reklama

Pašijový týden: Tradice a zvyky od Květné neděle po Boží hod velikonoční. Znáte Šedivé úterý?

Lenka Valjentová
17. března 2022
Pašijový týden nebo také Svatý týden zahrnuje Velikonoce, nejvýznamnější křesťanské svátky. Věřící si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše, ostatní oslavují příchod jara. Názvy jednotlivých dní Pašijového týdne jsou odvozeny od křesťanských i pohanských událostí a tradic, které v ten který den naši předkové dodržovali. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, tak ani Svatý týden nemá přesné datum, ale prozradíme vám termíny až do roku 2030.
reklama

„Pašijový nebo taky Svatý týden je koncem předvelikonočního půstu a začíná Květnou nedělí a vrcholí třemi dny, nazývanými posvátné třídenní (Triduum sacrum) – Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční,“ vysvětluje Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok. Věřící si v tomto týdnu připomínají zradu Jidáše, ukřižování a následné zmrtvýchvstání Ježíše. V lidovém pojetí se však i v těchto dnech často objevovaly prvky pohanských obyčejů.

„Církevní Velikonoce jsou dobou naplněnou rozjímáním a modlitbami podle přesných liturgických pravidel. Současně ale jednotlivé dny Pašijového týdne (letos 10. dubna až 17. dubna 2022) obsahují řadu lidových pověr a zvyků, z nichž některé jsou z předkřesťanských časů. Mnohé církev odmítala, jiné naopak v průběhu staletí začlenila do svých rituálů, protože smysl byl podobný, tedy zajistit lidem v příštím roce zdar a úrodu,“ uvádí A. Vondrušková. Vznikla tak pestrá směs náboženských a magických úkonů, která lidem naplňovala čas Velikonoc.

Kdy je Pašijový týden

Jelikož jsou Velikonoce pohyblivým svátkem, tak ani Pašijový týden nemá přesně stanovené datum.

Termíny Pašijového týdne v příštích letech od Květné neděle do Velikonoční neděli

rok od do
2023 2. dubna 9. dubna
2024 24. března 31. března
2025 13. dubna 20. dubna
2026 29. března 5. dubna
2027 21. března 28. března
2028 9. dubna 16. dubna
2029 25. března 1. dubna
2030 14. dubna 21. dubna

Květná neděle

Pašijový týden začíná Květnou nedělí, jejímž ústředním církevním motivem je vzpomínka na vjezd Ježíše do Jeruzaléma, kterého lidé vítali máváním palmovými ratolestmi. Květná neděle je spojená především se svěcením kočiček, větviček lísky, vrby, jívy a dalších stromů a keřů i jarních květin na upomínku palmových listů. Ty pak po celý rok chránily lidi, dům i pole až do příští Popeleční středy, kdy se spálily.

Modré pondělí

Modré (někde se mu říká Žluté) pondělí bylo podle lidových tradic začátkem velkého jarního gruntování. V kostelech se vyvěšovalo modré a fialové sukno a nemělo se pracovat. Žáci a studenti měli tento den obzvláště rádi, protože jim začínaly vakace, tedy prázdniny.

Šedivé úterý

Šedivé úterý byl další den vyhrazený úklidu domácnosti. Barva v názvu odpovídá účelu, tenhle den se speciálně vymetaly pavučiny. V křesťanství se o nijak významný den, podobně jako v případě Modrého pondělí, nejedná.

Škaredá (Sazometná, Smetná či Černá) středa

Prvním pro křesťany důležitým dnem Pašijového týdne je Škaredá středa, která připomíná podlou zradu Jidáše Iškariotského. Často si ji lidé pletou s Popeleční středou, která je však prvním dnem čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi.

Sazometná, Smetná či Černá je podle toho, že se vymetaly saze z komínů a pokračoval jarní úklid, který po zimě trval několik dní a právě ve středu mělo být hotovo. Na Škaredou středu by se nikdo neměl škaredit, aby se nepodobal hanebnému Jidášovi. Takže se nemračme, zůstalo by nám to minimálně celý rok, což by nebylo nic pěkného.

Zelený čtvrtek

Na Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Poslední večeři Páně. Tento den se naposledy rozezněly kostelní zvony a odletěly do Říma. Od středověku se v církvi na upomínku Poslední večeře, kdy Kristus umyl nohy svým učedníkům, prováděl stejný obřad. Zvuk zvonů nahrazovalo hlasité klapání a řehtání dřevěných řehtaček, hrkaček a klapaček i trakařů, s nimiž chlapci třikrát denně (poprvé často už ve tři hodiny ráno) obcházeli vesnici.

A proč zrovna zelená barva? Na Zelený čtvrtek, předposlední den velikonočního půstu, naši předkové jedli zelená jídla (zelí, špenát, kopřivy, hrách, jarní byliny apod.) a ráno kynuté jidáše s medem, aby byli zdraví. Podle jedné lidové pověry bychom se na Zelený čtvrtek neměli hádat a hlavně si nepůjčovat peníze, když to dodržíme, hádky se nám budou vyhýbat po celý rok a peníze si k nám samy najdou cestu.

Velký pátek

V křesťanské liturgii je Velký pátek významný svátek, je dnem smutku, protože byl Ježíš ukřižován a křesťané si jeho smrt připomínali bohoslužbami slova, nehrály varhany, nezpívaly se žalmy, nezvonily zvony, věřící zachovávali vážnost a věnovali se rozjímání.

V lidových zvycích byl Velký pátek obestřený kouzly a pověrami, například lidé věřili, že v tento den se otevírají poklady, že voda v potoce je léčivá, nebo dokonce že se v pramenech mění na víno. Sedláci nesměli orat a kopat na poli, hospodyňky zase nesměly prát prádlo.

Bílá sobota

Bílá sobota je posledním dnem půstu, dnem kdy křesťané oplakávali Ježíše Krista, a nese se ve znamení příprav na Kristovo zmrtvýchvstání. O Bílé sobotě se křtili dospělí lidé. Významný byl obřad svěcení ohně, symbol Kristova vzkříšení, kdy se kostelem dopoledne světil oheň vykřesávaný z křemene. Doma se bílilo, vařily a pekly se velikonoční obřadní pokrmy, aby byly připravené na Boží hod velikonoční. Muži a chlapci pletli z mladých proutků pomlázky a děvčata zdobila kraslice.

Velikonoční neděle - Boží hod velikonoční

Za svítání ze soboty na neděli podle evangelií vstal Ježíš z mrtvých. Boží hod velikonoční nebo taky Velikonoční neděle je největším svátkem celého liturgického roku. Mše jsou slavnostní a charakteristickou součástí je zpěv Aleluja, zapovězený po celou postní dobu. Papež pronáší z balkonu svatopetrské baziliky tradiční požehnání Urbi et Orbi. Při dopoledních bohoslužbách si lidé nechávali posvětit velikonoční pokrmy. Byly to hlavně mazanec, beránek, chléb, vejce a víno.

O Velikonoční neděli lidé chodili po návštěvách, hodovali a veselili se. Bývalo zvykem, že každá návštěva, která přišla, dostala něco z posvěceného jídla. Kousek svěceného pokrmu také dávali hospodáři do sadu, na pole a do studně, aby byla zaručena hojnost ovoce, obilí a dobré vody. Boží hod velikonoční zakončuje Pašijový týden.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Knížka plná nápadů (Světlana Kubištová Pražáková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Tradinář (Monika Kindlová, Martina Boledovičová)

Sílejte článek
Štítky: VelikonocesvátekpůstVelký pátekPopeleční středaBílá sobotaPašijový týdenSvatý týden
reklama