl vždy důkladně zakrytý vlhkou zeminou. Květináč pro pěstování mrkve nemusí být moc široký, ale měl by být alespoň 30 centimetrů hluboký.

Špenát

Špenát si získá hlavně nedočkavce, když se mu povede dobře, můžete už 40 dní po výsadbě sklízet. Brzy na jaře mu dopřejte slunce, v horkých dnech ho přesuňte do polostínu. Špenát patří k rostlinám, které nepotřebují příliš široké ani hluboké nádoby a mělo by se mu dařit i na balkonech nesměřujících na jih.

Špenát (Primární fotografie) Foto: Špenát (Primární fotografie)Foto: All

Ředkvičky

Příbuznými ředkviček jsou například brokolice, květák či křen. Zde odrůda Prima Foto: Příbuznými ředkviček jsou například brokolice, květák či křen. Zde odrůda PrimaFoto: SEMO

Tato zelenina je vhodná pro pěstitele začátečníky. Ředkvičky milují slunce a vlhkou, ale ne přemokřenou půdu. Do jejich pěstování se pusťte hned zjara, v letních měsících už nechutnají dobře. Ředkvičky vysévejte postupně, jen tak prodloužíte jejich sklizeň.

Rajčata

Rajčata mají červenou barvu díky lykopenu, což je barvivo, které je zároveň silným antioxidantem Foto: Rajčata mají červenou barvu díky lykopenu, což je barvivo, které je zároveň silným antioxidantemFoto: Thinkstockphotos

Pro pěstování rajčat zvolte nádobu alespoň 50 centimetrů hlubokou, ale na balkonech se osvědčují také velké plastové nebo jutové pytle. U rajčat platí, že čím víc mají slunce, tím lépe, takže jim dopřejte alespoň 6 hodin denně na přímém slunci. Pokud bojujete s místem, vyzkoušejte spíše nějakou zakrslou odrůdu. Nezapomeňte na oporu a průběžné odlamování nových výhonků.

Brambory

Brambory se pěstují v mnoha odrůdách Foto: Brambory se pěstují v mnoha odrůdáchFoto: Thinkstock

Jsou nenáročné na podmínky, ale chtějí poměrně hodně místa – můžete je vyzkoušet pěstovat v plastových pytlích nebo například ve vyřazené dětské vaničce. Počítejte také s tím, že je budete muset postupně zasypávat zeminou. Vyberte pro ně místo na plném slunci až v polostínu, pozor na přeschnutí nebo přemokření půdy.

(bras)

Mohlo by vás zajímat:

Článek

Článek

Článek

reklama