5 zlatých pravidel pro výcvik psa: Výchova štěňátka vyžaduje nejen důslednost

Jak začít s výchovou? Nejlépe vám samozřejmě poradí odborníci, můžete si zaplatit docházku do psí školky, ale pokud si pejska chcete vycvičit sami, neměli byste zapomínat na pár věcí. Výcvik psa vyžaduje dodržování základních pravidel především od nás, lidí, a pak už to bývá ne přímo hračka, ale také žádná složitost. Většinou…

5 zásad pro výchovu malého štěněte

1. Důslednost především

Pokud vydáte povel, musíte trvat na jeho splnění. Pokud psa přivoláte jednou, podruhé, potřetí… a pak raději povel vzdáte, protože přece nebudete volat zbytečně, pes stejně nepřijde, tak opravdu nepřijde. Velmi rychle totiž zjistí, že vaše příkazy nejsou nic důležitého. Ve chvíli, kdy si nejste jisti, že je štěně schopno povel splnit, například je zabráno do hry s jiným psem, raději počkejte, až se samo odpoutá a bude schopno vás vnímat. Pak štěně přivolávejte třeba s pomocí hlasitého jásotu a hračky. Však ono si vás všimne a radostně přiběhne. Ano, chce to hodně času, ale to každá výchova!

2. Pochvala a odměna

Nebojte se ze sebe udělat tak trochu kašpárka a jásejte a nadšeně chvalte, když pejsek splní úkol. Pes je rád chválen a přidáním odměny jeho pocit z dobře odvedené práce jen upevníte. Odměna však musí přijít okamžitě, žádné hledání pamlsku po kapsách. Prodleva od splněného úkolu a odměny nesmí být delší než 3 vteřiny. Pak už by pejsek mohl začít o odměnu škemrat a pamlsek by si tak spojil se škemráním, ne se splněným úkolem.

3. Žádné pozdní kárání

Stejně jako pochvala i pokárání musí přijít bezprostředně po činu. Pokud přijdete domů a tam leží rozkousané bačkory, trest už je zbytečný. Štěně si bačkoru s trestem nespojí, pouze s vaším příchodem, a to je špatně. A starší pes? Ten moc dobře ví, že se bačkory nekoušou, jen vám neumí jinak dát najevo svůj problém. Třeba ten, že nechce být doma sám. Trest by byl tedy opět zbytečný, musíte začít řešit jeho výchovu k samostatnosti. Třeba tak, že budete psa na vaše odchody zvykat postupně, prodlužováním vaší nepřítomnosti. Pokud však pes provede nějakou neplechu, vy ho u ní přímo načapáte, pak je rázné vyhubování zcela na místě. Pes dokáže velmi dobře vnímat tón vašeho hlasu.

4. Opakování matka moudrosti

Pejsek se naučí povel, vy zajásáte a máte pocit, že teď už tento povel umí navždy. Bohužel ne. Každý cvik se musí opakovat a procvičovat, ale také zkoušet v různých prostředích a za různých situací. Často pejsek doma poslechne na slovo a venku, kde je spousta jiné zábavy, se mu poslouchat nechce. Cvičit, cvičit, cvičit!

5. Povel platí do jeho zrušení

Každý cvik by měl být ukončen. Je jedno, jestli vydáte příkaz jiný nebo jenom pejskovi udělíte volno. Tedy, pokud zavelíte povel sedni, musíte pak udělit povel jiný, jinak pes musí zůstat sedět. Není to tak snadné, jak by se mohlo zdát, většina psů sedne a okamžitě se zase zvedá, ale s pořádnou dávkou trpělivosti se vám to určitě časem podaří.

Zdroj: Simona Sedláčková, autorský článek