Jaké tradice se pojí se svátkem svaté Barbory: Chození Barborek a řezání barborek

Svátek svaté Barbory, která byla podle legendy mučena a sťata vlastním otcem, je spojen s řadou lidových zvyků. Nejznámější je řezání barborek, většinou třešňových větviček, které mají kouzelnou moc a naši předci jim přisuzovali věštecké schopnosti. Není to ale obyčej jediný. Ještě v minulém století v podvečer 3. prosince chodívaly bíle oblečené Barborky, které hodným dětem rozdávaly cukroví a ty zlobivé vyšlehaly metlou.

Svátek svaté Barbory byl prvním velkým lidovým svátkem v období adventu. „Ve středověku se pravděpodobně slavil rozpustilými maškarními průvody, které se po třicetileté válce změnily v poutě a procesí. Součástí oslav byly divadelní hry o životě a umučení svaté Barbory. Nejstarší verze se dochovaly z baroka, kdy je pod patronací jezuitů hráli žáci jejich kolejí,“ uvádí Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. Dnes už jen málokdo ví, že svátek svaté Barbory není spjat pouze s tradicí řezání třešňových větviček.

Jak Barborky vypadaly

V předvečer svátku svaté Barbory ještě začátkem 20. století běžně chodívaly na venkově Barborky, ženy a dívky celé zahalené do bílých plachet s rouškou či závojem přes obličej. Někde měly místo roušek tvář poprášenou moukou nebo dopředu přes obličej sčesané vlasy. V jedné ruce nosily košík s ovocem, ořechy a sladkostmi (obvykle perníčky ve tvaru srdce, kterým se říkalo barborky), ve druhé ruce metlu, proutek nebo vařečku. Většinou se mezi staveními pohybovaly v menší skupince, někde chodila jen jedna.

Podle pověsti Barborky na zem z nebe spouštěl svatý Petr po zlatém provaze. Lidé věřili, že když přijdou do domu, ochrání to rodinu před neštěstím a hlavně náhlou smrtí.

MOHLO BY VAS ZAJÍMAT: Kdy a proč chodí Mikuláš s čertem a andělem? Tradice mikulášské nadílky není jen českou specialitou

Co dělaly Barborky

Přišly k domu, zaklepaly na okno a pak tiše vstoupily. K dětem se chovaly laskavě, i když vypadaly na pohled dost strašidelně. Barborky rozdaly hodným dětem sladké dárky a zlobivé vyšlehaly, v jiných krajích nadělily ovoce a cukroví všem dětem bez rozdílu.

Někde Barborky zazpívaly píseň o svaté Barboře a po dětech chtěly, aby se pomodlily se slovy „modli se, modli se“, z čehož časem vzniklo zkomolené a pro Barborky typické huhlání „mulisi, mulisi“. Tohle mumlání si pak přivlastnili čerti, doprovázející Mikuláše.

Barborky dnes

Dnes se už většinou tradice obchůzek Barborek neudržuje, převálcoval je svatý Mikuláš, který chodí se svou družinou o dva dny později. Ale v některých rodinách se zachoval zvyk pověsit 3. prosince za okno punčochu nebo položit na parapet talířek, kde ráno děti najdou malou sladkou nadílku.

Barborky Zdroj: iStock

Nezapomeňte si uříznout barborku

Oblíbeným věštěním, dnes už spíš jen zvykem a dekorací, jsou v celé střední Evropě barborky, obvykle třešňové větvičky uříznuté v den sv. Barbory za svítání. Dnes se už pro barborky nechodí za úsvitu a ani se nemusí jednat pouze o třešně. Vázu si 4. prosince můžete naplnit větvičkami téměř jakéhokoliv ovocného či okrasného stromu nebo keře, který hezky kvete.

Co znamená, když vykvete barborka

Když si ji neprovdaná žena utrhne a správně se ni stará, rozkvete jí přesně na Štědrý den – a to je znamení, že se do roka a do dne vdá. Někde větvičkám dávala děvčata jména chlapců a ten, jehož ratolest vykvetla jako první, se měl stát ženichem. Svobodné dívky často ale své barborky ukrývaly, protože se říkalo, že ta, které větvičky nerozkvetou nebo uvadnou, už není panna.

Podle barborek věštili také hospodáři. Podle toho, kolikátý den po sv. Barboře se na větvičce objevily květy, určoval se nejúrodnější či nejšťastnější měsíc v roce.

Rozkvetlá větvička má především přinést do domu štěstí.

Kdo byla svatá Barbora

Svatá Barbora žila ve 3. století v Nikomédii (dnes území Turecka). Byla dcerou bohatého kupce Dioskura, zapřisáhlého odpůrce křesťanství. Barbora se ale zaslíbila Bohu, byla tajně pokřtěna a odmítla se provdat za ženicha, kterého jí vybral. Otec ji ze vzteku nechal krutě mučit a nakonec jí sám sťal mečem hlavu. V tu chvíli ho blesk z nebe za trest zabil. Barbora byla později prohlášena za svatou. Sv. Barbora je patronkou horníků, dělostřelců a pyrotechniků, matematiků, různých stavebních profesí a také mladých dívek. Svaté Barboře je zasvěceno mnoho kostelů. V Česku je nejznámější kutnohorský chrám svaté Barbory.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová), cs.wikipedia.org, cesketradice.cz