reklama

Lucie noci upije a podle tradice nesmíte doma uklízet

13. prosince 2019
Dnes má svátek Lucie, tak neperte prádlo, neuklízejte a buďte hodní. Připomeňme si, jaké lidové tradice se pojí s tímhle starým křesťanským svátkem. Je jich hodně a na mnohé jsme možná už dávno zapomněli! Svatá Lucie, noci upije a dne nepřidá - tohle lidové moudro zná snad každý, málokdo však ví, jak to s ním vlastně je a my vám to prozradíme.
reklama

Vyhýbejte se domácím pracím

Svátek svaté Lucie (13. prosince) patří především ženám a dívkám, které by se v tento den měly vyhýbat domácím pracím. V minulosti se zakazovalo drát peří, tkát, prát a příst. Ženě, která by pravidla porušila, by Lucka naplnila místnost nebo alespoň velký koš prázdnými vřeteny a ona by je musela všechny obratem napříst. Některé hospodyňky na Valašsku tak pro jistotu schovávaly své kolovrátky na půdu. Někdy se za Lucky převlékaly ženy ze vsi a chodily kontrolovat své sousedky, zda skutečně odpočívají. Pokud je přistihly při práci, provedly jim pěknou zlomyslnost – rozfoukaly nadrané peří po světnici, nebo vymotaly napředené nitě.

Může Lucie za předvánoční úklid?

Je to trošku paradox, protože Lucie je údajně i autorkou tradice předvánočního úklidu. Svatá Lucie, tajemná bílá postava, kontrolovala pořádnost hospodyněk, a pokud domácnosti nezářily čistotou, přišly tvrdé sankce.

Proč Lucie noci upije?

Svatá Lucie, noci upije a dne nepřidá. Toto lidové moudro zná snad každý, málokdo však ví, jak to s ním vlastně je. Rčení pochází ze středověku, z dob, kdy lidé používali juliánský kalendář a zimní slunovrat připadal na 13. prosince. V 16. století se začal používat přesnější gregoriánský kalendář a slunovrat se o několik dní posunul. Přesto je na rčení mnoho pravdy, což můžeme pozorovat na východech slunce. Do svátku svaté Lucie vychází slunce čím dál později a večer zapadá dříve než předchozí den – noci se prodlužují. Ale poté začíná slunce zapadat později, takže je odpoledne déle vidět. Přitom však až do slunovratu je východ slunce čím dál později, takže noci se nezkracují.

Budiž světlo

Že Lucie slaví svátek právě v tomto období, není žádná náhoda, jak by se mohlo zdát. Jméno Lucie i jeho varianty Lucia nebo Luciana mají původ v latinském slově lux, což znamená světlo. Jméno Lucie se tak překládá jako světlá nebo zářící. Každá Lucie má v sobě onu jiskru, která jí dodává lesk. Osobním číslem je 7, vhodnou barvou je červená a je to jméno vhodné pro jakékoliv znamení. Jméno je plné podpůrné energie, síly a chuti do boje o lepší svět, ale i o vlastní úspěch.

Lucie trestala děti

Svátek svaté Lucie patřil k pěkným adventním zvykům, jehož oslavy už ale pomalu vymizely. Podle nejstarší dochované zprávy o obchůzkách Lucek v díle Jana Jakuba Ryby z roku 1804 Lucky "trestaly" děti. Lucka byla bíle zahalená a s maskovanou tváří, ztělesňovala strach a hrůzu. Navštěvovala jednotlivá stavení a strašila děti, že jim rozpáře břicho nožem, když se o adventu nebudou postit. Jinde chodilo Lucek více a dětem, které byly hodné, daly malý dárek, zatímco ty zlobivé vyšlehaly metlou. V jiných místech naší země zase byla Lucka stará, hrbatá žena, které obličej zakrývala maska. Ta zlobivé děti tloukla vařečkou.

Lucie není ale jen zlá

Lucie je také symbolem čistoty, zároveň však patronkou velkého množství profesí a řemesel, například kajících se nevěstek, sedláků, sklářů, sedlářů, krejčích, švadlen, tkalců, nožiřů, kočích, písařů, notářů. V Anglii je patronkou advokátů, podomních obchodníků, spisovatelů a služek. Lidé se k ní modlili proti očním nemocem, bolestem v krku, infekcích, krvácením a úplavici. Je ale také ochráncem před čarodějnicemi. Například na Moravě se před zlými kouzly chránili tak, že od 13. prosince až do Štědrého dne odhodili každý den jedno poleno. Tímto dřevem pak zatopili na Boží hod. Věřilo se také, že když dá hospodyně každý den stranou kousek těsta s kořením, nebudou nad nimi mít čarodějnice moc. Také když si hospodář tento den vyrobil stoličku a v místě suku udělal otvor, mohl jím o mši na Boží hod rozeznat v kostele čarodějnici.

Co kraj, to jiná tradice

Tam, kde s Luckou chodí průvod masek, bývá veselo. V domech provádějí nezbednosti a hráli divadelní hry o Lucii. V jižních Čechách byla tradice šesti Lucek – pět žen bylo v bílém a jedna v kněžském rouše. Každá nesla něco jiného – jedna miminko, druhá hadr a "rejžák", třetí metlu, čtvrtá košík s cukrovinkami, pátá malířskou štětku. Po vstupu do obydlí obřadně pozdravily, první s dítětem usedla na stoličku a houpala jej, druhá předváděla mytí podlahy, třetí metlou popoháněla děti, aby se modlily, čtvrtá obdarovala děti, pátá předváděla malování a kněží vykropila obydlí za neustálého modlení. Někdy Lucky přepadaly muže přímo v hospodě u piva a to je pak natírali hořčicí, kolomazí, zasypávaly je moukou a šťouchaly je vařečkami. Prý proto, že jsou líní a nepomohou doma s úklidem před svátky.

Lucie Kořistková

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama