reklama

Pozdrav pánbůh, dnes je Kýchavá neděle. Kde se tohle přání vzalo

Lenka Valjentová
20. března 2022
Velikonoční půst je v plném proudu, čeká nás třetí postní neděle, které se lidově říká Kýchavá nebo Kýchavná. V lidových tradicích a pověrách má kýchání rozporuplné postavení. Na jednu stranu představovalo symbol zdraví, lidé věřili, že kýchnutí pročistí tělo a snažili se ho vyvolat kýchacími prášky a později šňupacími tabáky. Na druhou stranu kýchání nevěstilo nic dobrého, zejména ve středověku se ho obávali jako prvního příznaku moru.
reklama

Proč se třetí postní neděli říká Kýchavá

Třetí postní neděle latinsky zvaná Oculi má své lidové pojmenování podle kýchání – Kýchavá nebo Kýchavná. Nejrozšířenější z lidových tradic a pověr praví, že kolikrát si člověk třetí postní neděli kýchne, tolik let ještě bude žít, a kýchne-li třikrát za sebou, bude celý rok zdravý a plný sil.

Naši předkové se však nespoléhali pouze na náhodu, kýchání účinně podporovali kýchacími prášky ze směsí sušených bylin, později šňupacím tabákem. Šňupání se těšilo velké oblibě u šlechty a bohatých měšťanů, například na dvoře Ludvíka XV. se dokonce stalo módou, ale populární bylo také mezi prostými lidmi a na venkově. Vždyť, kdo by nechtěl být zdravý!

Letos Kýchavá či Kýchavná neděle vychází na 20. března.

Kýchací prášky z bylin

Šňupací prášek z bylin, to zní lákavě. Z jakých rostlin se kýchací prášky kdysi dělaly? Většinou se do nich používaly byliny veskrze jedovaté, takže měly na lidský organismus daleko škodlivější dopad, než by se mohlo na první pohled zdát.

Kýchavice bílá

„Velice populární šňupavý kýchací prášek se vyráběl z kýchavice bílé (Veratrumalbum). Jde o jednu z nejjedovatějších rostlin v české přírodě! Lidé ovšem tehdy netušili, že je tato rostlina prudce jedovatá a paralyzuje nervový systém. Dnes se domníváme, že právě jed z kýchavice bílé byl příčinou smrti Alexandra Velikého, když vypil otrávené víno v babylonském paláci. Zemřel po dvanácti dnech utrpení, kdy nebyl schopen chůze ani řeči. Dnes je kýchavice bílá v přírodě velmi vzácná a patří mezi silně ohrožené rostliny, vysvětluje bylinkář Martin Kolár.

Čemeřice

Součástí bylinných šňupacích směsí bývala rovněž krásná, leč jedovatá čemeřice (Helleborus). Navíc byla čemeřice díky obsahu pomalu působících toxických látek velice oblíbenou surovinou traviček, protože jen velmi pomalu se vstřebávající jedy působily velice nenápadně.

Konvalinky

Další jedovatou rostlinou, která ve šňupacích bylinných prášcích většinou nechyběla, je konvalinka vonná (Convallaria majalis). Používaly se hlavně květy, i když celá květina obsahuje látky dráždící nosní sliznice a provokující ke kýchání,“ uvádí bylinkář.

Kaštany

Především na venkově býval dříve nesmírně oblíbený kýchací prášek z rozemletých sušených kaštanů (plody mohutného košatého stromu jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), který báječně pročistil dutiny při chorobách z nachlazení.

Kýchnutí jako první příznak moru

Mor se ve středověku přenášel kapénkovou infekcí a byl vysoce nakažlivý. Průvodním jevem (zejména plicní formy moru) bylo časté kýchání. „V lékařském pojednání z 16. století stojí: Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil. Lidé obávajíce se, aby z toho odkejchnutí neumřeli, vinšovali sobě ta slova prý – Pomáhej Pán Bůh anebo Pozdrav tě Pán Bůh, neb jen na něj mohli spoléhat, by je do hrobu to kejchnutí neskolilo,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Vzhledem k tomu, že úmrtnost nakažených morem byla obrovská, člověk, u kterého se začaly projevovat jeho příznaky, byl prakticky považován za mrtvého.

Pozdrav pánbůh

Z morových dob pravděpodobě pochází dodnes běžný komentář Pozdrav pánbůh, když někdo kýchne. Někde to znamená, že kýchající už brzy zemře a setká se s bohem. Odpovědí Dejžto pánbůh pak nemocný vyjadřuje své zbožné přání, aby se po smrti dostal do nebe a ne do pekla. Podle jiného výkladu je Pozdrav pánbůh prosba, kterou žádáme boha o pomoc, aby se nemocný člověk uzdravil.

Mimochodem, umíte správně kýchat?

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), bylinkář Martin Kolár

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
Štítky: VelikonocerostlinystředověktabáktradicekaštanyAlexandr Velikýkýchánípověraprášekbylinakýchací prášekvelikonoční půstKýchavá neděleMartin KolárLudvík XV.čemeřice
reklama