Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
Reklama
Reklama

Invalidovna v Praze: Barokní památka se dočká záchrany. Podívejte se, jak vypadá dnes

Po staletí v ní bydleli vysloužilí vojáci, dnes Invalidovna v pražském Karlíně chátrá. Za rekonstruovanou fasádou se skrývají chodby s oprýskanou omítkou a necitlivé přestavby z dvacátého století. Invalidovna by ale měla dostat druhou šanci. Už je připravený projekt na její obnovu a využití. Do října sem bude vnášet život Iniciativa pro Invalidovnu, která tu plánuje kulturní program.
Vydáno: 02.06.2019
Invalidovna v Praze
Invalidovna v Praze Autor: FTV Prima/Lukáš Grossl
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Cenná barokní památka od architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, autora mnoha sakrálních i světských staveb po celém Česku, měla skončit v rukou soukromého investora. Nakonec se ale podařilo vytvořit projekt, který má stavbu proměnit v kulturní i společenské středisko. V současnosti se provádějí průzkumy, které připraví půdu pro budoucí rekonstrukci. Invalidovna už nebude sloužit veteránům, ale své místo v životě Pražanů neztratí.

V Invalidovně se ale už pracuje, připravuje se průzkum, podle kterého bude postupovat revitalizace barokní památky
V Invalidovně se ale už pracuje, připravuje se průzkum, podle kterého bude postupovat revitalizace barokní památky
FTV Prima/Lukáš Grossl

Velkolepý projekt

„To, co tu dnes vidíme, je jen devítinou původního projektu,“ říká Nisan Jazairi z Iniciativy pro Invalidovnu a ukazuje plány, podle kterých měl mít objekt 10 nádvoří a v centrální části i barokní chrám. Invalidovna byla projektována jako soběstačný celek. Počítalo se dokonce s pivovarem. Ten zde nakonec nevznikl, ale fungovala tu jatka, byly tu trafika i škola pro děti válečných vysloužilců nebo kartáčnická dílna, ve které pracovali slepí veteráni.

Původní plán počítal i s chrámem uprostřed objektu. Prst ukazuje, která část se nakonec postavila...jen jedna devítina
Původní plán počítal i s chrámem uprostřed objektu. Prst ukazuje, která část se nakonec postavila...jen jedna devítina
FTV Prima/Lukáš Grossl

Invalidovna se stavěla mezi lety 1731 a 1737 z prostředků nadace hraběte Petra Strozziho, který padl roku 1664 v bitvě s Turky. Trvalo ale poměrně dlouho, než se plán realizoval. Mezitím v letech 1670 až 1676 vyrostla monumentální Invalidovna v Paříži.

Invalidovna v Paříži
Invalidovna v Paříži
istock.com

Tehdejší evropské monarchie chtěly napodobit, nebo dokonce překonat velkolepost Francie, jak upozorňuje Jazairi. To vysvětluje, proč Dientzenhofer narýsoval plány pro stavbu, která měla být ještě větší než pařížská Invalidovna. Nadace Petra Strozziho ovšem nedisponovala dostatkem financí a postavila se tak pouhá devítina velkorysého projektu barokního architekta.

Veteráni Invalidovnu obývali až do třicátých let dvacátého století, kdy byli přestěhováni do nové stavby v Hořicích (dnes je z ní domov důchodců). Budovu využívaly Vojenský historický a ústřední archiv, nakonec přešla pod Národní památkový ústav. Cennou stavbu v roce 2002 zaplavila povodeň, zlikvidovala část archiválií a poškodila omítky. Dodnes je na zdech patrné, do jaké výšky voda sahala.

Podívejte se na fotoreportáž z Invalidovny:

Bydlení pro veterány

Doživotní vojenská služba se v Habsburské monarchii zrušila až v devatenáctém století, do té doby měl stát povinnost se o veterány postarat. Nebyli propuštění, byli stále vojáky, byť neschopnými boje. Z toho důvodu tu panoval vojenský režim s budíčky, večerkami i rozdělením prací, které museli vojáci vykonávat.

Dientzenhofer navrhl ubytovací jednotky, ve kterých nejprve bydlelo 37 mužů. Postupně počet nájemníků klesal až na 32. Místnosti jsou mezonetové. Zatímco v přízemní části spali vojáci po amputacích, v patře na galerii žili ti, kteří byli schopní vyjít schody. Přes galerii se šlo do důstojnické ložnice. Každou ubytovací jednotku měl na starost jeden důstojník. I v tom pokračoval vojenský režim veteránů. Mezi jednotkami byly přízemní místnosti, které se využívaly jako přípravny jídla a sklady. Takovou místnost sdílely vždy dvě jednotky.

Tohle je jedna z obytných jednotek pro invalidy s již zazděnými galeriemi... jasně je vidět, kam sahala voda při povodních 2002
Tohle je jedna z obytných jednotek pro invalidy s již zazděnými galeriemi... jasně je vidět, kam sahala voda při povodních 2002
FTV Prima/Lukáš Grossl

Rodiny v Invalidovně

Nejprve tu bydleli vojáci sami, až později se sem směly nastěhovat celé rodiny, ale jen v dobách míru. Během válek bylo v Invalidovně pořád plno a ti, kteří už nepotřebovali akutní pomoc, byli vystěhováváni do vesnic, odkud pocházeli, a dostávali důchod. Nebylo standardem, že by vojáci bydleli se svými příbuznými.

Ovšem případné bydlení s rodinami výrazně ovlivnilo podobu jednotek. Galerie se zazdívaly, aby vznikly samostatné byty pro vojáky a jejich manželky a děti. Do dnešních dob se tak zachovalo jen málo pokojů v původní podobě s otevřenými galeriemi.

Za fasádou se skrývají neopravené interiéry s necitlivými stavebními zásahy
Za fasádou se skrývají neopravené interiéry s necitlivými stavebními zásahy
FTV Prima/Lukáš Grossl

Změny v interiérech

Interiéry procházely i dalšími úpravami. Barokní velkorysé prostory byly chladné, přestavby tak měly omezit úniky tepla. V pokojích vznikly předsíně a původně otevřená schodiště na galerie se schovala za zdmi.

Největší změny ale Invalidovně dalo 20. století. Ne vždy k dobrému. Například dnes už nezjistíme, jaké byly podlahy v prvním patře, vyměnily se za nevkusné dlaždice. Nejhůře dopadlo druhé patro, kde se během meziválečných přestaveb zbouraly příčky a původní barokní interiéry prakticky zmizely. Vznikly tak temné chodby se světlíky. Některé stěny v prvním a druhém patře dostaly novou výmalbu, často poněkud bizarní tyrkysovou.

Některé přestavby vymazaly původní barokní interiéry...
Některé přestavby vymazaly původní barokní interiéry...
FTV Prima/Lukáš Grossl

Film a Invalidovna

V Invalidovně najdeme i památky na filmaře, kteří do barokních interiérů doplnili cizí prvky. Některé vypadají, že ke stavbě patří, jiné volají už z dálky, že posloužily jen pro natáčení filmů. Asi nejznámějším snímkem, který se zde filmoval, je Amadeus od Miloše Formana.

Památka po filmařích: Přepážky s prosklenými dveřmi jsou ze sádrokartonu
Památka po filmařích: Přepážky s prosklenými dveřmi jsou ze sádrokartonu
FTV Prima/Lukáš Grossl

Budoucnost Invalidovny

Národní památkový ústav má s budovou velké plány. Pro bydlení je dnes už nevyužitelná, ale mohla by posloužit kulturním a komunitním aktivitám. Projekt je zatím v počátcích, ale do budoucna by tu mohl najít domov Pražský filharmonický sbor. Počítá se s výstavními prostorami Národní galerie a dalších muzeí. Vzniknou tu edukační centra a turisté se sem budou moct vydat na prohlídku.

Barokní duch se ale nevytrácí. Na chodbách stojí kopie plastik invalidů, které zdobí střechu
Barokní duch se ale nevytrácí. Na chodbách stojí kopie plastik invalidů, které zdobí střechu
FTV Prima/Lukáš Grossl

Invalidovna sice původně vznikla daleko za branami Prahy, barokní město končilo u Florence, ale dnes je prakticky v centru metropole. Než se začne s revitalizací památky pro kulturní a společenské akce, využívá západní křídlo Iniciativa pro Invalidovnu, která tu během léta plánuje uspořádat různé aktivity nebo proměnit staré pokoje v dočasné ateliéry umělců. Do Invalidovny se tak postupně vrací život.

Článek je zařazen v: Invalidovna , Iniciativa pro Invalidovnu , NPÚ , baroko , Dientzenhofer
Reklama