V Evropě, kde společnost mnohdy staví církve na stejnou úroveň se zájmovými kroužky, se bohužel s žitým náboženstvím nejsilněji setkáváme v okamžiku, kdy dva fanatičtí šílenci vystřílejí redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo v Paříži. Náboženský život má naštěstí zcela jiné podoby a jeho zhmotněním je mimo jiné architektura.
Náboženskou architekturu po staletí utváří tradice, ale časy se mění a kostely po pseudogotické vlně přelomu 19. a 20. století už dobrých sto let neurčuje věž a vitráže v oknech. Časopis Faith and Form, zabývající se vztahem mezi náboženstvím, uměním a architekturou, ocenil loni desítku projektů v soutěži 2014 International Awards for Religious & Architecture. Porota vybrala stavby, které podle nich proměňují zažité normy, jak by měla vypadat mešita, ekumenická modlitebna či klášter.
Porota tak ocenila skutečnost, že vítězné stavby měly odvahu a ochotu odlišit se od architektonické tradice náboženství, kterému slouží. „Jsou ochotní prozkoumat další cesty ve své tradici, nově je definovat a možná tak založit tradici novou,“ řekl časopisu jeden z porotců. Katolická kaple odhodila zvonici a místo toho přijala cihlovou fasádu inspirovanou obytnými domy. Mešita v Saúdské Arábii si zachovala svou citadelu, ta je však oddělená od skleněné stěny odrážející se v reflexním bazénu. Modlitební prostor v Thajsku připomíná chýši díky doškové střeše a hliněným zdem. Kanadský klášter by směle mohl soutěžit s moderními obytnými domy. Podívejte se na dvanáctku oceněných sakrálních staveb.
(mar)
Mohlo by vás zajímat:
