Angrešt / Grossularia uva-crispa

Angrešt/Grossularia uva-crispa - detail 1 Zdroj: Pixabay
Pravidla pěstování angreštu
- Když srovnáme nároky rybízu (rybíz červený a bílý, rybíz černý) a angreštu, pak musíme konstatovat, že angrešt je náročnější na kvalitu půdy.
- Angrešt vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami.
- Stanoviště vybíráme takové, aby docházelo kmírné výměně vzduchu. Zásadně nesázíme angrešty do mrazových kotlin, kde vobdobí pozdních jarních mrazíků snadno namrzají. Nejlépe mu svědčístanoviště s průměrnou roční teplotou 7 až 9 °C.
- Neprospívá mu ani sucho, ale ani zamokření. Dobře snáší mírné zastínění. Vobdobí sucha je potřeba zajistit doplňkovou zálivku, jinak jsou plody malé a špatně vyvinuté.
- Angrešt pěstujeme ve tvaru pravokořenného keře, stromku nebo naštěpovaný na meruzalku zlatou.
- Angrešt můžeme vysazovat buď na podzim, nebo na jaře. Výhodnější je obvykle výsadba podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, ještě na podzim částečně zakoření a na jaře lépe využívají zimní vláhu. Obvykle také v prvním roce vytvoří větší přírůstky. Jarní výsadba trpívá suchem, zejména je-li provedena později, v době nedostatku vláhy je nutná závlaha.

Angrešt/Grossularia uva-crispa - detail 2 Zdroj: Pixabay
Angrešt a amarické padlí
Americké padlí dokonale zamíchalo odrůdami angreštu. Pěstitelé se opět vracejí ke klasické srstce, ochlupenému keříčkovému angreštu. Hnědé (americké) padlí angreštu je houbová choroba, která se projevuje bělavými povlaky podhoubí na větévkách a plodech. Povlaky hnědnou a kožovatí, plody přestanou růst a nakonec opadávají. Pochází z Ameriky a odsud je i jméno rozšířené mezi zahrádkáři. Angrešt (ale může napadnout i rybíz) potrápí především v deštivých letech anebo tam, kde máme keře vysazené hustě nebo ve stínu. Také může keře postihnout, pokud jsme je přehnojili dusíkem.