Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Nošení roušky posiluje sounáležitost mezi lidmi, říká psycholog Marek Preiss

Češi se musí přizpůsobovat novému stylu i běhu života. Nemohou si jen tak zajít na kávu nebo na pivo a nově musí nosit roušku pokaždé, když vyjdou ven. Jak zvládnout období, kdy musíme trávit většinu času doma a jak nás situace ovlivní? Zeptali jsme se Marka Preisse, vedoucího klinického psychologa z Národního ústavu duševního zdraví a vysokoškolského pedagoga.
Vydáno: 19.03.2020
Marek Preiss
Autor: Marek Preiss Marek Preiss

Jaký psychologický efekt má nošení roušek?

Myslím si, že rouška dodává situaci závažnost. Lidé si více uvědomuji závažnost toho, že mohou sebe nebo ostatní nakazit virem. Rouška zvyšuje permanentní povědomí, že se něco může stát. Nošení roušky může posilovat i sounáležitost s druhými, cítíme určitou povinnost, cítíme, že bychom všichni měli roušku mít, a díváme se kriticky na ty, kteří ji nemají.

Jak se bránit stresu z neustále se stupňujících opatření?

Stres může zvyšovat kontinuální sledování médií. Lidé mohou mít mnohem větší pocit ohrožení, než když kontrolují zprávy dvakrát třikrát denně. Je důležité přepnout i na osobní věci, nenechat se zahltit situací.

Jak se připravit na to, že nevíme, kdy současná situace skončí?

Nejasný konec může být stresující zvláště u lidí, které aktuální situace poškozuje finančně. V tom je velký rozdíl od lidí, kteří jsou zaměstnaní třeba ve státním sektoru a o peníze nepřicházejí. Ideální pro všechny ale je se zaměřit na věci, které člověk může dělat z domova.

Všechny články o koronaviru najdete ve speciálu:

Jak by měl tedy vypadat ideální rozvrh dne, abychom se udrželi v pohodě?

Je důležité, aby byl den naplánován, klidně po hodinách. Můžou být dva tři větší úkoly a potom různé drobné. Je dobré si říct, že mimořádnou situaci využiji k tomu, abych dělal věci, na které běžně nemám čas, třeba hrát hry s dětmi nebo udělat nějaké věci doma, které jsem dlouho odkládal, případně se vzdělávat. Karanténu lze také využít na to, abychom trávili více času s blízkými. Můžeme brát situaci jako výzvu, která přinese něco dobrého.

Jak mohu nejlépe udržet kontakt s blízkými, když s nimi nemůžu být osobně?

Představuji si, jak těžké to muselo být za druhé světové války, když lidé neměli telefony. Dnešek je v tomto ohledu krásný, protože blízkého mohu nejen slyšet, ale i vidět díky videohovorům. V řádu dní a týdnů hlas nebo obraz na obrazovce většinou stačí. Kontakt nemusí být osobní. Pokud by krize trvala měsíce, může to být ale náročné.

A naopak, jak se můžu vyhnout ponorkové nemoci s ostatními členy domácnosti?

Jednoduchá rada je strukturovat čas, aby den nebyl bez úkolů, bez cílů. Děti se mohou zapojit do plnění úkolů, je to příležitost si doma udělat pořádek. Můžeme den naplnit činnostmi, které jsou pro rodinu důležité, významné. Základní je nenechat čas jen tak plynout.

Co mi pomůže s tím, abych neměl pocit promrhaného času?

Je nutné si odpovědět na otázku, jestli skutečně časem mrháme, když zůstáváme doma. Myslím si, že životní tempo do vypuknutí pandemie bylo často nadměrně rychlé. Nyní jsme v opačné situaci, kdy máme času hodně. Nemyslím si, že fakt, že zůstáváme doma a děláme méně činností, by se měl rovnat pocitu promarněného času. Naopak aktuální stav je možná důvodem k zamyšlení nad tím, že teď trávíme čas lépe, než jak jsme byli zvyklí před pandemií.

Jak se bránit panice?

Nemyslím si, že čelíme panice. Ke stavu, který je popisován jako panika, tu alespoň z toho, co vidím kolem sebe, nedochází. Nemyslím si ani, že nakupování ve velkém, kdy se lidé zásobují, je otázkou paniky. Jedná se spíše o pud sebezáchovy, o obavy z toho, že bude málo potravin, tak je třeba se předzásobit.

Dá se odhadnout, kolik lidí ovlivní stávající situace po duševní stránce?

Nemyslím si, že jich bude mnoho. Zatím já ani kolegové jsme nezaznamenali zvýšený zájem o volání na krizové linky nebo třeba o psychiatrická vyšetření. Pokud by ale karanténa pokračovala měsíce, situace by mohla vypadat jinak. I po delší době bych ale vsázel na neskutečnou schopnost lidí se adaptovat. Lidé si ve změněné situaci najdou způsob, jak dělat, co je baví.

Další články, které by vás mohly zajímat:

Koronavirus a venčení psů

Venčení psa a karanténa: Co lidé mohou a co ne

Jak ušít skládanou roušku

Jak si doma ušít roušku? Použijte 100% bavlnu. Výroba trvá chvilku

Článek je zařazen v: psychologie
Speciály: Koronavirus SARS-CoV-2

reklama