Čisté nádobí bez saponátů: Na zelené mytí nádobí postačí horká voda, staré triko nebo bambus
Křiklavé houbičky, jar s omračující barvou i vůní, pestrobarevný odkapávač – takové zátiší měly kolem dřezu naše maminky. Doba však pokročila a vy můžete tuhle chemicko-umělou paletu vyměnit za zdravou výbavu pro mytí nádobí. Co platí na mastnotu a zaschlé zbytky od jídla?
Žijeme v době plastové a chemické. Pod umyvadly se tísní plastové lahve s čisticími prostředky, u dřezu zase číhá armáda chemikálií rozpouštějících špínu. Všechny tyhle nepřirozené látky na nás působí. A to velmi neblaze.
Chemikálie přicházejí do kontaktu s naší kůží, s očima i dýchacími cestami. Plasty si k našemu zdraví klestí cestu oklikou – obaly často končí na skládkách (v přírodě) a vrací se k nám v podobě mikroplastů vodovodními kohoutky.
Pokud jste s počátkem jara odlehčili jídelníček v zájmu zkvalitnění svého zdraví, vezměte to z gruntu. A ozdravte i své domácí prostředí. Vyžeňte chemikálie oknem a nechte dveřmi vstoupit přírodu. Začít můžete třeba v kuchyni. Umýt nádobí totiž můžete bez kapky chemikálie a doteku umělých materiálů. Přinášíme tipy na to, jak přejít k ekologickému mytí nádobí krok za krokem:
Kupte si myčku
Myčka na nádobí je ekologické dělo – šetří energie, čas i zbytečné mycí prostředky. Zapínejte ji na úsporný (eko)cyklus nebo zkrátka na kratší dobu. Jednou za měsíc ji pusťte naprázdno – při řádné péči vám bude sloužit léta. Jaké ekologické tablety, soli a leštidla použít, se dozvíte v našem dřívějším článku.
Namixujte si vlastní postrach nečistot
Třicet gramů kastilského (nebo olivového) mýdla, 2 lžičky jedlé sody, 600 ml vody a 3 kapky oblíbeného esenciálního oleje dovedou „porodit“ boží prostředek na nádobí! Vodu přivedeme k varu, odstavíme, rozmícháme nastrouhané mýdlo a ještě za tepla přidáme jedlou sodu a esenciální olej. Promícháme a přelijeme do dávkovače nebo rozprašovače.
Nebo si to zjednodušte jedlou sodou
Jedlá soda zatočí s jakýmikoliv zbytky. Mastnota se před ní dá na úprk a „batikované“ talíře budou zase úžasně bílé. Jedlá soda se skvěle dávkuje v cukřence na moučkový cukr. Talíř nebo hrnek jednoduše „pocukrujte“ a vydrhněte.
Skočte si natočit
Burčák si nechejte na podzim, dneska budeme stáčet prostředek na nádobí. Bezobalové obchody nabízejí tekuté (přírodní) varianty klasického jaru. Tak alou s baňkou do krámu!
A lenochodi si vystačí s vodou
Voda tak horká, jak jen to vaše kůže snese, přinese uspokojivý pocit z dobře umytého nádobí bez otravného dávkování jaru. Hůře si zjednává respekt v kontaktu s mastnotou. Ale napodruhé ji setřese s jistotou. Mytí horkou vodou šetří peníze i čas.
Kvalitní náčiní je polovinou úspěchu
Co namísto houbiček? Lufu! Tuhle mořskou houbu koupíte už nastřihanou na obdélníčky a po dosloužení si na ní smlsne kompost. Na zaschlé zbytky zkuste sehnat drátěnku bez obalu nebo dřevěný kartáč s vyměnitelnou hlavicí. Nádobí vypulírujete i kuchyňskou žínkou z bio bavlny či jiného přírodního materiálu.
Dosucha se starým trikem
Z táborového trika jste vyrostli a těžko se vám posílá pryč? Nechte ho ještě chvíli v domě – a vzpomínejte na léta plná kulišáren při každém úklidu kuchyně. Nastřihané triko nasákne potopu kolem dřezu a zahladí stopy po vaření na kuchyňské lince.
Nebo zhřešte mikrovláknem
Dle Bey Johnson, hybatelky celosvětového zero waste hnutí, nepotřebujete s mikrovláknem žádný mycí prostředek. Špínu prostě zneškodní hadřík a voda. Hadříky z mikrovlákna nemají zrovna ukázkové složení – při praní uvolňují mikroplasty. Vydrží ale léta. To by nám planeta mohla odpustit.
Nádobí osušte utěrkou značky „příroda“
Bio bavlna a bambus v oblasti kuchyňských utěrek vedou. Hezky absorbují kapičky vody a zanechávají na sklenicích lesklou stopu.
Nekupujte bláznivé (eko)prostředky
Prášek na čištění lahví nebo tekutý čistič na zeleninu opravdu NIKDO nepotřebuje. Tedy, někdo ano – jejich ziskuchtiví výrobci…
Podívejte se i na další články od bloggerky Andrey Vránové o ekologickém bydlení:
Zahrňte do svých eko rošád odkapávač
Neznáte jiné než plastové? Pak byste si měli dát schůzku s nerezem a bambusem. Tihle fešáci dodají vaší kuchyňské lince jiskru.
Sbohem a šáteček, papírové utěrky!
Nejsou třeba, i když je používáme často. Zní to jako oxymóron, viďte? Je setsakramentsky pohodlné utřít rozlité mléko ubrouskem a prostě ho hodit do koše. Voilá, je uklizeno. Dává to smysl, že? Jen ne z ekologického hlediska.
Papírové kuchyňské utěrky se totiž řadí k jednorázovým pomůckám a ty dělají z naší planety peklo. Hromadí odpad, který v místě vyhazovu trůní desítky, stovky let. Pokud nemůžete bez papírových utěrek žít, pořiďte si roli těch látkových – pratelných. Máte po ruce první pomoc, která se nikdy nevyčerpá.