Pašijový týden: Jak se jmenují jednotlivé dny a co symbolizují?
Pašijový týden: Tradice a zvyky od Květné neděle po Boží hod velikonoční Zdroj: iStock
Pašijový nebo také Svatý či Velký týden je letos od 29. března do 5. dubna. Připomeňme si názvy a významy jednotlivých dnů i křesťanské a pohanské tradice.
„Pašijový nebo taky Svatý týden začíná Květnou nedělí a vrcholí třemi dny, nazývanými posvátné třídenní (Triduum sacrum) – Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční,“ vysvětluje Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. Věřící si v tomto týdnu připomínají zradu Jidáše, ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše. V lidovém pojetí se však i v těchto dnech často objevovaly prvky pohanských obyčejů.
Nepřehlédněte: Jak slavit Velikonoce podle starých tradic a zvyků
Církevní Velikonoce jsou dobou naplněnou rozjímáním a modlitbami podle přesných liturgických pravidel. Současně ale jednotlivé dny Pašijového týdne obsahují řadu lidových pověr a zvyků, z nichž některé jsou z předkřesťanských časů. Mnohé církev odmítala, jiné naopak v průběhu staletí začlenila do svých rituálů, protože smysl byl podobný, tedy zajistit lidem v příštím roce zdar a úrodu,“ uvádí A. Vondrušková. Vznikla tak pestrá směs náboženských a magických úkonů, která lidem naplňovala čas Velikonoc.
Co znamená název pašijový?
Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. Jde o takzvané pašije. Pojem pašije je odvozen z latinského passio, v překladu utrpení, jako upomínka na poslední dny Kristovy pozemské cesty.
Kdy je Pašijový týden
Jelikož jsou Velikonoce pohyblivým svátkem, tak ani Pašijový týden nemá přesně stanovené datum. Termíny Pašijového týdne v příštích letech od Květné neděle do Velikonoční neděle:
| rok | od | do |
|---|---|---|
| 2026 | 29. března | 5. dubna |
| 2027 | 21. března | 28. března |
| 2028 | 9. dubna | 16. dubna |
| 2029 | 25. března | 1. dubna |
| 2030 | 14. dubna | 21. dubna |
Květná neděle
Pašijový týden začíná Květnou nedělí, jejímž ústředním církevním motivem je vzpomínka na vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé vítali máváním palmovými ratolestmi. Květná neděle je spojená především se svěcením kočiček, větviček lísky, vrby, jívy a dalších stromů a keřů i jarních květin na upomínku palmových listů. Ty pak po celý rok chránily lidi, dům i pole až do příští Popeleční středy, kdy se spálily.
Vyplatí se vědět: Velikonoce 2026: Otevírací doba obchodů a kde všude půjde nakoupit
Modré pondělí
Modré (někde se mu říká Žluté) pondělí bylo podle lidových tradic začátkem velkého jarního gruntování. V kostelech se vyvěšovalo modré a fialové sukno a nemělo se pracovat. Žáci a studenti měli tento den obzvláště rádi, protože jim začínaly vakace, tedy prázdniny.
Šedivé úterý
Šedivé úterý bylo dalším dnem vyhrazeným úklidu domácnosti a hospodářství. Barva v názvu odpovídá účelu, tenhle den se speciálně vymetaly pavučiny. V křesťanství se o nijak významný den, podobně jako v případě Modrého pondělí, nejedná.
Přečtěte si: Dnes je Škaredá středa. Celý den se usmívejte a večer upečte velikonoční jidáše.
Škaredá středa
Prvním pro křesťany důležitým dnem Pašijového týdne je Škaredá středa, která připomíná podlou zradu Jidáše Iškariotského. Často si ji lidé pletou s Popeleční středou, která je však prvním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi.
Sazometná, Smetná či Černá je podle toho, že se vymetaly saze z komínů a pokračoval jarní úklid, který po zimě trval několik dní a právě ve středu mělo být hotovo. Na Škaredou středu by se nikdo neměl škaredit, aby se nepodobal hanebnému Jidášovi.
Nenechte si ujít: Je tu Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká a jaké se k němu vážou tradice?
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Poslední večeři Páně. Tento den se naposledy rozezněly kostelní zvony a odletěly do Říma. Od středověku se v církvi na upomínku Poslední večeře, kdy Kristus umyl nohy svým učedníkům, prováděl stejný obřad. Zvuk zvonů na Zelený čtvrtek nahrazovalo hlasité klapání a řehtání dřevěných řehtaček, hrkaček a klapaček i trakařů, s nimiž chlapci třikrát denně (poprvé často už ve tři hodiny ráno) obcházeli vesnici.
Podle jedné lidové pověry bychom se na Zelený čtvrtek neměli hádat a hlavně si nepůjčovat peníze, když to dodržíme, hádky se nám budou vyhýbat po celý rok a peníze si k nám samy najdou cestu.
Velký pátek
V křesťanské liturgii je Velký pátek významný svátek, je dnem smutku, protože byl Ježíš ukřižován a křesťané si jeho smrt připomínali bohoslužbami slova; nehrály varhany, nezpívaly se žalmy, nezvonily zvony, věřící zachovávali vážnost a věnovali se rozjímání.
V lidových zvycích byl Velký pátek obestřený kouzly a pověrami, například lidé věřili, že v tento den se otevírají poklady, že voda v potoce je léčivá, nebo dokonce že se v pramenech mění na víno. Sedláci nesměli orat a kopat na poli, hospodyňky zase nesměly prát prádlo.
Podívejte se, jak na přírodní barvení vajec podle Ládi Hrušky:
Bílá sobota
Bílá sobota je posledním dnem půstu, dnem kdy křesťané oplakávali Ježíše Krista, a nese se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. O Bílé sobotě se křtili dospělí lidé. Významný byl obřad svěcení ohně, symbol Kristova vzkříšení, kdy se v kostele dopoledne světil oheň vykřesávaný z křemene.
Doma se bílilo, vařily a pekly se velikonoční obřadní pokrmy, aby byly připraveny na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli z mladých proutků pomlázky a děvčata zdobila kraslice.
Velikonoční neděle - Boží hod velikonoční
Za svítání ze soboty na neděli podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých. Boží hod velikonoční nebo taky Velikonoční neděle je největším svátkem celého liturgického roku. Mše jsou slavnostní a charakteristickou součástí je zpěv Aleluja, zapovězený po celou postní dobu. Papež pronáší z balkonu svatopetrské baziliky tradiční požehnání Urbi et Orbi. Při dopoledních bohoslužbách si lidé nechávali posvětit velikonoční pokrmy. Byly to hlavně mazanec, beránek, chléb, vejce a víno.
O Velikonoční neděli lidé chodili po návštěvách, hodovali a veselili se. Bývalo zvykem, že každá návštěva, která přišla, dostala něco z posvěceného jídla. Kousek svěceného pokrmu také dávali hospodáři do sadu, na pole a do studně, aby byla zaručena hojnost ovoce, obilí a dobré vody. Boží hod velikonoční zakončuje Pašijový týden.
Přečtěte si taky: Za vyšlehání pomlázkou by žena měla poděkovat kraslicí aneb Co se děje o Velikonočním pondělí
Recepty na tradiční velikonoční hostinu
Tradiční velikonoční menu je z podstatné části sladké. Na svátečním stole nesmí chybět velikonoční beránek, který může mít různé podoby a také může být z různého těsta. Mezi nezbytné klasiky patří kynutý mazanec, někdo má raději jidáše a v poslední době je oblíbený i mrkvový dort nebo zdobené muffiny a cupcaky.
Na málokteré slavnostní tabuli chybí nádivka, nebo chcete-li hlavička. Upotřebí se v ní hodně zeleného lupení, tradiční kopřivy, ale i mladý špenát nebo medvědí česnek. K nádivce patří i kousek mladého masa – kuřátka, jehněčí, telecí nebo i králík. A rozhodně zkuste i výtečné, i když trochu neznámé velikonoční polévky! Doporučujeme například šmigrustovku s vejcem natvrdo a řízným křenem. Nebo výborný polský žurek či bílý boršč.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)
Autor článku
Lenka Valjentová
Lenka Valjentová je redaktorkou webu Prima Living. Píše hlavně o zahradě, pěstování, o historii a tradicích.
