Svatý Ondřej je patronem šťastné svatby. Tradice poslední listopadové noci

Svatý Ondřej patronem šťastných sňatků! Objevte prastaré rituály pro nevěsty i tradiční věštby pro svobodné dívky, které se konaly poslední listopadovou noc. Co bylo věno?

Legenda o svatém Ondřejovi

Svatý Ondřej se narodil v Palestině a jako mladý si vydělával na živobytí jako rybář. Ondřej byl Ježíšovým učedníkem a později jedním z apoštolů, stejně jako jeho bratr Petr. Po Kristově ukřižování putoval po světě a šířil křesťanství. Usadil se v Řecku, kde byl za svou víru pronásledován a nakonec v řeckém Patrasu zemřel mučednickou smrtí – byl ukřižován stejně jako Ježíš, ale na kříži ve tvaru písmene X, na němž odsouzený umíral mnohem pomaleji a bolestivěji. Proto se tomuto kříži říká Ondřejův, ondřejský nebo svatoondřejský. S ním a taky s rybářskou sítí a rybami bývá nejčastěji zobrazován.

O vánočních tradicích by vás mohlo zajímat: Jak věštit z jablka, proč mít seno pod stolem a líbat se pod jmelím.

Koho je svatý Ondřej patronem?

Svatý Ondřej je ochráncem a patronem rybářů a obchodníků s rybami, sedláků, řezníků, horníků, provazníků či nosičů vody, ale i Řecka, Skotska, Ruska nebo Sicílie.

Z pohledu lidových tradic je garantem a patronem šťastných sňatků a nevěst.

Svatý Ondřej je patronem rybářů a obchodníků s rybami, sedláků, řezníků, horníků, provazníků či nosičů vody, ale i Řecka, Skotska, Ruska, Řecka či Sicílie. Zdroj: iStock

Sv. Ondřej a věštění

Svátek sv. Ondřeje na konci listopadu určoval začátek adventu. „V lidových tradicích je neodmyslitelně spojen s věštěním. Není sice zdaleka jediným takovým magickým dnem v roce, například na Štědrý den se také předpovídala budoucnost a na sv. Matěje zase počasí a úroda. Den sv. Ondřeje býval ovšem nejoblíbenější a věštby byly pro naše předky nejsměrodatnější. Bylo to logické, protože začínal nový liturgický rok a lidi zajímalo, co je čeká,“ uvádí PhDr. Alena Vondrušková v knize Český lidový a církevní rok.

Nenechte si ujít: Adventní tradice a zvyky. Církev chtěla udělat z adventu půst, naši předci měli ale jiné plány.

Svatoondřejské věštění pro svobodné dívky

Svobodné ženy se snažily prostřednictvím svatoondřejského věštění zjistit, koho a kdy si vezmou. V podstatě se jedná o stejné zvyky jako na Štědrý den, ale protože je sv. Ondřej vnímán jako patron šťastné svatby, v noci z 29. na 30. listopadu mají věštby mnohem větší váhu. Tak si některé připomeňme. A pokud by si některá ze singl dívek a žen chtěla staré svatoondřejské svatební věštby vyzkoušet, tak směle do toho.

Házení botou

Nejznámější je tradice házení botou, kdy se dívka postaví zády ke dveřím a hodí dozadu střevícem. Pokud je špička boty obrácena ke dveřím, znamená to, že se do roka vdá a odejde z domu, pokud ne, ještě rok zůstane doma.

Třesení plotem či stromem

Svobodné dívky o půlnoci chodily třást plotem a přitom pozorovaly, zda někdo jde. Ze které strany uslyšely kroky, z té měl přijít ženich. Jinde děvčata třásla stromem nebo keřem, a zaštěkal-li v té chvíli pes, hned bylo jasné, ze které strany má očekávat ženicha.

Inspirujte se: Legendami opředené jmelí. Tradiční symbol štěstí a plodnosti má i léčivé účinky

Budoucnost pod rouškou noci

Dívka před spaním poklekla u své postele, odříkala modlitbičku ke sv. Ondřejovi a poprosila ho, aby jí ve snu ukázal budoucího manžela. Věřilo se, že co se v tuhle noc zdá, to se určitě splní.
Jinde svobodné děvče napsalo na cedulky jména v úvahu přicházejících ženichů a vložilo je před spaním pod polštář. Jméno ženicha pak zaručeně bylo na jednom z papírků, které v noci vypadly na zem. A pokud z postele nevypadl žádný, svatba se v příštím roce nekonala.
V jiných krajích zase večer dívky napsaly tři jména mládenců na ženění na stejně velké papírky, daly je pod polštář a ráno před rozedněním se zavřenýma očima jeden vytáhly – a uviděly jméno svého ženicha.
O půlnoci bylo také možné spatřit obraz nastávajícího na hladině vody ve studni či díži, v zrcadle nebo v komíně.

Věštění z knedlíků

Oblíbené bylo věštění z knedlíků. Těsto se rozdělilo na pět kousků a do čtyř se zabalily papírky s chlapeckými jmény, pátý zůstal prázdný. Když se knedlíky vařily, s napětím se čekalo, který vyplave nahoru první. Po rozříznutí si pak dívka buď přečetla budoucího ženicha, nebo našla prázdný papírek, který značil, že veselka zatím nebude.

Chleba napoví...

Z 18. století pochází zvyk, kdy několik svobodných dívek dalo na lopatu kousky chleba, každá jeden. Který sežral pes jako první, ta se měla také jako první vdát. Proto údajně mnohé dívky podváděly a tajně svůj kousek potřely zespodu sádlem, aby byl pro psa voňavější.

Kosti mrtvé ropuchy

Věštilo se také z kostí mrtvé ropuchy, zahrabané na několik dní do mraveniště. Když si děvče vytáhlo kůstku v podobě háčku, mládence přitahovala, pokud našla plochý lopatkovitý tvar, bylo tomu právě naopak.

O sňatku rozhodovali rodiče – a věno

Dříve si většina děvčat nemohla vybrat manžela podle svého srdce, protože o sňatku rozhodovali rodiče.

„Ve starší literatuře je institut věna často spojován se sobectvím a bezohledností bohatých rodičů vůči chudším sousedům. Většina dívek si nemohla zvolit manžela podle sebe, protože rozhodovali rodiče. Mnozí sice přihlíželi k tomu, kdo se jejich dceři líbí a koho má ráda, ale měli poslední slovo, museli ho schválit a dát snoubencům požehnání,“ říká PhDr. Alena Vondrušková.

Dříve si většina děvčat nemohla vybrat manžela podle svého srdce, protože o sňatku rozhodovali rodiče. Zdroj: iStock

Věno bylo součástí mužova osobního majetku

Obecně platilo, že ženich a nevěsta měli pocházet ze stejného prostředí a rodiny musely mít zhruba stejný majetek. Současně bylo nutné dát dceři takové věno, aby uspokojilo rodiče ženicha, uzavřením sňatku se věno stalo součástí jeho osobního majetku.

Vybavit nevěstu do manželství penězi, materiálními věcmi či polnostmi bývalo nejdůležitější podmínkou sňatku.

Námluvy byly tvrdé obchodní jednání

Nedošlo-li k dohodě a výplatě zálohy předem, z veselky nakonec většinou sešlo. Námluvy měly podobu tvrdého obchodního jednání s často nejistým výsledkem, a tak se mladé svobodné dívky snažily ovlivnit magickými prostředky nebo alespoň prostřednictvím svatoondřejského věštění zjistit, jak to asi s jejich svatbou bude.

Zdroje: cs.wikipedia.org, monicastar.cz, Český lidový a církevní rok (PhDr. Alena Vondrušková)