reklama

Krátit, či nekrátit? Jak je to s kupírováním psích ocásků?

Simona Sedláčková
20. ledna 2020
Otázka, která spolehlivě rozvášní debatu mezi pejskaři v parku i mezi profesionálními chovateli. Každý to vidí jinak a každý má svou pravdu. Jen těch psů, o které se jedná především, se ještě asi nikdo nezeptal… My jsme se zeptali alespoň veterináře našeho psa.
reklama

Kupírování psích ocásků bývá mezi majiteli psů předmětem velkých debat. Odpůrci kupírování mají za to, že zkrácený ocas psovi znemožňuje dobrou komunikaci a příznivci kupírování zase tvrdí, že některá plemena, pokud jim ocas ponecháte, prostě ztratí na kráse. Jednoduše nevypadají tak, jak jsme byli zvyklí.

Nejprve si vyjasníme, že kupírování ocásků zakázáno zákonem není. Tedy je povoleno, na rozdíl od kupírování uší, které zakazuje Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Mnohé chovatelské kluby však kupírování ocasů nedoporučují či přímo zakazují ve svých stanovách. U některých plemen dokonce došlo ke změně standardu (například u rotvajlerů) a pes se zkráceným ocasem nesmí být uchovněn ani se nesmí vystavovat.

Pomůžepsům ocásek s komunikací mezi sebou?

Je známa studie, podle které se psi se zkráceným ocasem dostávají do šarvátek dokonce dvakrát častěji než psi socasem vpřirozené délce. Je tedy jasné, že psi svůj ocas ke správné komunikaci potřebují. Je rozdíl, jestli jenom vrtí prdelkou spahýlkem nebo vesele a zřetelně mrskají ocáskem ze strany na stranu.

Přirozený pohyb

Musíme zmínit i nutnost přizpůsobit pohyb těla, především páteře, při absenci ocasu. Bez ocasu se psovi změní těžiště a běh po nezpevněném terénu pak páteř přetěžuje.

Když vítězí estetika

Jsou plemena, která si sdlouhým ocasem představíme jen těžko. Například nekupírovaný dobrman či boxer vypadá opravdu trochu zvláštně. I když… původně krátký ocásek u pudlů se již dávno prodloužil a prostě jsme si zvykli a stejným příkladem jsou i yorkšíři. Častým důvodem ke kupírování ocásku je jeho nedokonalost. Některá plemena mají mít ocas rovný jako prut a ne stočený, jak se občas stává. Pak se, především u výstavních psů, raději přistoupí ke kupírování. No, není to tak trochu podvod?

Na druhou stranu… ochrana před zraněním

Jsou však plemena, u kterých se stále ke kupírování přistupuje. Patří knim především lovečtí psi, hlavně norníci a ohaři, u kterých hrozí poranění ocasu vboji slovnou zvěří. Liška či jezevec snadněji kousnou do přečuhujícího ocasu. Je však zvláštní, že jezevčíkům se ocásky nikdy nezkracovaly a teriérům ano. Ale to by bylo na diskusi spíše pro odborníky. I při běhu vhustém křoví může u loveckých psů dojít kporanění ocasu. Pokud mají psi ocas silný a osrstěný, ke kupírování se nepřistupuje, ale například vizsla má konec ocásku velmi křehký, u nich se tedy ocas krátí o 1/3. Také u psů záchranářských se někdy kupírování doporučuje.

Dalšími psy, u kterých hrozí časté poranění ocasu a veterináři tedy kupírování doporučují, jsou krátkosrstí velcí psi. Bývají totiž tak náruživými vítači, že si velmi často poraní ocas při obyčejném vítání pána vklidu domova. Mají takovou sílu ve švihu ocasem, že hrozí opakovaná poranění o rohy stěn či nábytek. U psů dlouhosrstých je ocas chráněn právě delší srstí, která náraz zbrzdí.

Kupírovat, či nekupírovat?

Konečné rozhodnutí je tedy na majiteli psa. Pokud máte psa loveckého, tedy aktivně loveckého, nejen podle jména, je dobré poradit se sveterinářem, jak vysoké je riziko poranění. U pejsků, jejichž hlavní náplní dne je hra spsími kamarády a dělání společnosti páníčkům, bychom se určitě přikláněli kponechání ocásku. Ale je to jen na vás!

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama