reklama

Rodina s nemocnou dcerkou si přála dětské pokojíčky. Designéři Jak se staví sen přidali i ložnici

Matouš Hartman
24. února 2020
Radka s Lukášem se těšili na přírůstek do rodiny a radovali se, že si společně postaví velký rodinný dům. Všechno nakonec dopadlo jinak. Od momentu, kdy se jejich holčička Terezka narodila, věděli, že všechno není úplně v pořádku. Jejich obavy po dvou letech čekání potvrdili lékaři.
reklama

Terezka trpí pontocerebelární hypoplazií 2. stupně. V současné době jsou nejspíš jediná rodina vČeské republice stímto postižením. Všichni včetně syna Matýska se tak musí věnovat Terezce, která nikdy nebude mluvit, chodit ani sedět. Lukášdostavuje dům vlastními silami a ne vždy je na to čas. Rodina tak bydlí ve dvou místnostech vpřízemí a celé první patro je nedokončené.

Za rodinou se vydala Iva Kubelková, aby se na dům podívala. Do patra musela po žebříku. Zavolala tak Martině Pištělákové, jestli do tak náročné proměny sJanem Bekem půjdou. Bylo jasné, že za pět dní se nestihne všechno. Rodina si přála, aby designéři vytvořili alespoň dětské pokojíčky. Naštěstí ale zbyl čas i na ložnici, která se tak pro Lukáše a Radku stala velikým překvapením.

Zatímco rodina odpočívala vhorském hotelu, designéři se pustili do práce. Měli jen jednu podmínku, Lukáš musel dopředu udělat schody, zbytek si vzali na starost Martina sHonzou. Pro Matýska vytvořili útulný klučičí pokoj a pro Terezku pokojík sveselými barvami a dekoracemi. Přes šatnu je propojený složnicí rodičů posuvnými dveřmi, aby Radka a Lukáš měli kTerezce co nejsnadnější přístup.

Hodnocení designérů:

„Naším úkolem bylo navázat na práci Lukáše, který již započal s výstavbou horního patra v rodinném domě vmalé obci nedaleko Kutné Hory. Při první obhlídce nás napadlo, že i když tato proměna nebude tak zásadní (nemění se celková dispozice), bude náročná, co se týče celkového objemu stavebních prací. Jednalo se o téměř celé patro, tedy spoustu metrů elektriky, podlah a povrchů. Snažili jsme se tedy hlavně rozumně rozvrhnout síly tak, abychom byli schopni proměnu stihnout. Problémem původního stavu bylo to, že se jednalo o staveniště a my zněho měli udělat domov. Při návrhu jsme museli pamatovat na potřeby malé Terezky, která bude odkázána na vozík, domu přizpůsobit i rozvržení nábytku atd.

Stylově jsme se snažili respektovat vybavení spodního patra objektu. Dveře jsme zvolili s obdobnou profilací jako ve spodním patře. Nepouštěli jsme se do žádných experimentů a šli cestou jistoty. Materiálově jsme se drželi v přírodních tónech a v dřevodekoru, který imituje přírodní vzhled dubového dřeva. U nábytku jsme se zaměřili především na dětský pokoj Terezky, kde nám hodně pomohla specializovaná firma na dětský nábytek. Zdi jsme polepili nálepkami, které budou stimulovat její vnímání prostoru.“

Podívejte se na celou peizodu Jak se staví sen:

Sílejte článek
Zobrazit komentáře ke článku
reklama