Bydlení

24. července 2019 10:00

Matouš Hartman

Bike Kitchen: Praha má první komunitní dílnu, kde se lidé naučí opravit kolo

Potkávají se tu začátečníci se zkušenými mechaniky. Na pražské Štvanici se otevřela Bike Kitchen, kde se cyklisté mohou naučit opravovat a udržovat svá kola. Zajímavý prostor ale neslouží jenom jako dílna, je to místo, kde si nadšenci do městské cyklistiky společně připravují jídlo nebo pořádají kulturní akce.

Do dvou malých místností pod hudebním klubem Fuchs2 praží slunce a je tu pořádné vedro. Dřív prostor sloužil jako příbytek potulným kočkám. Hromadil se tu nepořádek a chyběla podlaha. „Museli jsme vsadit i okna, ta tu taky nebyla,“ vzpomíná Pavla na rušné jaro, kdy sostatními připravovala Bike Kitchen, která se otevřela koncem června. Oprýskané stěny zůstaly, ale zabydlely se. Vimprovizovaném patře se skladují kola a součástky, na stěně visí zarámovaný seznam pravidel, která členové komunity dodržují. Jsou tu i křesla a gauč, vkuchyni stojí lednice plná limonád a piva.

Jak Bike Kitchen funguje?

Bike Kitchen se od běžných opraven kol (bike shopů) liší tím, že si tu mechanici za opravy nic neúčtují. Bike Kitchen funguje jako společná dílna, kde se nováčci učí od zkušených a vytvářejí komunitu. Podle Honzy, hlavního mechanika, je cílem soběstačnost. Když dřív na ulici viděl cyklisty, kteří měli v nepořádku kola, zastavoval je, aby jim poradil, jak se mají o dopravní prostředek starat. Pak zjistil, že lidé musí přijít sami a mít zájem se naučit kolo udržovat a zvládnout základní opravy. Zatímco v bike shopu mechanici kolo opraví a předají klientovi, v Bike Kitchen se sami cyklisté musejí zapojit do práce.

Většinou se tu tak nedělají náročné opravy. Od toho tu je Bike Jesus, bike shop, který sídlí ve vedlejším vchodě. Dílny fungují ve vzájemné symbióze. Pokud mechanici v Bike Kitchen vidí, že kolo potřebuje větší opravu, pošlou cyklistu do Bike Jesus, a pokud někdo přijde do Bike Jesus s menší opravou, kterou by zvládl s trochou pomoci sám, pošlou ho tamní mechanici do Bike Kitchen.

Na dveřích Bike Kitchen nevisí žádný ceník, dílna funguje jenom díky dobrovolným příspěvkům a každá koruna je vítaná, aby se pokryly výdaje, mohlo se připravovat jídlo a lednice plnit pitím. „Bike Kitchen znamená i propojení cyklistiky a kuchyně,“ vysvětluje Pavla, která zrovna maže veganskou pomazánku na krajíce chleba. Veganství není podmínkou, vněkterých Bike Kitchen vaří zpotravin, které by supermarkety vyhodily, jinde připravují pokrmy zmasa. „Veganství má tu výhodu, že je vhodné pro všechny, mohou tu jíst i lidé salergií na laktózu,“ vysvětluje Pavla, která je už pár let sama vegankou a na otvíračku Bike Kitchen připravila nakládané tofu. Namazané chleby Pavla položí na stůl v jedné z místností a kdo chce, může si vzít. Vedle je sklenička, kam cyklisté dávají svoje příspěvky za občerstvení.

Podívejte se na fotoreportáž z Bike Kitchen:

Bike Kitchen a městská cyklistika

Základem pražské Bike Kitchen je rovnost. Jednou za dva týdny se konají pléna, kterým sice předsedá někdo zkomunity, ale Pavla o příznivcích Bike Kitchen mluví jako o nehierarchizované společnosti. Každý hlas tu má stejnou váhu a neexistuje jasně dané vedení a nikdo tu nevykonává jasně danou funkci. Do Bike Kitchen může přijít kdokoli a zapojit se do dění. Už na otvíračku dorazily tři stovky lidí a naploše před budovou je vidět, že Bike Kitchen slouží i jako místo setkávání pro ty, kteří na kole nepřijeli. „Bike Kitchen propaguje kulturu městské cyklistiky,” myslí si Mikuláš, který na kole po Praze jezdí už přes deset let a ve výše zmíněném Bike Jesus pracuje jako mechanik.

Z výzkumu pro Technickou správu komunikací, který se naposledy dělal v roce 2017, vyplývá, že po Praze jezdí kolem tří set tisíc lidí. Neustále klesá počet Pražanů necyklistů a stoupá množství těch, kteří by na kole do ulic vyrazili. Bike Kitchen tak přichází ve vhodnou dobu. Podle MIkuláše Praha ještě není dostatečně vybavená a Bike Kitchen může napomoct rozvoji městské cyklistiky v hlavním městě. „Cyklostezky občas končí na křižovatce a dál nepokračují. Přibývají sice pruhy pro cyklisty, ale to nestačí. Na druhou stranu tady nikdy nebude tolik cyklistů jako třeba v Holandsku,” vysvětluje Mikuláš. „Kvůli terénu, je tu moc kopců,” dodává.

Kde se vzaly Bike Kitchen

První Bike Kitchen se objevily na západním pobřeží USA, odkud se rozšířily do zbytku Ameriky a přeskočily i dál do Kanady. Časem vzniklo celosvětové hnutí. Bike Kitchen mají různá jména, občas se jedná o překlady anglického termínu do jiných jazyků, někdy zakladatelé vymyslí úplně nové názvy. Liší se i to, jak jednotlivé organizace fungují. Spíše než pravidla je spojují ideje. Bike Kitchen nevytváří zisk, nikoho nezaměstnávají, stojí na dobrovolnické práci, recyklují staré součástky a použitá kola. Někde se platí jednorázový poplatek nebo paušál za použití dílny, jinde Bike Kitchen fungují na základě dobrovolných příspěvků jako ta pražská. VČesku máme aktuálně tři organizace. Bike Kitchen Brno, Praha a pardubická komunita Město na kole.

Další články, které by vás mohly zajímat:


Přečtěte si také