Astra čínská je královna letniček. Tipy na pěstování, péči i výběr kultivarů

Astra čínská je u nás jednou z nejznámějších i nejoblíbenějších letniček. Vyberte si ten nejkrásnější kultivar a vypěstujte si ho ze semen. Prozradíme, jak na to!

Astry čínské jsou oblíbené letničky, spolu s cíniemi a gazániemi patří v Česku k nejpěstovanějším. Astra čínská (Callistepus chinensis) dorůstá do výšky od 20 do 70 cm. A i velikost a tvar květů jsou velmi proměnlivé. Nižší kultivary jsou bohatě větvené a kompaktnější, vyšší rostliny bývají větvené jednoduše a i olistění bývá řidší.

Astry čínské zpravidla kvetou od počátku srpna do podzimu. Naše prababičky říkávaly od Aničky po Václava, tedy od 26. července do 28. září.

Kde se astry vzaly?

První rostliny s keřovitým vzrůstem a jednoduchými květy podobnými kopretinám Evropané objevili kolem roku 1730 poblíž Pekingu. Jejich semena do Evropy pravděpodobně dovezl botanik Pierre d’Incarville a okolo roku 1730 již první astry kvetly v Paříži. Odtud se brzy dostaly k nám. Proslulý Carl Linné rostlinu původně pojmenoval Aster chinensis. Později však byla pro značnou odlišnost ve vzrůstu i tvaru úborů oddělena do samostatného rodu Callistemma. Roku 1833 dostala stále platný odborný název Callistephus chinensis. V průběhu staletí byly astry přešlechtěny do bohatství tvarů a barev, jak je známe dnes.

Nepřehlédněte: Zářivé květy gazánie rozsvítí v létě zahradu i balkon. S pěstováním začněte už teď

Móda platí i pro astry

Astry bývají obvykle členěny do skupin, charakterizovaných stavbou květu. Zde se záměrně vyjadřuji nepřesně, protože květ astry je vlastně soukvětí tvořené sterilními jazykovými a fertilními trubkovými květy umístěnými na mírně vystouplém květním lůžku. Jazykovité květy mohou být ploché, stočené až jehlicovité, jsou různě dlouhé a různě prohnuté. Klasifikace se neustále vyvíjí. Stále se objevují nové a nové formy, těžce zařaditelné do předchozích přihrádek. Jedny se dostávají na výsluní, druhé zapadají do prachu zapomnění. Móda neplatí jenom pro oblečení, platí stejně i pro astry," uvádí pěstitel ing. Peter Gajdoštin.

Květní úbory mohou být jednoduché, poloplné i plné, jehlicovité, chryzantémokvěté, pomponkovité... A v různých barvách. Od bílé přes jemně růžovou k výrazně růžové, fialové až červené a vínové, a někdy můžeme vidět dokonce i téměř modré květní úbory. Nechybějí ani dvoubarevné kultivary.

Zajímavé kultivary

Vyberte si tu pro vás nejkrásnější astru čínskou podle barvy, výšky a období kvetení. Například by se vám mohly líbit tyhle kultivary:

Astra čínská Matsumoto má dlouhé, pevné a vzpřímené stonky s menšími poloplnými květy. Vyniká širokou barevnou škálou. Výborná astra k řezu s dlouhou životností květů.
Astra čínská Duchesse Silvery Blue a Duchesse Silvery Rose jsou dekorativní kultivary až 70 cm vysoké. Velké chryzantémokvěté astry se stříbřitě bílými květy s modrými špičkami a stříbřitě růžovými korunními plátky s tmavšími špičkami.
Astra čínská Electric je vzpřímeně rostoucí větvená letnička s nádhernými jehlicovitými květy v červené, modré a bílé barvě **a** dorůstá do výšky 60 cm; je vhodná na záhon i k řezu.
Astra čínská Pompon Red and White je moderní, neúnavně kvetoucí pomponkovitá astra. Květy mají bílý střed a růžově červený okraj. Dorůstá do výšky 60 cm.
Astry čínské Blue Ribbon a Red Ribbon dorůstají do výšky pouhých 25 cm, velké, plné květy mají špičky a rubové strany modrých či červených květů bíle zbarvené.

Nenechte si ujít: Základní pravidla pěstování oblíbených petúnií od jara do podzimu

Výsev aster čínských pro předpěstování sazenic

Semínka vysévejte koncem března až začátkem dubna při teplotě 15–18 °C; klíčí 7 až 10 dní. Optimální teplota pro předpěstování, které trvá zhruba 2 měsíce, je pak 12–15 °C.

Propařovaný výsevní substrát by měl být dezinfikovaný, bez choroboplodných zárodků. Semena vysévejte na povrch substrátu nebo jenom mírně zasypejte.
Semenáčky přepichujte a při dalším předpěstování udržujte dostatek světla. Substrát nepřelévejte, zabezpečíte tím vývoj nízkých a kompaktních rostlin.
Předpěstování rostlin trvá maximálně 5 až 6 týdnů. Před výsadbou ven v druhé polovině května je dobré rostliny otužovat.

Kdy astry čínské vysadit ven?

„Vlastnoručně vypěstované sazenice letniček vysazujte ven na záhony i do nádob až v druhé polovině května po ledových mužích, když pomine nebezpečí ranních přízemních mrazíků," doporučuje pěstitel ing. Jan Prášil.

Astry čínské zpravidla kvetou od počátku srpna do podzimu. Zdroj: istockphoto.com

Přímý výsev na záhon

Někteří pěstitelé vysévají astry čínské přímo na záhon od druhé poloviny dubna do první poloviny května. „Rostliny sice začínají kvést později, zato však vydrží v plném květu až do prvních mrazů. Zakládání květů je podmíněné dlouhým letním dnem. Proto nám sice delší předpěstování rostlin podpoří jejich lepší růst, kvetení ale příliš neurychlí. Příroda si nedá říct,“ vysvětluje pěstitel ing. Gajdoštin.

Inspirujte se: Vše, co potřebujete vědět o letničkách. Odkud pochází, kdy a kam je sázet, které pěstovat na balkoně…

Pěstování aster v kostce

Pro pěstování aster je nejvhodnější lehká, písčitá půda. Rostou ale téměř v jakémkoli dobře propustném substrátu. Dobře snášejí vápník.
Mají rády slunné stanoviště a vzdušný prostor. Pokud jim v létě pravidelně vyštipujete odkvetlé květy, kvetou opakovaně.
Astry nemají v lásce přímé organické hnojení, zvláště pak chlévský hnůj, který obsahuje velké množství dusíku.
V období sucha je pravidelně zalévejte a plytce okopávejte prostor mezi jednotlivými rostlinami. Zalévejte vždy večer, ne za plného slunce. Kapky vody působí jako lupa a dokáží vytvořit nehezké tmavé skvrny na listech.
Pokud jim v létě pravidelně vyštipujete odkvetlé květy, kvetou opakovaně.
Ze škůdců napadajících astry jsou nejčastější mšice. Jejich přítomnost poznáte podle různě zkroucených a nenormálně vypadajících listů, z jejichž spodní strany škůdce saje rostlinné šťávy. Rostliny tak vysiluje, proto se mšic musíte zbavit co nejrychleji.

Fusariové vadnutí aster

Při pěstování aster čínských pečlivě dbejte na každoroční střídání stanoviště, a to z důvodu napadání aster houbami rodu Fusarium (speciální houba, která se nachází v zemi). Fuzarióza, fusariové vadnutí, lidově padlí aster. Jedná se o nejnebezpečnější chorobu čínských aster.

U napadených rostlin jsou hnědé nebo zčernalé kořenové krčky, často (především za vlhkého počasí) s narůžovělým povlakem houby. Na průřezu jsou u stonků patrné zčernalé svazky cévní. Následkem napadení rostliny chřadnou, jejich listy žloutnou, vadnou a odumírají (převážně od spodních směrem nahoru). Nejcitlivější jsou mladé rostlinky nebo rostliny v plném květu.

A když se vám fusarióza na pozemku vyskytne? „Spalte napadené rostliny a několik let astry nepěstujte,“ radí zkušený pěstitel. Zaschlé astry nedávejte nikdy do kompostu. Patří do ohně, kde zárodky hub zničí vysoká teplota.

Zdroje: cs.wikipedia.org; dobrasemena.cz; agromanual.cz; A-Z encyklopedie zahradních rostlin (Euromedia Group-Knižní klub)