Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Kýchavná neděle aneb Co možná ještě nevíte o kýchání

Velikonoční půst je v plném proudu, čeká nás třetí postní neděle, které se lidově říká Kýchavná. V souvislosti s Kýchavnou nedělí má v našich lidových tradicích a pověrách kýchání rozporuplné postavení. Na jednu stranu představovalo symbol zdraví, lidé věřili, že kýchnutí pročistí tělo a snažili se ho vyvolat kýchacími prášky ze sušených bylin a později šňupacími tabáky. Na druhou stranu ale kýchání nevěstilo nic dobrého, a zejména ve středověku se ho obávali jako prvního příznaku smrtelného moru. Tyto protichůdné názory se v průběhu staletí navzájem střídaly a doplňovaly, tak si o nich pojďme říct něco víc.
Vydáno: 15.03.2020
Kýchavná neděle aneb Co o kýchání možná ještě nevíte
Autor: istock.com Kýchavná neděle aneb Co o kýchání možná ještě nevíte

Nejrozšířenější z tradic a pověr praví, že kolikrát si člověk třetí postní Kýchavnou neděli kýchne, tolik let ještě bude žít, a kýchne-li třikrát za sebou, bude celý rok zdravý a plný sil.

Letos Kýchavná neděle vychází na 15. března.

Naši předkové se však nespoléhali pouze na náhodu, kýchání účinně podporovali kýchacími prášky ze směsí sušených bylin, později šňupacím tabákem. Šňupání se těšilo velké oblibě u šlechty a bohatých měšťanů, například na dvoře Ludvíka XV. se dokonce stalo módou, ale populární bylo také mezi prostými lidmi a na venkově. Vždyť, kdo by nechtěl být zdravý!

Velikonoce klepou na dveře: Víte, co se dříve jedlo a dělalo v postním čase

Velikonoce klepou na dveře: Co naši předkové jedli a dělali v postním čase

Popeleční středa je dnem přísného půstu

Dnes je Popeleční středa. Budete držet půst?

Kýchací prášky z bylin

Šňupací prášek z bylin, to zní lákavě. Z jakých rostlin se kýchací prášky kdysi dělaly? Většinou se do nich používaly byliny veskrze jedovaté, takže měly na lidský organismus daleko škodlivější dopad, než by se mohlo na první pohled zdát.

Kýchavice bílá

„Velice populárni šňupavý kýchací prášek se vyráběl z kýchavice bílé (Veratrum album). Jde o jednu z nejjedovatějších rostlin v české přírodě! Lidé ovšem tehdy netušili, že je tato rostlina prudce jedovatá a paralyzuje nervový systém. Dnes se domníváme, že právě jed z kýchavice bílé byl příčinou smrti Alexandra Velikého, když vypil otrávené víno v babylonském paláci. Zemřel po dvanácti dnech utrpení, kdy nebyl schopen chůze ani řeči. Dnes je kýchavice bílá v přírodě velmi vzácná a patří mezi silně ohrožené rostliny,"  vysvětluje bylinkář Martin Kolár.

Kýchavná neděle: z jedovaté kýchavice bílé (Veratrum album) se vyráběl šňupací prášek
Autor: istock.com Kýchavná neděle: z jedovaté kýchavice bílé (Veratrum album) se vyráběl šňupací prášek

Čemeřice

Součástí bylinných šňupacích směsí bývala rovněž krásná, leč jedovatá čemeřice (Helleborus). "A navíc byla čemeřice díky obsahu pomalu působících toxických látek velice oblíbenou surovinou traviček, protože jen velmi pomalu se vstřebávající jedy působily velice nenápadně.

Kýchavná neděle: součástí šňupavých směsí bývala čemeřice (Helleborus)
Autor: pixabay.com Kýchavná neděle: součástí šňupavých směsí bývala čemeřice (Helleborus)

Konvalinky

Další jedovatou rostlinou, která ve šňupacích bylinných prášcích většinou nechyběla, je  konvalinka vonná (Convallaria majalis). Používaly se hlavně květy, i když celá květina obsahuje látky dráždící nosní sliznice a provokující ke kýchání,“ říká známý český bylinkář.

Kýchavná neděle: ve šňupacích bylinných prášcích nechyběla ani konvalinka vonná (Convallaria majalis)
Autor: pixabay.com Kýchavná neděle: ve šňupacích bylinných prášcích nechyběla ani konvalinka vonná (Convallaria majalis)

Kaštany

Především na venkově býval dřívě nesmírně oblíbený kýchací prášek z rozemletých  sušených kaštanů (plody mohutného košatého stromu jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum), který báječně pročistil dutiny při chorobách z nachlazení.

Kýchavná neděle: prášek z usušených rozemletých kaštanů pročistí dutiny
Autor: pixabay.com Kýchavná neděle: prášek z usušených rozemletých kaštanů pročistí dutiny

 Kýchnutí jako první příznak moru

Mor se ve středověku přenášel kapénkovou infekcí a byl vysoce nakažlivý. Průvodním jevem (zejména plicní formy moru) bylo časté kýchání. „V lékařském pojednání z 16. století stojí: Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil. Lidé obávajíce se, aby z toho odkejchnutí neumřeli, vinšovali sobě ta slova prý – Pomáhej Pán Bůh anebo Pozdrav tě Pán Bůh, neb jen na něj mohli spoléhat, by je do hrobu to kejchnutí neskolilo,“ uvádí Alena Vondrušková ve své knize Český lidový a církevní rok. Vzhledem k tomu, že úmrtnost nakažených morem byla obrovská, člověk, u kterého se začaly projevovat jeho příznaky, byl prakticky považován za mrtvého.

Pozdrav pánbůh

Z morových dob pravděpodobě pochází dodnes běžný komentář "Pozdrav pánbůh", když někdo kýchne. Někde to znamená, že kýchající už brzy zemře a setká se s bohem. Odpovědí "Dejžto pánbůh" pak nemocný vyjadřuje své zbožné přání, aby se po smrti dostal do nebe a ne do pekla. Podle jiného výkladu je "Pozdrav pánbůh" prosba, kterou žádáme boha o pomoc, aby se nemocný člověk uzdravil.

Lenka Odstrčilová

Mohlo by vás zajímat:

Sbírejte kaštany! Přestanou vás bolet záda a nebudete mít rýmu

Sbírejte kaštany! Přestanou vás bolet záda a nebudete mít rýmu

Čemeřice  Jak pěstovat královny zimní i jarní zahrady

Jak pěstovat čemeřice. Královny zimní zahrady kvetou, i když sněží

Článek je zařazen v: Velikonce , předvelikonoční půst , Kýchavná postní neděle , kýchání , kýchací prášek , byliny podporující kýchání , Čemeřice (Helleborus) , kýchavice bílá (Veratrum album) , Konvalinka vonná (Convallaria majalis) , kaštany , lidové tradice , pověry a zvyky
Speciály: České tradice a svátky

reklama